Hnízdo rodu: Havlíčkobrodsko

Rodná ves Smrdov a nejbližší okolí, 17.–19. století

Odsud, ze Smrdova, se rod v 18. a 19. století rozšířil do sousedních vesnic a poté do blízkých měst.

s pomocí AI: Claude model Sonet 5

Jak se naše příjmení šířilo za humna

Rodokmen na semikovi.unas.cz je rozsáhlá genealogická databáze (přes 970 evidovaných osob, cca 11 generací zaznamenaných zhruba od roku 1600 dodnes) postavená na matrikách farností v okolí Havlíčkova Brodu. Z hierarchického seznamu lze docela pěkně vyčíst, jak se příjmení šířilo v prostoru i čase.

Kořen rodu: Smrdov

Nejstarší předpokládaný předek je Jan Šemík (*kolem 1600) s manželkou Rozynou. Už jejich děti a vnoučata (Adam *~1630, Jan *1646, Tobiáš *1639, Pavel *~1652 aj.) jsou pevně svázány s vesnicí Smrdov – dnes obce Sázavka u Světlé nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod. Smrdov je po celé 17. a velkou část 18. století naprosto dominantním rodištěm – naprostá většina záznamů z generací "dětí", "vnoučat" a "pravnoučat" hlavní osoby uvádí právě tuto obec.

1. vlna šíření – nejbližší vesnice Havlíčkobrodska (18. století)

Už v generaci vnoučat a pravnoučat (přelom 17./18. stol.) se objevují první odnože do sousedních vsí, typicky v souvislosti se sňatky a hospodařením na gruntech:

• Vrbice / Hory Vrbické (Jakub *1689, Vít *1707, Matěj *1724, Josef *1722...)
• Bačkov
• Leština (u Světlé)
• Ovesná Lhota
• Dolní Dlužiny
• Zboží (dnes místní část Habrů)

Jde stále o obce ležící v těsném okolí Smrdova (řádově kilometry), takže v 18. století se rod šíří prakticky jen "za humna" – typický obraz venkovské endogamie v rámci jedné farnosti/panství.

Statek č. 17

Dřív nebo později nás pátrání po lidech přivede k historii chalupy, domu, statku nebo mlýna. Jsou statky, která si po staletí příslušníci jednoho rodu předávaly z generace na generaci. A pak jsou domy, kde se během jednoho století vystřídají příslušníci tří nebo čtyř rodů.

Smrdov - kde všude žili Šemíkovi

Dnes se pokusíme nahlédnout do paměti smrdovského domu č. 17. Tomu domu se historicky říkalo u Adamů. Nepodařilo se mi přijít na to proč. Souvislost s Adamem Šemíkem nepředpokládám.

Adamova linie je vázána od 17. století na statek, který byl  o století později označen číslem 12.

Pojďme se podívat na chronologii "sedmnáctky".

V roce 1777 je v robotním seznamu uveden na č. 17 Johann Widuna.

Mezi jmény usedlých z roku 1838 je na č. 17 jméno Matěje Viduny.

To už tam několik let žije František Fiala st., který se přiženil kolem roku 1830 do Smrdova z Ovesné Lhoty, shodou okolností také z č.17.

V roce 1838 se Kateřině Fialové, rodem Vidunové, narodil syn František Fiala ml. Všimněme si u narození Františka ml. dodatečně napsané poznámky.  

Křestní list vydán: 19.4.1867 k rukoum c. K. okresního úřadu co soudu v Habrech

O dva roky později přišel na svět další syn, Jan. Za zmínku stojí opět dodatečně napsaná poznámka. To není poznámka, že byl křestní list vydán k oddavkám. To vypadá, že se oba bratři v roce 1867 do něčeho zapletli. 

Ex offo: Křestní list 28.8.1867 K. K.vyšetřov. soudu v Německém Brodě

V roce 1842 se narodil třetí syn Františka a Kateřiny Fialových - Václav. I v jeho případě je u záznamu o narození poznámka. +1847. Ano, to je rok, kdy Václav v pěti letech umírá.

Bratři měli starší sestru Barboru. Její svatba v roce 1853 s Janem Husou se konala doma v č.17. Po svatební hostině se odebrala nevěsta za svým ženichem na statek č.11.
V roce 1860, byť ještě nezletilý, František Fiala ml. si bere za ženu také nezletilou Kateřinu Šmídovou, dceru místního učitele. Jan Šmíd byl v té době nejen učitelem, ale i prvním zvoleným starostou obce Smrdov.

