Trčkové z Lípy - vzestup a pád

Odložím si sem na později trčkovské majetkové zisky. Z malého vladyckého rodu se časovým obloukem od jednoho velkého přerozdělení majetků (husitství) k dalšímu masivnímu přerozdělení (stavovské povstání) stal mocný hráč na rozsáhlém území. Během několika generací přesun z vladyků a zemanů do panského stavu. Ve finále i starožitného, ale to bylo až těsně před definitivním pádem zakončeným propadnutím veškerého majetku. 

Mikuláš I. Trčka z Lípy na Lipnici (†1453)

1429 získává Světlou nad Sázavou (Vilémovský klášter, kterému patřila, byl zničen 1421 husity)

před rokem 1436 koupil hrad Lipnici s městečkem, Starou Lipnici (Dolní Město) a Německý Brod.  

1436 (23.11.) získal od sedleckého kláštera Dobrnici a Leštinu.
Mezi roky 1436 a 1437 kromě jiného získal od císaře Zikmunda majetky arcibiskubského panství, pražské i vyšehradské kapituly, klášterů želivského, sázavského, opatovického, louňovického.
V tomto období dostal Mikuláš od někdejšího pražského purkrabího Čeňka z Klinštejna z konkrétně neuvedených důvodů zápisy na panství Vožice a Chýnov, ležící u města Tábor.

po roce 1436 získal zápisem od Zikmunda Smrdov s opuštěným hradem a také Habry, které dříve patřily vilémovskému klášteru.

1442 koupil rozsáhlé panství Vlašim, připojil k němu Štěpánov, Vožici a roku 1450 připojil Načeradec. V té době to bylo nejrozsáhlejší a nejsouvislejší území, které měl ve svých rukou.

Burian I. Trčka z Lípy (†1468)

1455 získal do zástavy majetky vilémovského kláštera a hradu Oheb, které později připojil k lichtenburskému panství.

před rokem 1463 získal Lichtenburk, ale v roce 1463 hrad králi vrátil.

Mikuláš Trčka z Lípy (*1460 †1516)

1488 vymohl u krále povolení na výroční trhy pro ledečské měšťany. V Ledči totiž vykonával funkci správce po smrti Jana z Říčan a Ledče. Byl opatrovníkem pozůstalých dětí. Král téhož roku také povolil konání dvou výročních trhů v Dobrušce.

1489 zápisem od krále Vladislava získal hrad Lichtenburk (Lichnici) s příslušenstvím, podle něhož měl i přídomek.

1492 (28.10.) Vladislav II. udělil majestát, na základě kterého mohl s Lichtenburkem, a dokonce i Ohebem nakládat podle svého svobodného uvážení.

1494 stal se vlastníkem hradu Opočen (dnes Opočno) .

1495 koupil od nejvyššího purkrabího a hejtmana Českého království Jana z Janovic za 20000 uherských zlatých celé opočenské panství zahrnující poplužní dvůr s příslušnými vesnicemi a město Dobrušku. Těmi vesnicemi byly Pulice, Semechnice, Křovice, Kamenice, Mělčany, Příčno, Radliště, Chábory, Trnov a části  Domašína a Pohoře.

1495 (18.5.) na základě Mikulášovy prosby udělil Dobrušce král Vladislav dva jarmarky: první na pondělí před sv. Jiřím a druhý na den sv. Jiljí.

1495 (8.12.) kupuje od Zbyňka Buchovce z Buchové za 2200 kop Rychnov.

1496 získal nákupem třebechovické panství od své tety Johanky z Březovic za 5000 kop grošů, jež zahrnovalo tvrz s poplužním dvorem, štěpnicemi, městečkem a vesnicemi (Nepasice, Blešno, Librantice, Jeníkovice, Krňovice, Čeňkov, Lučno, Petrovičky, Výravu, Holišovice, Lozice a Bělušovice).

1497 (5.6.) král Vladislav dovolil měšťanům města Chotěboře na základě prosby Mikuláše mladšího svobodně odkazovat své statky s tím opatřením, že v případě úmrtí dotyčné osoby bez poslední vůle se měl dědicem stát nejbližší příbuzný.

1497 přikoupil od Bořka z Dohalic k Opočnu části vsí Jesenice, Slavětín, Hlohov, Městec, Rohynice a Rychnovek.

1497 kupuje první část rozsáhlého smiřického panství od purkrabího Pražského hradu a královského prokurátora Čeňka Míčana z Klinštejna za 500 kop grošů.

