Možná si vzpomínáte, ve Světlé nad Sázavou žilo v průběhu 19. století několik generací krejčovského rodu Šemíků. Podařilo se nám posunout o něco hlouběji v historii. V roce 1804 se konala ve Světlé č. 58 svatba. Jan Šemík si bral za manželku Annu Dlouhou.
Dne 4 9ber (4.11.) Johann Schemik woyak od Sl.[avneho] Regimentu Frölich (30 let) |
Anna dcera po +Wenzlowu(Václavu) Dlouhey a matky Marye (24 let) svědci: Josef Praschek, Karl Girkůw sausedi |
Díky pomoci dalších rodopisců se podařilo přečíst klíčovou informaci o tom, čím se Jan Šemík živil. V době svatby a při narození prvního syna Jana (*1805) je v matrice uveden jako voják Císařského pěšího pluku č. 28. Tento pluk od roku 1799 vlastnil Michael svobodný pán z Frölichu.
Cituji z článku o historii tohoto pluku. "V roce 1770 se doplňovacím okresem pluku stala Kutná Hora. Od té doby byly osudy této jednotky natrvalo spjaty s českými zeměmi. V roce 1778 byl regiment nasazen na horním Labi v rámci války o dědictví bavorské." To byl ještě Jan Šemík malý kluk. Odveden mohl být někdy po roce 1790. V té době se stavy vojska doplňovaly ne už verbováním, ale odvody. Při tom docházelo i k násilí. Odvedený voják musel měřit 168–180cm a být ve věku 18–40 let. Služba tehdy byla do "roztrhání těla", tedy doživotní. "Za druhé koaliční války s Francii (1799-1801) byl pluk odeslán na italské bojiště. Za třetí koaliční války po kapitulaci generála Macka v Ulmu padl regiment do zajetí (zajato desítky tisíc "Rakušanů") a nemohl se kvůli tomu zúčastnit bitvy u Slavkova." Mezitím v roce 1802 byla zrušena doživotní vojenská služba. U pěchoty se zkrátila na deset let. Pravděpodobně po uplynutí této doby Jan odchází do civilu.
Bývalý voják a jeho žena Anna žili v domě č. 127. Jan Šemík je v matrikách od roku 1807 veden jako zedník, později jako zednický mistr. Čtvrtý syn Antonín se v roce 1811 už narodil v č. 126 a tam žily i následující generace Šemíků.
Žádné komentáře:
Okomentovat