Před měsícem jsem slíbil, že se rozepíšu o hledání Jana Šemíka, který se mezi roky 1587 a 1612 stal měšťanem v Dobrušce, kam se přestěhoval z nedaleké vesnice Domašína.
Jan Šemík v urbáři (před 1587) - Domašín |
Ze dvou zachovalých urbářů panství Opočno začneme listovat tím starším. Na deskách prosvítá letopočet 1542, ale zápisy jsou z pozdější doby, nejspíše z 80. let (1581 - 1587). V soupisu vsi Domašína (fol. 98r) je skutečně uveden Jan Šemík. Pod jménem jsou uvedeny jeho povinnosti vůči vrchnosti. Usedlosti s polnostmi, jejichž velikost je počítána ve starých mírách, lánech dělených na pruty. Mezi stálé platy jsou zde zarhnuty jak peněžní dávky ke sv. Jiří a sv. Havlu, tak náhrady za robotu, dávky naturální (slepice, vejce, žito, oves, ječmen) i platy jiné.
Šemík platil ze 7 prutů úroku sv. jiřského 9 grošů. Dále můžeme číst...
svato havelského tolikež
týž z příjmů 1 prutu úroku každého 3 gr.
týž z nového příjmu 9 provazců každého 1 gr.
Roboty po 1 gr. 5 dnů 5 gr.
Slepice 2
Vajec 16
Ovsa 5 wt [věrtelů]
20. ledna 1587 uzavírá Jan Šemík svatební smlouvu s Kateřinou Jiříkovou. Ze smlouvy lze usuzovat, že Jan koupil od otce, jehož jméno bylo také Jan, v Domašíně výše popsaný stateček. Byl-li zápis v urbáři pořízen v první polovině 80. let, mohl být Jan z urbáře otcem Jana ze svatební smlouvy. Čím blíže roku 1587, tím větší pravděpodobnost, že se jedná o jednu osobu.
Pojďme se v čase posunout o deset let dál. Podle urbáře z roku 1598 Jan Šemík již nehospodaří v Domašíně. Na stejném statku, u kterého jsou o něco větší kontribuční povinnosti, nalézáme v novějším urbáři příjmí Kolovrat(n)ík (vlevo nahoře). Ten odváděl na sv. Jiří a na sv Havla již po 12 groších. Listujme dál od Domašína k městu Dobrušce. Mezi poplatníky v Dobrušce je mimo jiné Jan Samik. V posledních dnech roku 1612 nechává Jan Šemík sepsat před svatbou s Annou smlouvu. Dá se předpokládat, že Jan Samik v urbáři byl Janem Šemíkem, a došlo jen ke špatnému přepisu příjmí písařem.
V roce 1616 se pocztiwe Pani Anny pozůstalý wdowy po neb. Janowi Ssemikowi, niekdy sausedu miesta tohoto naskytla příležitost k novému sňatku. 8. července (na sv. Kiliána) byla sjednána svatební smlouva mezi Václavem Soškou a vdovou Annou Šemíkovou, zastoupenou purkmistrem Tomášem Krejčím. Ve smlouvě jsou jmenování i další svědci, např. primátor Václav Kříž, radní Jan Mikuláš, Vít Kučera, Jan David, Jiří Vilémovský mydlář za stranu nevěsty. Za ženicha to byl Jan Písecký, Hendrich Kyndler z Opočna a Tobiáš ...křinský, Jan Prokůpek, Matouš Krejčí, Martin Bartoš, rychtář Václav Klíčník z Dobrušky.
Poslední stopou k Janu Šemíkovi je inventura majetku po jeho smrti (1616). Pozůstalá dcera Dorota a její matka také Dorota? Tady něco nehraje. Na velikonoce o Bílé sobotě bylo zjištěno, že k příslušenství domu v Dobrušce patřilo:
krawy 2, jalowiho 4,
owcze 3, gsau dczery maly – umrželo gich dwí
peržin wietssích y menssích – 12 kusůw
nadobi czeynowýho 13 kusůw
rucžnicze 1, kotliky 3
cžuba cžerným futrem podssyta 1
plassť 1, ssaty kozlowy,
truhly neb. y gegi 3
knihy troge, o bibli se newi
platna lněnýho 2 kopy loket – to gest prodano a zaplaczen dluh do důchodůw J.M. Pana – 25 kop
žemnienýho 1 kopa loket
tlustýho 1 kopa.
Šemík platil ze 7 prutů úroku sv. jiřského 9 grošů. Dále můžeme číst...
svato havelského tolikež
týž z příjmů 1 prutu úroku každého 3 gr.
týž z nového příjmu 9 provazců každého 1 gr.
Roboty po 1 gr. 5 dnů 5 gr.
Slepice 2
Vajec 16
Ovsa 5 wt [věrtelů]
20. ledna 1587 uzavírá Jan Šemík svatební smlouvu s Kateřinou Jiříkovou. Ze smlouvy lze usuzovat, že Jan koupil od otce, jehož jméno bylo také Jan, v Domašíně výše popsaný stateček. Byl-li zápis v urbáři pořízen v první polovině 80. let, mohl být Jan z urbáře otcem Jana ze svatební smlouvy. Čím blíže roku 1587, tím větší pravděpodobnost, že se jedná o jednu osobu.
Jan Samik v urbáří (1598) - Dobruška |
V roce 1616 se pocztiwe Pani Anny pozůstalý wdowy po neb. Janowi Ssemikowi, niekdy sausedu miesta tohoto naskytla příležitost k novému sňatku. 8. července (na sv. Kiliána) byla sjednána svatební smlouva mezi Václavem Soškou a vdovou Annou Šemíkovou, zastoupenou purkmistrem Tomášem Krejčím. Ve smlouvě jsou jmenování i další svědci, např. primátor Václav Kříž, radní Jan Mikuláš, Vít Kučera, Jan David, Jiří Vilémovský mydlář za stranu nevěsty. Za ženicha to byl Jan Písecký, Hendrich Kyndler z Opočna a Tobiáš ...křinský, Jan Prokůpek, Matouš Krejčí, Martin Bartoš, rychtář Václav Klíčník z Dobrušky.
Poslední stopou k Janu Šemíkovi je inventura majetku po jeho smrti (1616). Pozůstalá dcera Dorota a její matka také Dorota? Tady něco nehraje. Na velikonoce o Bílé sobotě bylo zjištěno, že k příslušenství domu v Dobrušce patřilo:
krawy 2, jalowiho 4,
owcze 3, gsau dczery maly – umrželo gich dwí
peržin wietssích y menssích – 12 kusůw
nadobi czeynowýho 13 kusůw
rucžnicze 1, kotliky 3
cžuba cžerným futrem podssyta 1
plassť 1, ssaty kozlowy,
truhly neb. y gegi 3
knihy troge, o bibli se newi
platna lněnýho 2 kopy loket – to gest prodano a zaplaczen dluh do důchodůw J.M. Pana – 25 kop
žemnienýho 1 kopa loket
tlustýho 1 kopa.
Zajímavou zmínkou jsou tři knihy. Žádnou z nich nebyla bible. Uměl Jan číst? Jaké knihy to mohly být? Nebyla mezi nimi Hájkova Kronika česká?
Žádné komentáře:
Okomentovat