O rok později (22.7.1861) se Kateřině narodil syn Václav. Velmi záhy syn i matka umírají na tyfus.

Šedesátá léta nezačínají pro Fialovi šťastně.
Rok 1862. 10. října vypukl v obci velký požár. Vyhořelo na 50 statků včetně fary a kostela. Zachránila se jen škola. Byl to historicky největší oheň v obci. Vyhořely stavení na dolní straně 5 – 23, na horní straně 32 – 57 včetně 46, 47 a 73. Požár vznikl v čp. 41 a silný vítr dodělal dílo zkázy. Oheň tedy postihl i č.17.

Co se dělo v roce 1867, kdy oba žijící synové Františka Fialy st. byli vyšetřováni úřady c. a k. mocnářství, nevíme. Důsledkem bylo pravděpodobně, že vdovec František Fiala ml. i jeho bratr Jan ztratili možnost převzít statek po otci.

V únoru 1868 se chystala ve Zdeslavicích svatba Marie Koubské a Josefa Šemíka ze Smrdova č.17. Obřad se konal v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti. Ženich se sice narodil v č.12, ale v době svatby je již u Fialů na č.17.

Sčítání obyvatelstva v lednu roku 1870 - Smrdov č. 17

Domnívám se, že František Fiala st. dospěl k názoru, že statek prodá a vymíní si dožití na vejminku. Zda-li ho k tomu vedly finanční problémy nebo otcovské trápení se syny, můžeme jenom domýšlet. Josef Šemík tedy koupil kolem roku 1868 ve Smrdově statek č. 17 a oženil se s Marií Koubskou ze Zdeslavic nedaleko Číhoště.

Při sčítání obyvatelstva na začátku roku 1870 žil v domácnosti Josef Šemík s manželkou Marií, vejminkář František Fiala s manželkou Kateřinou. Fialovy synové, Jan (nádeník) a František (služební čeledín), se zdržovali v té době na statku také. Kromě rodiny Šemíkovy a Fialovy zde žil čeledín Josef Jambor a děvečka Kateřina Škvařilová. Tehdejší statistici se dověděli, že na hospodářství bylo 7 kusů dobytka hovězího a jeden kus dobytka vepřového. Stvrzeno podpisem hlavy rodiny - Josefem Šemíkem.

Manželé Šemíkovi měli tři dcery. První z nich, Marie (*1870), se přivdala do Kutné Hory. O druhé zatím nic nevíme.

V roce 1873 se Šemíkovým jedné srpnové neděle narodila třetí dcera Anna.

Jediný syn František Šemík se narodil v roce 1875. Později v roce 1904 se přižení do Číhoště.

Anna si za manžela kolem roku 1893 vzala Josefa Zadinu (*1867), který pocházel z hospody č. 46. Od té doby je číslo popisné Zadinů a jeden z nich sepsal rodovou kroniku. Josef Šemík zůstal u Zadinů na vejminku a roku 1909 skonal sešlostí stáří, jak je psáno v matrice zemřelých.

Co znamená zkratka NPE

Na setkání ve Velkých Popovicích jsem odebral vzorek DNA jednomu středně vzdálenému bratranci s úmyslem odstranit jeden otazník a definovat haploskupinu "horních" Šemíků. Mezitím máme v laboratoři třetího zástupce rodu Myšků. Zde jen poznamenám, že hrubé určení haploskupiny (R-Z2123) odpovídá tomu, co jsem očekával. Podrobněji se k tomu vrátím v některém z příštích příspěvků. Zajímavější bude případ, který nazvu V.Š. Podle matričních údajů to je 3. bratranec generačně posunutý (3C1R).

vlevo jsem já a vpravo V.Š.

