Zpráva z konce prázdnin

Před několika dny jsme se vrátili z cest. Projeli jsme se synem naše kraje od severu k jihu a zpět. Při návštěvách jednotlivých míst jsem přemýšlel, kde bychom mohli uspořádat náš příští sraz. Nejsevernějším místem našeho putování byl pěchotní srub Březinka nedaleko Náchoda, zachovalý pozůstatek československého pokusu o obranu hranic. Ve středověku se pro účely ochrany zemských hranic stavěly hrady. Z toho náchodského je dnes zámek. Zato nedaleký Frymburk je zříceninou přístupnou jen na vlastní nebezpečí.

Nález z okolí Vrbice (16. st.)

Při cestě na jih jsme navštívili Letohrad, který se tak se jmenuje až od roku 1950. Místní usedlíci však stále říkají svému městečku Kyšperk. Zastavili jsme se v Čáslavi a v místním muzeu objevili archeologický nález z Hor Vrbických. Zlomek kachle ze 16. století byl objeven ve století 19. čáslavským nadšencem Klimentem Čermákem. Další zastávkou je Kamenice nad Lipou. Mnohá města a vesnice leží "nad" řekou nebo "pod" horou, ale městys nad starobylým stromem, takové pojmenování je unikátní. Na jihu České Kanady, nedaleko Nové Bystřice, můžete v lesích klidně zakopnout o řopík. Je jich tu směrem na Slavonice jako hub. To je neklamné znamení, že jsme opět blízko hranice. Nedaleko se nacházelo historické trojmezí. Bod na hranicích mezi Čechami, Moravou a Rakouskem chránil ve středověku nedaleký hrad Landštejn.

Pří zpáteční cestě zajedeme do Kvítkovic a nedalekých Holašovic, vesnice ze seznamu UNESCO. Jestliže v urbáři sepsaném kolem roku 1510 byla ještě jména holašovických obyvatel převážně česká, v jiném urbáři z konce 20. let se už jmenují zcela jiní obyvatelé němečtí. Po morové epidemii 1520-1521 došlo k novému osídlení. V 60. a 70. letech 19. století tu místní sousedé postavili soubor budov v stylu selského baroka. Na začátku roku 1946 musela většina německého obyvatelstva balit na cestu za hranice. Návrat nežádoucí.

My se vracíme přes Sezimovo Ústí (hrob prezidenta Edvarda Beneše a jeho ženy), Tábor (Táborský poklad stojí za návštěvu) a Mladou Vožici. Shodou okolností tu projíždíme v den 170 výročí narození místního rodáka Augusta Sedláčka. Někteří jeho současnicí o něm mluvili jako o nejpilnějším Čechovi. Po krátké zastávce u Jankova, kde se odehrála roku 1645 zlomová bitva třicetileté války, se už historickým Kouřimským krajem vracíme domů.

10. května 2014 je sice ještě daleko a míst, kde bychom mohli uspořádat náš sraz, je dost. Dnes ale skončila anketa a já cítím, že to většinu táhne na Vysočinu. Možná sever či severozápad Vysočiny? Jestliže jste v posledních měsících narazili na zajímavé místo, které by bylo vhodné, pošlete mi avízo. Už několik tipů mám. Na světlo světa je dám během několika týdnů. Sledujte náš blog:-)