Valná hromada v Číhošti

Strávili jsme s rodinou krásný víkend. V neděli jsme navštívili v Sázavce místo, kde stál smrdovský statek pra(pra)dědů. Dům ani stodoly už neexistují. Zajeli jsme do nedaleké Pohledi na Michalův statek. Zde nás místní starosta zavedl o 200 let zpátky do doby, kdy život většiny Šemíků byl spjat se zemědělstvím. Dnes to platí snad jen o dvou rodinách (Rozsochatec, Ovesná Lhota).

Sobotní setkání bylo příjemné. Sešlost všech generací byla zvěčněna na fotografiích, které byly dostupné na http://www.phb.cz/d/semikovi/ (momentálně nejsou). Do středu ČR dorazilo 45 účastníků. Čtyři Šemíci z Chrtníče přišli až těsně po focení valné hromady. Nejmladšímu účastníkovi bylo osm týdnů a nejstaršímu 77 roků.

Nejdelší cestu museli překonat Šemíkovi z Prysku a České Kamenice. Jejich odměnou za dvousetkilometrovou cestu bylo nalezení společných pra(pra)dědů v Ovesné Lhotě. Zapomněl jsem se zeptat, zda se dva lhotecké rody nějak rozlišují. Já si je pracovně nazývám starostův rod a zemědělský rod. Tak ten zemědělský je spojen s otcem Františka Šemíka, koláře, narozeného 29. června 1888 v Ovesné Lhotě č. 43? S kterým rodem je spojena "ústecká" větev, která se nezúčastnila, ale jejich předek František Šemík se narodil v Ovesné Lhotě v roce 1881?

Jestliže někdo z havlíčkobrodska má zájem a čas, může zkusit navštívit okresní archiv, kde jsou k dispozici opisy matrik narozených, oddaných a zemřelých ze smrdovské fary. Tam byl také přifařen Bačkov, Dobrnice, Leština, Lubno, Ovesná Lhota, Štěpánov, Vrbice, Zboží, Hroznotín (část Dobrnic), Stará Chraňbože (část Dobrnic), Nová Chraňbože (část Dobrnic). Kde v minulosti žili Šemíkovi, spadaly pod farní úřad v Habrech obce Chrtníč nebo Rybníček (ten až od r. 1900). Číhošť byla samostatná fara. Od Dlužin a Druhanova už to šlo z kopce na faru ve Světlé nad Sázavou. To už ale asi nebude k dohledání v Havlíčkově Brodě, ale v oblastním archivu v Zámrsku.