Je jedním z těch, se kterými jsem v minulosti často spolupracoval při sestavování rodokmenu. Náš společný předek, Josef Šemík, žil ve Smrdově na statku č. 12. Dlouho jsem V.Š. přemlouval, aby si nechal udělat DNA test. Ačkoli je to zkušený genealog, k rekreační genetice neměl důvěru. Po několika letech se mi snad podařilo jeho skeptický názor změnit. V květnu jsem odeslal vzorek do laboratoře v Houstonu. Před několika dny jsem dostal zprávu, že jsou k dispozici výsledky z autozomálního testu. Zároveň tu máme hrubé určení Y haploskupiny. A tady začíná mrzení. Můj třetí bratranec jednou posunutý se jmenuje Šemík, ale haploskupina je určena překvapivě: R-Y2608. Máme problém. Čekal jsem něco jako R-Z2123, ale toto vypadá na nepaternální událost (NPE). Co to znamená, když vyloučíme záměnu vzorků?

náš společný předek v mužské linii žil před 5 tisíci roky

Jde o nesoulad, kdy se biologický otec nebo rodič neshoduje s osobou uvedenou v historických záznamech nebo v dosavadním rodinném příběhu. Pro někoho to může znamenat hořké poznání, že dosavadní úsilí je zmařeno. Pro jiného to může ale přinést novou výzvu. Kromě matričního vývodu začít pracovat na stínovém biologickém rodokmenu.

Kde mohlo u V.Š. k přerušení otcovské linie? Vzhledem k autozomálním shodám, které směřují do kraje mezi Ledčí nad Sázavou a Čáslaví, nemůžeme vyloučit žádné otcovství počínaje Josefem a konče otcem V.Š. Křížkem jsem vyznačil místo, které stojí za podrobnější zkoumání. Jedná se o okolnosti narození Františka Šemíka ve Smrdově na čísle popisném 17.

Sledujte pokračování...

Dočkej času

Už to je pár let, co se mi na 21. chromozómu ukázala menší shoda. Co se příjmení týkalo, shodu jsem nenašel. Ale oblast, kde žili předci, byla v okolí obcí Leština, Tupadly, Tuněchody, a to je poměrně blízko od Smrdova nebo Ovesné Lhoty. Nechal jsem tehdy této shodě čas s tím, že se k ní někdy později vrátím.

Shody na FTDNA

Minulý týden jsem se na tuto shodu podíval důkladněji a zjistil jsem, že s panem Zítkem máme více společných lokalit, kde se vyskytují společná příjmení. Jeho otcova strana má mezi předky Švecovi a Kubátovi z Druhanova, Pipkovi z Dolních Dlužin, Zadinovi ze Smrdova, Jelínkovi z Leštiny a Smrdova.

Jeho mateřská polovina vývodu směřuje k Mišičkům z Vrbice, Miškům z Horních Dlužin, Plašilům z Kunemile a Součkům ze Střížova.

František Souček - 7 generací

A právě Součkovi se ukázali jako nejvíce nadějná možnost. Zdá se, že máme společné předky na přelomu 18./19. století ve Střížově č. 5. Konkrétně se potkáváme u Františka Součka a jeho manželky Terezie rozené Režné, kteří ve Střížově 5 žili. Měli dceru Annu (*1809) a syna Františka (*1801).

To by tedy mohlo znamenat, že jsme 6. bratranci (6C) a máme společné předky v 7. generaci. Můj strýc Jiří a matka pana Zítka by potom byli 5C (bratranec/sestřenice).

Triangulace mého strýce na MyHeritage

Na GEDmatch je vidět, že shoda pana Zítka s mým strýcem je větší (18,5 cM) než se mnou.

Triangulace se ukazuje na MyHeritage jen mému strýci.

Na závěr zmíním, kterak může autozomální pomoct genealogickému bádání. Pan Zítko mi popsal, jak se dopracoval k linii vedoucí k Součkům do Střížova. Odhalil totiž s velkou pravděpodobností biologického otce, který není uveden v matrice narozených.

Tuto část větve jsem připojil k mému rodokmenu teprve nedávno a to až po otestování mé pratety, jelikož můj praděd Josef Herman (*1911) neměl v matrice uvedeného otce a vychovávali ho prarodiče. Po otestovaní pratety jsem našel na MyHeritage několik zajímavých shod, a po navštěvě archivu v Mladé Boleslavi jsem s maximální pravděpodobnostní určil i osobu jeho otce Josefa Mišičku (*1891). Z této větve jsou i Vámi zmiňovaní František Souček a Terezie Režná.

Část vývodu pana Zítka

Když je otec nejistý

Několik měsíců jsem hledal dalšího mužského zástupce rodu Myšků, abych se testováním Y chromozomu pokusil zpřesnit dobu, kdy žil společný předek Myšků a Šemíků v mužské linii. 

