Světoběžníci a zápecníci

Zápecníci. To slovo má v češtině lehce negativní konotaci. Ale na druhou stranu. Selské rody mají tu výhodu, že stovky let sedí na zadku, a tak je u nich pátrání v minulosti snadnější. Nejmasivnějším přesunem v historii klanu Šemíků zůstává pozvolný přesun ze Smrdova (dnešní Sázavky) do Ovesné Lhoty (necelé 3 km vzdušnou čarou:-). Ve druhé polovině 18. století žili naši předci většinově ve Smrdově. O století později se počty vyrovnávají a o dalších sto let už ve Smrdově žádný Šemík nežije. Poslední smrdovský Šemík umírá v roce 1929. Od začátku 19. století odcházejí někteří členové klanu z vesnického prostředí do města.

Naturalizovaný Bohumil Shemik
(svědci Lad. Kapson a Fr. Vokoun)

Není to nikterak hromadná migrace. Jedná se o jednotlivce, kteří jdou hlavně do Prahy. Na přelomu 19. a 20. století ale i do vzdálenějších míst v severozápadním pohraničí. Máme tu však světelskou větev. V roce 1804 přichází do městečka na řece Sázavě Jan Šemík. Byl to voják, a tak zatím jen odhadujeme, kdy a kde se narodil. Ve Světlé se usadil. O sto let později se jeho pravnuk Bohumil rozhodl jít za prací i za novým domovem do Nového světa. V roce 1905 se nalodil nejspíš v Hamburku a přes vstupní bránu na Ellis Island se dostal do oblasti Velkých jezer.

Seznam cestujících letu č. 301
(ví někdo, co by mohla být zkr. F a T?) 

Za dva roky za ním přijela jeho žena Marie a na jaře roku 1910 se jim narodil syn. Dali mu křestní jméno Albert. Bohumil se v létě 1912 stal naturalizovaným občanem Spojených států amerických, jak patrno z kartotékového lístku. Syn si později změnil jméno na Robert. V roce 1929 to ještě pravděpodobně nebylo. Toulavé boty Alberta alias Roberta se možná začaly projevoval právě v této době. V době hospodářské krize. Pokud se nejedná o záměnu jmen, pokoušel se v roce 1929 neúspěšně dostat do Kanady. O jeho životě se zachovalo více střípků než u mnohých zápecníků. On sám později popisoval jedno tulácké období svého života žurnalistovi z regionálních novin v Los Angeles. Jeho stopa se zachovala možná i dokladem o letu č. 301 z Honolulu do Sydney. Příjmení Samek, to mohl být omyl při zápisu. Psal se rok 1955. Tehdy byl patrně Robert Albert rozvedený. Zda bez závazků, nikdo neví. O dva roky později, 3. dubna 1957, se podruhé oženil. V Chicagu. Možná se chtěl konečně usadit a stát se zápecníkem. Kdo ví?