Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

pátek 29. června 2018

Věžnice, Štoky, Maleč

Při mých cestách po Havlíčkobrodsku jsem v posledních týdnech navštívil tři místa, kde se nenápadně propujuje historie se současností.
Most U Lutriána
Středověký most přes říčku Šlapanku nedaleko Věžnice patří k nejstarším kamenným mostům v Čechách i na Moravě. Postaven byl snad v 15. století v místě, kudy vedla jedna z odboček Haberské stezky.
Když  se přesuneme ke Štokům, všimneme si u silnice mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem pomníku. Připomíná jednu epizodu napoleonských válek. Prakticky souběžně s bitvou u Slavkova zde koncem roku 1805 proběhla bitva, ve které sice zvítězila rakouská vojska, ale o výsledku války se rozhodlo u Slavkova.
Památník bitvy u Štoků
Shodou okolností se ve stejném roce narodil v rodině vojáka Jana Šemíka syn. Jan nebyl příslušníkem jednoho z pluků, které bojovaly u Slavkova. V té době končil službu u 28. pěšího pluku. U Štoků byly nasazeny jednotky, které dokázaly uniknout z Ulmu (říjen 1805) a také šesté záložní prapory pěších pluků. Bylo by zajímavé zjistit, zda (alespoň teoreticky) se mohl Jan Šemík účastnit bitvy u Štoků.
A třetí zastavení nás přivede na konec 19. století a na druhý konec havlíčkobrodského okresu. V roce 1862 koupil zámek Maleč František Ladislav Rieger. K panství patřil velkostatek s Modletínem a Rušínovem, celkem 6 dvorů, 16 rybníků a 1 polesí.
zámek Maleč
Riegerův tchán František Palacký zde na zámku na sklonku života upravoval některé detaily Dějin národu českého v Čechách a v Moravě. F. L. Rieger byl později, roku 1897 povýšen do šlechtického stavu. Syn mlynáře, vystudovaný právník, významný politik druhé poloviny 19. století, spoluzakladatel Národní strany. Ta strana měla dva proudy, konzervativní staročechy a svobodomyslné mladočechy. Mladočeši založili později vlastní stranu a v době, kdy se vůdčí osobností stal Karel Kramář, byl poslancem prapraděda (z matčiny strany) Jan Lenoch.
Almanach sněmu království Českého 1895–1901

Žádné komentáře:

Okomentovat