1498 král potvrdil zápisy na vsi Černilov a Jasenný s příslušenstvím a skoupil ostatní části vsí patřící Rychnovu.

1498 v červnu získal za souhrnnou částku 6000 kop grošů od valečovských dědiček zbytek panství Smiřice zahrnující 17 obcí (Smiřice, Smiřičky, Holohlavy se dvorem, Semonice, Čibuz, Skalici, Hubiles, Újezdec, Bukovinu, Vlkov, Lužany se dvorem a tvrzí, Lhotku, Žiželoves, Sovětice, Mezilečí, Maršov, Černožice, Čáslavky a Brzice).

1499 dědičně obdržel od krále Vladislava město Chotěboř se zbořeným hradem Vildštejnem, městečkem Sečí u Chrudimi a okolními vesnicemi. Král Vladislav mu dokonce 30. října téhož roku připsal na lichtenburské panství 1500 kop českých grošů.

1500 získal nákupem od Václava z Perknova Trhovou Kamenici za 200 kop českých grošů k níž patřily ves a zámek Svobodné Hamry u Hlinska.

1501 potvrdil listinou na Velíši všechna udělená privilegia městu Dobrušce od Sezemy z Dobrušky, Jiříka z Dubé a na Vizmburce i od Mutiny z Dobrušky.

1501 (16.8.) na základě prosby Mikuláše král Vladislav stanovil, aby se Ledečtí řídili právem Německého Brodu a mohli se k tomuto právu odvolávat.

1503 (15.6.) potvrdil chotěbořským měšťanům právo volného odkazu majetku, které obdržel od krále Vladislava.

1504 (22.4.) daroval měšťanům města Ronova dva rybníky, které předtím dostal od ronovského měšťana Václava Bohatého.

1510 (27.4.) postaral se o privilegium pro město Chotěboř, tentokrát tím, že místním obyvatelům věnoval lázeň i s platem, který se dříve musel odvádět vrchnosti a nechal zde založit špitál na základě bídy a utrpení chudých lidí.

1511 (2.6.) Mikuláš vrátil městečku Ronovu tržné, které občanům města vzal bývalý úředník na Lichtenburce Jan Tosa a stanovil majitelům obchodů roční plat obci čtyři české groše.

1511 přikoupil ještě k rozsáhlému opočenskému panství vsi (České) Meziříčí a Dobříkovec patřící k Bolehošti.

1507 poté, co nechal na hradě Velíši (mluví se i o Lichnici nebo Opočně) zaživa zazdít svou manželku Kateřinu ze Šelmberka, nejpravděpodobněji kvůli nevěře, ale možná i bezdětnosti, zasloužil se dne 29. září 1512 o zřízení špitálu a sirotčince v Dobrušce pro nemocné a chudé. Rovněž vypočítal roční plat z místních masných obchodů, z každého 28 grošů na sv. Jana Křtitele, o Vánocích 2 groše a každé úterý jeden haléř tržného.

Bratr Mikuláše Burian II. měl syna Jana Trčku, jehož potomek Burian III. zemřel 15.5.1591 ve Světlé nad Sázavou. 

Jan Rudolf Trčka z Lípy (*1557 †1634)

1591 po otci zdědil Lipnici, Německý Brod, Veliš, Kumburk a Smiřice.

1595 koupil po dlouhá léta dříve drženou Lipnici, téhož roku byla koupě zapsaná do desek zemských.
1597 po nevlastním bratrovi Maxmiliánovi, zdědil Světlou nad Sázavou, Želiv, Větrný Jeníkov, Herálec a Ledeč nad Sázavou.

V roce 1598 odprodal Ledeč, kterou původně držel jeho bratr Maxmilián.
1599 panství Kounice (u Českého Brodu) vyměnil za Želiv. V roce 1612 ho vložil do desk zemských jako majetek své ženy, Marie Magdaleny z Lobkovic. Rudolf Trčka také nechal kolem roku 1612 přestavět malou, nevyhovující renesanční tvrz na reprezentativní a prostorný renesanční zámek.

1601 po svém zemřelém bratranci Kryštofu Jaroslavovi Trčkovi zdědil opočenské a smiřické panství.

1602 učiní Jan Rudolf významný krok. Na svou ženu Marii Magdalénu přepisuje panství Světlá nad Sázavou, Lipnici a Chotěboř.

