Od švabachu ke kurentu

Dnes začneme od konce. Na stránkách Rakouské národní knihovny jsou k dispozici naskenované historické rakouské noviny a časopisy. Zkusil jsem hledat slovo Schemik a ve výsledcích jsem nalezl zajímavý objev. Od roku 1880 vycházel v Olomouci německy psaný deník Mährisches Tagblatt. Tyto noviny byly tištěné frakturou (starší písmo nazývané švabach se mírně lišilo).

Zmiňovaný článek 28. 9. 1889

28. září 1889 byla sobota a v místních novinách vyšel článek, ve kterém je zmiňován dělník Josef Schemik ze Smrdova.

V průběhu výkopů pro vodovodní potrubí se v uličce Kapuzinergasse (dnes Kapucínská) výše zmíněný Josef zranil. Nedaleko kapucínského kláštera s kostelem došlo k nehodě. které se druhý den po události věnuje sloupek na 5. straně vlevo. Článek si všímá, že při probíhajících  výkopech pro vodovod nejsou přijata potřebná opatření, není zajištěn technický dozor a v důsledku toho jsou ohroženy lidské životy. Je vznesen požadavek, aby trhací práce byly prováděny pouze za přítomnosti policie.

Co se stalo? V pátek odpoledne při přípravě exploze došlo k selhání rozbušky trhaviny. Dělník zjišťoval proč, a v tom došlo k detonaci. Utrpěl tržnou ránu na pravé noze. Byl také těžce zraněn v oblasti očí a musel být odvezen na nosítkách do zemské. nemocnice.

Olomouc bylo v roce 1889 město se zhruba 20 tisíci obyvateli, ze ¾ německými. Jak se sem Josef Šemík dostal? V článku je uvedeno, že mu bylo 34 let. Roku narození nejvíce odpovídá Josef Šemík (*1855). Byl to asi poslední Šemík ze Smrdova č.16. Pravděpodobně v 19 letech narukoval do armády ke 14. praporu polích myslivců. Tam se mohl naučit zacházet s trhavinami. O deset roků později se v Kozohlodech oženil s vdovou Marií Novákovou. To bylo v únoru 1885. Josef pracoval jako dělník v hospodářském dvoře v Hostovlicích. 

O několik let později ho tedy nacházíme v Olomouci. Zdali je tam i s manželkou, není známo. V adresní knize města Olomouce (švabach) z roku 1899 jsem příjmení Schemik nenašel. Josef Šemík zemřel tedy kolem roku 1900? Zprávička o jeho zranění v Olomouci nenapovídá, zda tam žil delší dobu. V roce 1902 je Marie již podruhé vdovou a potřetí se vdává. Svatba byla v Novosedlicích u Teplic. Ani třetí manžel Marii nepřežil.

Od druhé poloviny 19. století se v matrikách zapisovalo již běžně písmem humanistickým, které je čitelné pro našince bez větších problémů. Před tím se běžně setkáváme s novogotickým kurzivním písmem, jinak též zvaným kurent. Chcete-li pátrat v 18. a 17. století, budete se v našich matrikách potýkat hlavně s tímto psacím písmem. Tedy psací novogotické písmo je kurent, tištěné pak švabach.