Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

úterý 29. listopadu 2016

Svatební smlouvy

Nahlédneme-li na dobu, která se překrývá s pravděpodobnou dobou narození otce Adama Šemíka, ocitneme se v Rudolfínských časech. K území, kde panoval rod Trčků, patřilo od roku 1495 také dominium Opočno. Tehdy to byl hrad Opočen, městečko a dvůr poplužní pod ním, městečko Dobruška a deset vesnic. Když jsem hledal informace o hejtmanovi opočenského panství, o Jiřím Podvinském z Lerojid, který nejspíš dohlížel na přestavbu do zámecké renesanční podoby v 60. letech 16. století, narazil jsem na jméno Šemík.
Alois Beer: Požár Dobrušky 7. října 1866
Foto: Wikipedia
První matriky farnosti v Dobrušce začínají až rokem 1799. Nejstarší matriky shořely při nejničivějším požáru města v historii. Rodopisci a další badatelé tu mají pro dobu 18. století zamlžené pátrání. To představuje oproti jiným farnostem hendikep. Marie Magdaléna Novotná, rodem Čudová alias Babička Boženy Němcové se narodila asi roku 1770 v Křovicích u Dobrušky. František Vladislav Hek, předobraz Jiráslova F. L. Věka se narodil v Dobrušce v roce 1769. Zápis o jejich narození a křtu je ztracen. Přesto lze z jiných zdrojů některé údaje doplnit.
Pro období od druhé poloviny 16. století do období prvních dochovaných matrik, tedy do druhé poloviny století následujícího, se někde zachovaly urbáře, soupisy poddaných, pozemkové knihy, sirotčí seznamy, knihy kšaftů nebo knihy svatebních smluv. To jsou další zdroje genealogických informací. Zdroje světské, dalo by se napsat, protože se zaměřovaly na majetkové uspořádání. Matriky můžeme řadit ke zdrojům církevním, kde majetek nehrál takovou roli. Proto se v matrikách objevují údaje i o lidech, jejichž majetkové poměry nebyly takové, aby se jejich jména objevila v jiných zdrojích.
Moji cestu do okresního archivu v Rychnově nad Kněžnou motivoval pan Jaroslav Šula. Tento archivář a historik, který se zaměřuje na tento region, zpracoval zápisy v knize svatebních smluv pro městečko Dobrušku z let 1578 - 1640. Dobruška a její okolí byla až do roku 1628 spravována protestantskými (utrakvistickými) knězy. Jak svatební den probíhal? Jak píše J. Šula:
Nejprve se snoubenci (jejich rodiče, poručníci) dohodli o vzájemných podmínkách budoucího manželského života, poté se dohodnutá smlouva zapsala na radnici do samostatné knihy a nakonec snoubence v dobrušském chrámu oddal kněz.
Náš první nález se vztahuje k roku 1587 (nebo 1588?). Jan Šemík z Domašína nechal sepsat smlouvu s Kateřinou, dcerou po nebožtíku Jakubovi Jiříkovi.
Smlouva z r. 1587, Jan Šemík & Kateřina Jiříková
V textu se píše, že Jan Šemik hned od dne smlouvy této svatební do statečku svého, který koupiti umínil po otci, tuto Kateřinu za plnomocnu hospodyni a dědičku přijímá před smrtí i po smrti...
Domašín je obec v těsném sousedství Dobrušky. Svědky tohoto aktu byli konšelé Jan Dušek, Mikuláš Drbal, Tomáš Sládek, Ondřej Tlapa, primas Jan Čapek, purkmistr Diviš a jiní. Stalo se tak v úterý na svátek sv, Fabiána a Šebestiána (20. ledna).
O 25 let později měšťan Jan Šemík uzavírá smlouvu s Melicharem, otcem Anny Štonka (Štaňka?). Ve čtvrtek na sv. Jana Evangelisty (27. prosince 1612)...
Smlouva z roku 1612, Jan Šemík & Anna Š.
...stala se smlauwa swadebni wgiti w staw so manželstwi dobrowolná czelá a dokonalá mezy slowutným Panem Janem Ssemikem měsstěninem w miestie Dobrusscze s gedné a slowutným Panem Melicharem Sstaňkem, sausedem w témž miestie, na mistie Anny dczery geho z strany druhé...