1616 Jan Rudolf získal zpět do držení Trčků panství Ledeč nad Sázavou.

1622 Marie Magdaléna zakoupila Krchleby, Žacléř a vesnice okolo Trutnova.

1623 zakoupení náchodsko – rýzmburského panství konfiskovaného Janovi Albrechtovi Smiřickému ze Smiřic zvětšilo opočenské dominium téměř na dvojnásobek. Panství odkoupila Marie Magdalena od císařské komory prostřednictvím Karla z Lichtenštejna za 205.000 zlatých rýnských.

1624 za neuvedenou sumu odkupuje Marie Magdalena Trčková od Albrechta z Valdštejna panství Nové Město nad Metují. Byla to směna za Kopidlno a další statky.

1628 Marie Magdaléna Trčková, připojila Dobrovítov, Chlum a Vrbice ke krchlebskému panství. Popis statku Chlum "mnohými kontribucemi sešlý, ohněm popálený a jinak zplundrovaný" v době, kdy třicetiletá válka zdaleka ještě neskončila.

1628 Jan Rudolf se rozhodl konvertovat ke katolictví, zatímco jeho horlivá manželka Marie Magdaléna z Lobkovic si vymohla povolení, které ji zajišťovalo vyznávání evangelické víry bez nuceného vystěhování z Českého království, což přikazovalo Obnovené zřízení zemské.

1628 na opočenském panství se vzbouřili poddaní proti místním správcům. Sedláci obsadili Opočno, Náchod, Nové Město nad Metují. Celé povstání bylo potlačeno vojenským zásahem v čele s Albrechtem z Valdštejna. Celému opočenskému panství, které zahrnovalo i Dobrušku a Třebechovice, byla uložena pokuta ve výši 50 tisíc kop míšenských grošů.

1629 hrabě Jan Rudolf Trčka z Lípy kupuje od Františka de Magni Žleby za cenu 80 000 zlatých. Informaci o prodeji Žleb nám poskytují desky zemské, jež říkají, že hrabě Magni prodal zámek Žleby s oborou zvířecí, hodinami na věži a se vším příslušenstvím, dvě městečka, 11 vesnic a nově postavěný mlýn na Lukavici.

1629 9. června byl Jan Rudolf povýšen do stavu říšských hrabat. Dalším majestátem z 6. července 1630 mu byl hraběcí titul potvrzen i pro Čechy.

V berních rejstřících z roku 1620 Jan Rudolf figuroval především v kraji Hradeckém a Čáslavském.V Hradeckém kraji přiznal celkově 2 643 usedlostí. Jen opočenské panství čítalo 1328 usedlostí a bylo na osedlé nejvetší v Hradeckém kraji. Jednoznačný náskok před českou šlechtou Trčkové z Lípy získávají až během pobělohorských konfiskacích, na kterých se podílejí s Albrechtem z Valdštejna.

Na největším rozšiřování trčkovských držav se zajisté podílela manželka Jana Rudolfa, Marie Magdalena, rozená Lobkovicová. Tato energická žena je často popisována jako nemilosrdná obchodnice a nebojácná politička. Albrecht z Valdštejna obdivoval její politický a hospodářský talent. Na druhou stranu její poddaní jí často nazývali „zlá Manda“, zvláště po vzpouře sedláků roku 1628, které bylo nemilosrdně potlačeno. Povstalci obsadili Opočno, Náchod a Nové Město nad Metují. Proti vzpouře zasahoval sám Albrecht z Valdštejna.

1631 Albrecht z Valdštejna se asi zúčastnil počátkem února křtin syna Adama Erdmana na zámku Opočno.
1633 Marii Magdalénu Trčkovou zastihla smrt 8. ledna ve Světlé nad Sázavou.
1634 v únoru umírá v Chebu syn Adam Erdman a na podzim v Německém Brodě vymírá Janem Rudolfem rod Trčků z Lípy po meči.

Největší trčkovské majetky v roce 1635

Proces proti Janu Rudolfu Trčkovi a Marii Magdaléně z léta 1635 pak učinil tečku za trčkovským majetkem. Podle císařského výnosu z května 1636 „paměť Jana Rudolfa Trčky a jeho manželky pro jejich vytčená provinění za proklatou byla vyhlášena a veškeré jmění a statky po nich pozůstalé královské komoře jsou přisouzeny.“
Po uzavření trčkovského procesu byla císařskou rezolucí z června 1636 vymazána z desek zemských závěť Jana Rudolfa Trčky a všechny trčkovské statky a jmění, odhadované skoro na 4 miliony zlatých zkonfiskovány císařskou komorou. Tím skončila pomalu dvousetletá historie jedno z nejbohatších a nejvlivnějších rodů české historie.