Objev shody ve Smrdově

Martin Bárta - 7 generací

Můj bratr si nechal udělat autozomální test na MyHeritage. Mezi shodami, které se objevily po zvěřejnění výsledků, byla jedna zajímavá. Sice genetická shoda nebyla nijak výjimečná, ale příjmení a lokalita jedné osoby ve vývodu Vladimíra ponoukala k podrobnějšímu prozkoumání.

Bártová ze Smrdova. 

Sdílená DNA: 0,8% (57,3‎ cM)

Sdílené segmenty: 3

Nejdelší segment: 22,1‎ cM

Tu shodu má jen můj bratr. Já ani náš strýc z otcovy strany shodu nemáme.

Předci Vladimíra z matčiny strany žili ve Smrdově. Secký, Karel, Zadina, Bárta. To jsou příjmení, která jsou spojena s tímto místem dodnes.

V mém vývodu mám Bártovi také. Matkou mého pradědy byla Marie Šemíková, rodem Bártová ze Smrdova č. 32.

Marie se narodila 27.3.1854. Ve Smrdově žila ve druhé polovině 19. století ještě jedna Marie Bártová. Ta se narodila 22. srpna 1850 v č. 49.

Naše praprababičky se narodily nedaleko od sebe. Chodily do stejné školy, do stejného kostela. Jedna se přivdala k Šemíkům do statku č. 12. Druhá se vdala za Františka Zadinu z č. 37. Ptáte se, kde máme společného předka?

matriční záznam narození Marie z č. 49

Babičkou Marie Bártové byla Magdaléna Bártová, dcera Martina Bárty ze Smrdova - čísla 32! Přihořívá.

Dědou Marie Bártové z č. 32 byl Josef  Bárta (*1788). Josef a Magdaléna byly sourozenci. Jejich otec se jmenoval Martin Bárta, sedlák z č. 32. Zdá se, že jsme u cíle.

Můj bratr - a tedy i já - jsme s Vladimírem 6. bratranci. A na závěr ještě rekapitulace. Odhad z genetiky byl příliš optimistický. Co nás posunulo, bylo společné příjmení a místo, kde žili naši předci.

Můj bratr - otec - děda František Šemík - Alois Šemík - Jan Šemík a Marie Bártová - Josef Bárta a Anna Myslivcová - Josef Bárta a Anna Hudíková - Martin Bárta a Anna Vávrová - Magdaléna Zadinová (Bártová) - Magdaléna Bártová - Marie Zadinová (Bártová) - Josef Secký a Anežka Zadinová - František Secký - Ludmila Secká - Vladimír. 

Genealogie a DNA

Minulý víkend jsem projížděl Vysočinou z Pardubic do míst, kde žijí mí nejbližší příbuzní z otcovy strany. Byť byl konec března, panovalo aprílové počasí. V okolí Hlinska a Svratky padal sníh. Cestou do Rozsochatce jsem se zastavil v Chlumětíně a odebral jsem vzorek od příslušníka rodu Myšků, v místě, kde tento rod žije od poloviny 17. století. Bylo to dobrodružné. Získat kontakt a následně i souhlas, že je ochoten do toho jít. Budeme nyní čekat, zda se zařadí ke dvěma dosavadním Myškům v rodovém stromu.

odkaz na větší rozlišení

Vzorky od tří Šemíků dokazují, co znamená, když se genetika potká s papírovou genealogií. U Myšků je to podobné. Hnízdo rodu Myšků - Chlumětín - je zhruba 40 km vzdálen od hnízda rodu Šemíků - Sázavky (Smrdova).
Kdy žil náš společný předek? To už jsme v předmatriční době a papírová genealogie nám moc nepomůže. Z počtu změn na Y chromozomu, ke kterým dochází jednou za 3 až 4 generace nebo jednou za 80 až 100 let, se dá odhadnout, kdy žil nejbližší společný předek. Čím více lidí z našich větví si udělá test Big Y, tím více se časové okno bude zpřesňovat, protože algoritmus může lépe kalibrovat, kdy která změna na Y chromozomu vznikla.