K samotné svatbě došlo patrně později. Letha 1613 w středu po sv. Šťastným prži dodání k stawu sv. manželstwi... To by mohlo být po sv. Fortunátovi, tedy po 1. červnu 1613. K zápisu do knihy svatebních smluv došlo až v pondělí po sv. Tereze (15.10.) 1613.
Anna se stala v roce 1616 vdovou. V červenci 1616 (po sv. Kiliánovi) se vdává za Václava Sošku. V únoru 1624 je smlouva aktualizována.
V knize kšaftů jsem nenašel žádnou závěť týkající se Jana Šemíka. Úspěšný jsem byl v případě sirotčích seznamů. Do sirotčích listů bylo o velikonoční Bílé sobotě roku 1616 zapsáno:
Inventarž statku pozustaleho po neb. Janowi Ssemikowi Syrotek pozůstalý Dorota a matka tež Dorota
dům w miestie Dobrusscze s rolnim a giným pržislussenstwim Leta Panie 1616 w sobotu Bilau w pržitomnosti osob raddnich miesta Dobrussky Wita Kucžery a Michala Fialy...
Z toho je patrné, že Jan Šemík zanechal po sobě dceru Dorotu. Vdova se však nejmenovala Dorota, ale Anna. Opět se ukázalo, že s novým objevem se vynoří množství otázek. Jsme v období, kdy máme v ruce jen různé teorie a hypotézy, někdy dokonce velmi dobré teorie a velmi nadějné hypotézy.
[teorie]
Nevíme, jaký je vztah Jana v roce 1587 s Janem v letech 1612 až 1616. Mohli to být strýc a synovec, stejně jako otec a syn. Mohla to však být jedna osoba. Po první svatbě (1587) mohli novomanželé žít v Domašíně. Jestliže se Jan později přestěhoval do Dobrušky, stal se měšťanem a ovdověl, mohl se koncem roku 1612 dohodnout s otcem Anny na předmanželské smlouvě. Ke svatbě mohlo dojít až v létě následujícího roku. Vzhledem k věku Jan však již v roce 1616 umírá. Jestliže Jan Šemík měl pouze jednu dceru, je tato badatelská větev slepá.
[konec teorie]
Co mě k této teorii vede? Sice Jan není uváděn jako vdovec, ale dovolím si citovat z práce Jaroslava Šuly:
Sňatků svobodných partnerů (poctivý mládenec s poctivou pannou) bylo v letech 1578–1640 relativně málo, tvořily zhruba necelých 12% ze zapsaných svatebních smluv, ale i tyto svazky se po několika letech či desetiletích rozpadaly v důsledku válečných událostí, epidemií nebo různých dalších neuváděných a dnes již nezjistitelných příčin. Když uzavřené manželství zaniklo a jeden z partnerů zemřel, druhý většinou vstoupil do dalšího manželského svazku. Vcelku se dá říci, že manželství svobodných snoubenců většinou vydržela dlouhá leta. Někdy toto manželství dlouho nevydrželo a jeden z partnerů zemřel, načež druhý opětovně vstoupil do dalšího manželského svazku. Byla to nutnost, jak přežít....
...Sňatky většinou uzavírali vdovci s vdovami, závazky mívali oba z předchozích manželství, a tak svatební smlouvy byly plné výhrad a výminek. Většinou si ale vdovci-otcové malých dětí brali mladší nevěsty, aby se měl kdo starat o jejich nedospělé potomky, aby měli vychovatelky pro své malé děti z předchozího zaniklého manželství. 
Václav Soška, který sepisuje smlouvu s vdovou Annou Šemíkovou byl sám také vdovcem. Jan Šemík je roku 1587 synem Jana Šemíka z Domašína a v roce 1612 slovutným měšťanem. Bude to vyžadovat další pátrání v urbáři opočenského panství (cesta do Zámrsku). Vedlejší smiřické panství je pěkně zpracováno díky Martinovi Karešovi.

zdroje:
Kniha smluv svatebních města Dobrušky z let 1578–1667. Státním okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Dobruška, i. č. 306, kniha č. 256. Obsahuje celkem 340 zápisů, ale jen 337 z let 1578–1640 (poslední tři zápisy jsou z roku 1667).

Žádné komentáře:

Okomentovat