Výskyt příjmení Myška v r. 2016 - největší hustota v okolí Hlinska

Než jsem se posunul ve stále otevřeném příběhu společných kořenů rodu Šemíků a Myšků, vloudila se do něj kapitola, ve které využijeme autozomální DNA test.

Tuto kapitolu otevřela badatelka Kateřina, která hledala otce své prababičky. Zkontaktovali jsme se díky komunitě geneticko-genealogických nadšenců. Napsala mi zprávu, že se zajímá, stejně jako já, o Myškovi z Hlinecka.

Myškovi, o které se zajímám, pocházeli ze Studnice u Hlinska. František Myška, nar. 5. 12. 1832, ve Studnici 56. Měl mimo jiné dva syny, Josefa a Antonína. Oba odešli společně do Vrcholtovic, následně do Šebířova, kde se Antonín priženil do statku v Kříženci a jeho potomek narozen cca roku 1965 tam stále žije. Jeho další potomci, Antonín Myška nar. 1940, který byl ještě v létě 2024 živ a Anežka Kovářová, bydlící v Pelhřimově, mnou testovaná, abychom eventuálně potvrdili příbuznost naší rodiny a rodiny Myšků, když to nešlo oficiálně.

děkan Josef Myška, mezi stojícím i jeho „nejistý“ vnuk Zdeněk Rosol

Kateřina má DNA test Family Finder. Autozomální test má i několik jejích bratranců a sestřenic přes druhé a třetí koleno. Bratr Antonína, Josef Myška, byl knězem ve Vrcholtovicích a později se stal děkanem v Mladé Vožici. Kateřina předpokládala, že Josef byl s poměrně velkou jistotou její prapradědeček.

Ačkoliv církevní právo vyžadovalo striktní celibát, případy, kdy měli kněží děti s hospodyněmi, byly kolem roku 1900 poměrně časté a veřejným tajemstvím, zvláště na venkově. Přesná čísla neexistují, jelikož se tyto vztahy úmyslně tajily a oficiální statistiky se nevedly.

rodný list Marie Josefy Šotolové

Pravděpodobnost předpokladu by mohl zvýšit test někoho z přímých potomků Antonína Myšky, bratra děkana Josefa Myšky. Ten měl dle matričních záznamů nejdříve několik dcer narozených koncem 19. století. První syn Josef Stanislav se narodil roku 1904. Další syn Antonín se měl narodit dle informací v roce 1906. V matrikách se Antonína ale nepodařilo dohledat. Statek v Kříženci zdědil první syn Josef Stanislav. Mimochodem, v matrice narozených je uveden jako jeho kmotr děkan Josef Myška a kmotra Anna Šotolová - děkanova hospodyně. Na statku žili a hospodařili v dalších generacích syn Jaroslav a vnuk Jiří.

Z rodného listu Marie Šotolové, je vidět, že se narodila 13. ledna 1892 ve Vídni matce Anně. Kolonka pro otce na formuláři chybí. Podařilo se dohledat i zápis z vídeňské matriky (odkaz na Matricula Online). Ze zápisu je vidět, že se do matriky dopisovala poznámka o termínu svatby Marie (6.10.1913).

Výsledky autozomálního testu Jiřího ukázaly následující shody na FTDNA.

5 - 4 [1C1R]: 340 cM (nejdelší segment 59 cM)

5 - 3 [3C]: 59 cM (nejdelší segment 33 cM)

5 - 2 [3C1R]: 56 cM (nejdelší segment 41 cM)

5 - 1 [3C1R]: 58 cM (nejdelší segment 32 cM)

Pro porovnání shody na MyHeritage, kam jsem výsledky Jiřího exportoval.

5 - 4: 376 cM (nejdelší segment 70 cM)

5 - 3: 62 cM (nejdelší segment 38 cM)

5 - 2: 54 cM (nejdelší segment 38 cM)

5 - 1: 61 cM (nejdelší segment 26 cM)

Závěrem můžeme na základě shod prohlásit, že Jiří Myška mohl být 3. bratrancem o generaci posunutým [3C1R] s Kateřinou a Erikem. Jejich společným předkem byl s největší pravděpodobností František Myška. Synové Josef a Antonín odešli z rodné Studnice do kraje pod Blaníkem. Antonín se tam oženil a kněz Josef žil se svou kuchařkou a hospodyní Annou Šotolovou. Když Anna otěhotněla, nepřiznaný otec byl schopný zařídit, aby odjela do Vídně, kde porodila dceru Marii Josefu. A tak i díky genetice můžeme v jednom genealogickém rodokmenu vymazat malý otazník.

