Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pátek 21. prosince 2012

Co zbylo ze zaniklých sídel?

Zkusme nahlédnout do doby, kdy se náš kraj osidloval. Bylo to v době kolonizace pohraničních hvozdů na přelomu 12. a 13. století. Osidlování probíhalo v režii církve a nově vznikající šlechty, které budeme říkat pozemková šlechta.
Znak Smrdova
Mnišské řády jako benediktýni, cisterciáci nebo premonstráti budovaly v pustých krajích kláštery, ze kterých kolonizovaly okolní kraj. Na Habersko zasahoval zejména vliv benediktýnského kláštera ve Vilémově. Není náhoda, že znak Vilémova, Habrů, ale také Sázavky (dříve Smrdova) a vzdálenějšího Bojanova jsou si hodně podobné. V případě Smrdova je jen klíč nahrazen žezlem. A tím se dostáváme k vlivu šlechty. Ta si v nových osídlených krajích budovala hrady nebo tvrze, okolo kterých vznikaly jako hospodářské zázemí nové vesnice. Kromě Lichtenburků, kteří ve druhé polovině 13. století ovládli toto území, to byly ještě Slavatové z Chlumu. Zřícenina hradu Chlum (CH) stojí u dnešního Zbýšova severně od Sázavky (S). V době, kterou popisujeme, začala vznikat sice již města jako Čáslav (knížecí sídlo župní, později hradské a krajské) nebo Německý Brod (dříve Smilův a dnes Havlíčkův). V krajině bylo ale mnohem více vesnických sídel. Tam žila většina tehdejších obyvatel.
Mnohé vesnice v pozdějších obdobích zanikly. Dnes po nich zbyly jen místní názvy polí či lesů. Nahlédněme do knihy Františka Roubíka "Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách", která poprvé vyšla v roce 1951.

V tehdejším okresu Chotěboř stál hrad Ronovec (původně se jmenoval Sommerburg). K tomuto sídlu Lichtenburků patřilo příslušenství, jak se tehdy říkalo hospodářskému zázemí, s vesnicemi Skořetínem (2) a Rozsochtcem. Ves Skořetín (někdy nazýváno Škvoretín, Skvořetín, Škořetín) byla zmiňována ještě v roce 1544 a v roce 1572 byl zmiňován ještě rybník. Poté ves zanikla. Dnes je tam samota a území spadá do rozsochateckého katastru. V roce 1383 a ještě 1497 je uváděna ves Benedín (3). V roce 1533 již pustá. Mohlo by se jednat o dnešní Zálesí (dříve Gerštějn). Zde zaniklá ves byla po určité době opět osídlena.
V případě Rouzně (4) můžeme říct, že ves zanikla kolem roku 1300, a to nadvakrát. Později vznikla Nová Ves u Chotěboře, do jehož katastru spadá část tehdejší vsi Rouzeň. Dnes se po zaniklé vesnici jmenuje kopec (452 m n.m.) a část obce Pukšice.
Středověká ves u obce Frýdnava (5) zanikla patrně už asi po padesáti letech. Zdejší místo (Freude-radost a Aue-niva, mokrá louka) si mohli vybrat němečtí osadníci. Přišli s kolonizační vlnou, která směřovala zejména na havlíčkobrodsko, kde byla v polovině 13. století objevena naleziště stříbrné rudy. Ve století 14. byla tato ves přesunuta více na sever. Tam, kde leží dnešní Frýdnava.
Radinov (6) nedaleko Chrtníče býval farní vsí zmiňovanou v letech 1327, 1417 a ještě roku 1544 (Radoňov, Radňov). V roce 1547 je vesnice pustá, zbyl zde jen kostel. V roce 1686 zmiňován dvůr. Případů, že zbyl ze vsi jen kostel, je na Čáslavsku více. Nedaleko Ronova nad Doubravou jsou takové kostely hned dva po zaniklých vesnicích Stusyně a Protivany.
Lhota (8) nebo Lhotovsko byla ves u Opatovic za Zbýšovem v roce 1542. Roku 1591 je uváděna jako pustá. Miloňovice (8) nebo Miloněvsko u Dobrovítova je už v roce 1544 ves pustá. Orlovice (E) u Damírova zpustly před rokem 1547. Naposledy jako ves je uváděna roku 1415.
Ves zmiňovaná roku 1542 u Kobylí Hlavy (Kobylí Hory) se jmenovala Chlumek (C). Nedaleko na západ se nacházel u cesty od Římanovic do Kamenné Lhoty Mnichov (C). Vesnice to byla ještě v roce 1657. Zpustla v letech 1687-1711. Na místě vsi pak byl dvůr, pole a také rybníky - Velký a Malý Mnichov. Rybníky později vyschly. Dnes je tam rybník opět a jmenuje se Míchov.
Ohrádky (B) či Ohrádka mezi Březí a Zbudovicemi. To byla vesnice zmiňovaná v roce 1390. Roku 1529 byla už pustá. Pozdějí tam vyrostl les. Východně od Šebestěnic byla pravděpodobně vesnice Osičín (B), někdy též Vosičín. V roce 1307 je uváděna jako ves "k hradu Smrdovu". Byl tam též les "u Vosiříni".
Kunice (7), ves, pak Kunický les a rybník u Leštiny. 1628 je vesnice pustá a nazývá se Kunicko. Kořenatec (7), ves u Dobrnic, byla roku 1628 také pustá.
Lobšice (9) ves u Kunemile a Smrdova je zmiňovaná v letech 1365 a 1406. Možná na tomto místě dnes stojí několik domů nazývajících se Na Obci. Petrovice (D), ves v okolí Opatovic u Ovesné Lhoty. Roku 1591 pustá jako Petrovsko. Později snad dvůr Petrovec? Hory Kynické (Kninické) v 16. století, později Hory Vrbické (1) zanikly v průběhu 18. století.
Je vidět, že po skončené kolonizaci ve 14. století bylo na území Haberska více vesnic než je dnes. Důvody jejich zániku mohly být různé. Problémy s vodou, neúrodná půda, zničení po vojenských taženích. Poslední důvod byl patrně za koncem hradu v poloze „Na červenici“ (Č) nedaleko Vilémova. Hrad mohl patřit Lichtenburkům a stál na ostrožně v bezprostřední blízkosti kláštera Vilémov. Zanikl patrně v rozmezí let 1278-1281 po bitvě na Moravském poli. Klášter se z období "Braniborů v Čechách" ještě vzpamatoval, ale v roce 1421 vilémovský klášter definitivně zničili husité.
Lichtenburkové nechali postavit v kraji koncem 13. století několik hradů. Lichnici, Žleby, Ronovec, Smrdov, později začátkem 14. století Lipnici. Smrdov (to bylo městečko s hradem či spíš tvrzí), Bačkov, Zboží, Lubno, Štěpánov a  Bošičín (10) směnil Rajmund z Lichtenburka koncem roku 1307 s opatem kláštera ve Vilémově za vsi kolem Brodu a Lipnice. Kde se mohl Bošičín nacházet není známo. V některých pramenech (Jan Urban) se mluví o Vosičínu (B). Třetí variantou je Rošičín (A). To by mohl být dnešní Hroznětín, který se ještě v 19. století dělil na Roznotín a Malý Roznotín.
Dvě verze zápisu o prodeji (směně) Smrdova,
první zvýraznění je Remundo, druhé pak Rossiczyn?

Žádné komentáře:

Okomentovat