Co zbylo ze zaniklých sídel?

Zkusme nahlédnout do doby, kdy se náš kraj osidloval. Bylo to v době kolonizace pohraničních hvozdů na přelomu 12. a 13. století. Osidlování probíhalo v režii církve a nově vznikající šlechty, které budeme říkat pozemková šlechta.

Znak Smrdova

Mnišské řády jako benediktýni, cisterciáci nebo premonstráti budovaly v pustých krajích kláštery, ze kterých kolonizovaly okolní kraj. Na Habersko zasahoval zejména vliv benediktýnského kláštera ve Vilémově. Není náhoda, že znak Vilémova, Habrů, ale také Sázavky (dříve Smrdova) a vzdálenějšího Bojanova jsou si hodně podobné. V případě Smrdova je jen klíč nahrazen žezlem. A tím se dostáváme k vlivu šlechty. Ta si v nových osídlených krajích budovala hrady nebo tvrze, okolo kterých vznikaly jako hospodářské zázemí nové vesnice. Kromě Lichtenburků, kteří ve druhé polovině 13. století ovládli toto území, to byly ještě Slavatové z Chlumu. Zřícenina hradu Chlum (CH) stojí u dnešního Zbýšova severně od Sázavky (S). V době, kterou popisujeme, začala vznikat sice již města jako Čáslav (knížecí sídlo župní, později hradské a krajské) nebo Německý Brod (dříve Smilův a dnes Havlíčkův). V krajině bylo ale mnohem více vesnických sídel. Tam žila většina tehdejších obyvatel.

Mnohé vesnice v pozdějších obdobích zanikly. Dnes po nich zbyly jen místní názvy polí či lesů. Nahlédněme do knihy Františka Roubíka "Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách", která poprvé vyšla v roce 1951.

V tehdejším okresu Chotěboř stál hrad Ronovec (původně se jmenoval Sommerburg). K tomuto sídlu Lichtenburků patřilo příslušenství, jak se tehdy říkalo hospodářskému zázemí, s vesnicemi Skořetínem (2) a Rozsochtcem. Ves Skořetín (někdy nazýváno Škvoretín, Skvořetín, Škořetín) byla zmiňována ještě v roce 1544 a v roce 1572 byl zmiňován ještě rybník. Poté ves zanikla. Dnes je tam samota a území spadá do rozsochateckého katastru. V roce 1383 a ještě 1497 je uváděna ves Benedín (3). V roce 1533 již pustá. Mohlo by se jednat o dnešní Zálesí (dříve Gerštějn). Zde zaniklá ves byla po určité době opět osídlena.
V případě Rouzně (4) můžeme říct, že ves zanikla kolem roku 1300, a to nadvakrát. Později vznikla Nová Ves u Chotěboře, do jehož katastru spadá část tehdejší vsi Rouzeň. Dnes se po zaniklé vesnici jmenuje kopec (452 m n.m.) a část obce Pukšice.
Středověká ves u obce Frýdnava (5) zanikla patrně už asi po padesáti letech. Zdejší místo (Freude-radost a Aue-niva, mokrá louka) si mohli vybrat němečtí osadníci. Přišli s kolonizační vlnou, která směřovala zejména na havlíčkobrodsko, kde byla v polovině 13. století objevena naleziště stříbrné rudy. Ve století 14. byla tato ves přesunuta více na sever. Tam, kde leží dnešní Frýdnava.
Radinov (6) nedaleko Chrtníče býval farní vsí zmiňovanou v letech 1327, 1417 a ještě roku 1544 (Radoňov, Radňov). V roce 1547 je vesnice pustá, zbyl zde jen kostel. V roce 1686 zmiňován dvůr. Případů, že zbyl ze vsi jen kostel, je na Čáslavsku více. Nedaleko Ronova nad Doubravou jsou takové kostely hned dva po zaniklých vesnicích Stusyně a Protivany.
Lhota (8) nebo Lhotovsko byla ves u Opatovic za Zbýšovem v roce 1542. Roku 1591 je uváděna jako pustá. Miloňovice (8) nebo Miloněvsko u Dobrovítova je už v roce 1544 ves pustá. Orlovice (E) u Damírova zpustly před rokem 1547. Naposledy jako ves je uváděna roku 1415.
Ves zmiňovaná roku 1542 u Kobylí Hlavy (Kobylí Hory) se jmenovala Chlumek (C). Nedaleko na západ se nacházel u cesty od Římanovic do Kamenné Lhoty Mnichov (C). Vesnice to byla ještě v roce 1657. Zpustla v letech 1687-1711. Na místě vsi pak byl dvůr, pole a také rybníky - Velký a Malý Mnichov. Rybníky později vyschly. Dnes je tam rybník opět a jmenuje se Míchov.
Ohrádky (B) či Ohrádka mezi Březí a Zbudovicemi. To byla vesnice zmiňovaná v roce 1390. Roku 1529 byla už pustá. Pozdějí tam vyrostl les. Východně od Šebestěnic byla pravděpodobně vesnice Osičín (B), někdy též Vosičín. V roce 1307 je uváděna jako ves "k hradu Smrdovu". Byl tam též les "u Vosiříni".
Kunice (7), ves, pak Kunický les a rybník u Leštiny. 1628 je vesnice pustá a nazývá se Kunicko. Kořenatec (7), ves u Dobrnic, byla roku 1628 také pustá.
Lobšice (9) ves u Kunemile a Smrdova je zmiňovaná v letech 1365 a 1406. Možná na tomto místě dnes stojí několik domů nazývajících se Na Obci. Petrovice (D), ves v okolí Opatovic u Ovesné Lhoty. Roku 1591 pustá jako Petrovsko. Později snad dvůr Petrovec? Hory Kynické (Kninické) v 16. století, později Hory Vrbické (1) zanikly v průběhu 18. století.
Je vidět, že po skončené kolonizaci ve 14. století bylo na území Haberska více vesnic než je dnes. Důvody jejich zániku mohly být různé. Problémy s vodou, neúrodná půda, zničení po vojenských taženích. Poslední důvod byl patrně za koncem hradu v poloze „Na červenici“ (Č) nedaleko Vilémova. Hrad mohl patřit Lichtenburkům a stál na ostrožně v bezprostřední blízkosti kláštera Vilémov. Zanikl patrně v rozmezí let 1278-1281 po bitvě na Moravském poli. Klášter se z období "Braniborů v Čechách" ještě vzpamatoval, ale v roce 1421 vilémovský klášter definitivně zničili husité.
Lichtenburkové nechali postavit v kraji koncem 13. století několik hradů. Lichnici, Žleby, Ronovec, Smrdov, později začátkem 14. století Lipnici. Smrdov (to bylo městečko s hradem či spíš tvrzí), Bačkov, Zboží, Lubno, Štěpánov a  Bošičín (10) směnil Rajmund z Lichtenburka koncem roku 1307 s opatem kláštera ve Vilémově za vsi kolem Brodu a Lipnice. Kde se mohl Bošičín nacházet není známo. V některých pramenech (Jan Urban) se mluví o Vosičínu (B). Třetí variantou je Rošičín (A). To by mohl být dnešní Hroznětín, který se ještě v 19. století dělil na Roznotín a Malý Roznotín.

Dvě verze zápisu o prodeji (směně) Smrdova,
první zvýraznění je Remundo, druhé pak Rossiczyn?