11. sraz Šemíků

Před více jak 14 roky jsme se sešli poprvé. To bylo na podzim roku 2011 v Číhošti. Od té doby započala šňůra srazů, na kterou před dvěma dny navázalo 11. setkání ve Velkých Popovicích.

Sešli jsme se v hojném počtu čtyř desítek roduvěrných. Někteří využili možnost k prohlídce Velkopopovického pivovaru. Po obědě v Kozlovně přišlo na řadu předání putovní trofeje. Na hromadné fotografii je maličko schovaná :-) 

2026 - Velké Popovice

2011 - Číhošť

Na závěr srazu jsme si prohlédli rodokmeny jednotlivých rodových linií a seznámili se s historií pátrání kořenů na Vysočině v podání autora těchto webových stránek.

Mnozí z nás byli i na prvním setkání. Můžete si to ostatně pro zajímavost porovnat. Téměř patnáct let, jedenáct setkání a devět držitelů Adamovy radlice. Tři Martinové, Marek, Šárka, Vítek, Petra, Veronika, Kristýna.

Již nyní můžeme přemýšlet o budoucí rodové akci.

Svátek matek

Všem maminkám bych dnes rád popřál mnoho štěstí, zdraví, energie a rodinné pohody.

Ne náhodou se setkání Šemíků obvykle konala v termínu blízkém druhé květnové neděli. I letos tomu tak bude. V sobotu 16. května se chystá setkání ve Velkých Popovicích. Zatím máme nahlášeno 16 účastníků na prohlídku místního pivovaru. Přijeďte prosím s časovou rezervou před 11. hodinou, kdy exkurze začíná. Součástí prohlídky je i seznámení s místním kozlem Oldou :-)

Na oběd se do této chvíle přihlásilo 28 lidí. Nezapomeňte tedy. Již příští víkend za touto branou.

Objev shody ve Smrdově

Martin Bárta - 7 generací

Můj bratr si nechal udělat autozomální test na MyHeritage. Mezi shodami, které se objevily po zvěřejnění výsledků, byla jedna zajímavá. Sice genetická shoda nebyla nijak výjimečná, ale příjmení a lokalita jedné osoby ve vývodu Vladimíra ponoukala k podrobnějšímu prozkoumání.

Bártová ze Smrdova. 

Sdílená DNA: 0,8% (57,3‎ cM)

Sdílené segmenty: 3

Nejdelší segment: 22,1‎ cM

Tu shodu má jen můj bratr. Já ani náš strýc z otcovy strany shodu nemáme.

Předci Vladimíra z matčiny strany žili ve Smrdově. Secký, Karel, Zadina, Bárta. To jsou příjmení, která jsou spojena s tímto místem dodnes.

V mém vývodu mám Bártovi také. Matkou mého pradědy byla Marie Šemíková, rodem Bártová ze Smrdova č. 32.

Marie se narodila 27.3.1854. Ve Smrdově žila ve druhé polovině 19. století ještě jedna Marie Bártová. Ta se narodila 22. srpna 1850 v č. 49.

Naše praprababičky se narodily nedaleko od sebe. Chodily do stejné školy, do stejného kostela. Jedna se přivdala k Šemíkům do statku č. 12. Druhá se vdala za Františka Zadinu z č. 37. Ptáte se, kde máme společného předka?

matriční záznam narození Marie z č. 49

Babičkou Marie Bártové byla Magdaléna Bártová, dcera Martina Bárty ze Smrdova - z čísla 32! Přihořívá.

Dědou Marie Bártové z č. 32 byl Josef  Bárta (*1788). Josef a Magdaléna byly sourozenci. Jejich otec se jmenoval Martin Bárta, sedlák z č. 32. Zdá se, že jsme u cíle.

Můj bratr - a tedy i já - jsme s Vladimírem 6. bratranci. A na závěr ještě rekapitulace. Odhad z genetiky byl příliš optimistický. Co nás posunulo, bylo společné příjmení a místo, kde žili naši předci.

Můj bratr - otec - děda František Šemík - Alois Šemík - Jan Šemík a Marie Bártová - Josef Bárta a Anna Myslivcová - Josef Bárta a Anna Hudíková - Martin Bárta a Anna Vávrová - Magdaléna Zadinová (Bártová) - Magdaléna Bártová - Marie Zadinová (Bártová) - Josef Secký a Anežka Zadinová - František Secký - Ludmila Secká - Vladimír. 

Genealogie a DNA

Minulý víkend jsem projížděl Vysočinou z Pardubic do míst, kde žijí mí nejbližší příbuzní z otcovy strany. Byť byl konec března, panovalo aprílové počasí. V okolí Hlinska a Svratky padal sníh. Cestou do Rozsochatce jsem se zastavil v Chlumětíně a odebral jsem vzorek od příslušníka rodu Myšků, v místě, kde tento rod žije od poloviny 17. století. Bylo to dobrodružné. Získat kontakt a následně i souhlas, že je ochoten do toho jít. Budeme nyní čekat, zda se zařadí ke dvěma dosavadním Myškům v rodovém stromu.

odkaz na větší rozlišení

Vzorky od tří Šemíků dokazují, co znamená, když se genetika potká s papírovou genealogií. U Myšků je to podobné. Hnízdo rodu Myšků - Chlumětín - je zhruba 40 km vzdálen od hnízda rodu Šemíků - Sázavky (Smrdova).
Kdy žil náš společný předek? To už jsme v předmatriční době a papírová genealogie nám moc nepomůže. Z počtu změn na Y chromozomu, ke kterým dochází jednou za 3 až 4 generace nebo jednou za 80 až 100 let, se dá odhadnout, kdy žil nejbližší společný předek. Čím více lidí z našich větví si udělá test Big Y, tím více se časové okno bude zpřesňovat, protože algoritmus může lépe kalibrovat, kdy která změna na Y chromozomu vznikla.

Program ve Velkých Popovicích

V době jarní rovnodennosti vysílám vzkaz, že 16. květen se každým dnem blíží. Udělejte si čas a pošlete mi orientační počty účastníků, abychom věděli, jak lépe zorganizovat naše setkání.

11:00 Kdo bude chtít na exkurzi do pivovaru přijede před 11h ke Kozlímu obchodu.

12:30 Po exkurzi se připojí ti, kteří přijedou později. Uděláme se souhlasem skupinové foto pro účely zveřejnění na těchto stránkách. Klíčový bod programu: předání Adamovy trofeje. Věřím, že dorazí i bývalí držitelé putovní trofeje.

12:45 Zajdeme do salonku Kozlovny na oběd.

13:30 Po obědě bude prostor pro krátkou prezentaci o posledních objevech s ukázkou rodokmenu. Dozvíte se, zda patříte k horním nebo dolním Šemíkům a ukážeme si vztah s rodem Myšků (i ti jsou zváni).

📢 Pošlete mi na roman.semik@gmail.com nebo SMS na +420724122151:

👉 počet zájemců o exkurzi❗

👉 počet zájemců o oběd❗

Těšíme se na vás a ještě mapka okolí pivovaru.

🔗mapa

Zapište si 16. května

Vážení jmenovci, drazí Šemíci!

Máme za sebou deset skoků historií – od vyšehradských hradeb až po neumětelskou náves. Letos, při našem jedenáctém cvalu, nás osud (a žízeň) zavede do Velkých Popovic.

Legenda říká, že Šemík skočil pro svobodu. My budeme v následujících týdnech skákat radostí z toho, že se zase uvidíme! Zapomeňte na chvíli na problémy, které vás tlačí v práci, a pojďte si užít popovickou pastvu spojenou s exkurzí v místním pivovaru.

Po 15 letech putování z Vyšehradu a Neumětel dorazí stádo Šemíků konečně k prameni v Popovicích. 

Věřím, že mnozí z vás poznali, že jsem tyto řádky sepsal ve spolupráci s AI nástrojem :-) Do konce března pošlu podrobnější plán, který vzejde ze spolupráce s Pavlem Šemíkem. Právě on mě inspiroval k letošnímu místu setkání.

11. sraz nositelů příjmení Šemík si přímo říká o akci s nádechem historie, humoru a pořádné dávky hrdosti. Už teď vidím tu fotku padesáti Šemíků na jednom místě. Dokážeme to?

Závěť

Narodila se v Ovesné Lhotě. O osudech její rodiny víme poměrně dost díky různým článkům a oznámením v amerických novinách. Omaha, Ithaca - to byla místa, kde žila. Po smrti jejího manžela se znovu vdala. Začátkem 20. let 20. století je zachycena na fotografii se svými čtyřmi dcerami.

A právě těmto dcerám - Anně, Karolíně, Henriettě a Mildred - odkázala svůj majetek. 

zveřejněno  v Ithaca Journal 16.2.1927

Závěť Mary Semik

Ověřeno soudem

Závěť Mary A. Semik

Zmotony z města Lansing
byla přijata k ověření. Zanechává
majetek v hodnotě 400 dolarů v hotovosti
a nemovitosti v hodnotě 3 000 dolarů čtyřem dcerám, Anně B. Semik Pavlik
z Omahy v Nebrasce, Caroline A. Semik
Hagin z města Ithaca, Henriettě M. Semik Zmotony z Merrimac, Oklahoma, a Mildred E. Semik z města Ithaca. Caroline Hagin a Mildred Semik jsou jmenovány společnými vykonavatelkami.

Na vědomost se dává

Po 15 letech od prvního srazu v Číhošti a po dvou letech od posledního setkání na Vyšehradě plánujeme letošní sraz ve Velkých Popovicích. Existuje možnost spojit naši "valnou hromadu" s exkurzí v místním pivovaru.

Máte na výběr ze dvou termínů. Sobota 16. května nebo sobota 20. června. Vyberte si na Srazovníku (již je vybráno) a dejte co nejdříve vědět, kolik by vás přijelo, abychom mohli lépe naplánovat celou akci.

Poznámka. Ještě navíc přibyl jeden možný termín: 30. května.

Ve Velkých Popovicích se vařilo pivo nejméně od 16. století. Vznik současného velkopopovického pivovaru inicioval František Ringhoffer II. (1817–1873), významný průmyslník, podnikatel, politik, starosta Smíchova a poslanec Českého zemského sněmu. Do dnešních dnů se z rozsáhlého komplexu Ringhofferových závodů zachoval pouze pivovar Velké Popovice. Je jediným výrobním závodem rodiny Ringhofferů, který nepřetržitě vyrábí svůj produkt od založení v roce 1874 až do současnosti.

Kde se vzal myslivec Šemík?

První stopa po Janu Šemíkovi, panskému myslivci, se objevuje roku 1651 v Soupisu poddaných podle víry. Stejně tak to platí pro Adama, předpokládaného Janova syna. Druhá stopa je z roku 1653. To Jan Šemík na Horách Vrbických prodává chalupu. A pak už o Janovi nic. Jen dvě smlouvy o prodeji jednoho gruntu, ve kterých jsou zmínky o vdově a dceři po Šemíkovi. Z toho lze vyvodit, že Jan zemřel před rokem 1667.

zdroj: Kronika města Světlé (Seidler)

Kdy Jan Šemík na Hory Vrbické přišel? Napovědět nám může Trčkovský urbář pro Světelské panství z roku 1591. Cenným zdrojem je bakalářská a zejména diplomová práce Ivety Krpálkové. Přinesla totiž podstatné detaily o Trčkovském urbáři. Doposud jsem čerpal z práce Karla Seidlera, který na konci Kroniky města Světlé uvedl přepsanou část urbáře. Přepis je neúplný a obsahuje mnohé chyby, přesto zůstává důležitým zdrojem o historii Světlé nad Sázavou. Iveta Krpálková nejen načetla celý urbář, ale také zjistila, že na zapisování se postupně podílelo 12 písařů. Přišla na to, že jeden z písařů zapsal roku 1644 zápisy týkající se vesnic Vrbice, Hor Vrbických a Lipničky.

doplnění k vesnici Hory Vrbické (1648)

Další písař připsal poznámku k vesnici Hory Vrbické v roce 1648. Tento zápis je psán českou novogotickou kurzívou. Oproti jiným zápisům je písmo méně úhledné. Porovnáním Seidlera a Krpálkové vidíme, že v Kronice města Světlé chybí Krs (Martin Krs je r. 1651 v Soupisu poddaných). Zajímavé je to u doplňku z roku 1648. U Seidlera je tam Rozwora Vojiřzka, Kantorská chalupa. Pro Ivetu Krpálkovou je to, co Seidler načetl jako Rozwora, nečitelné. I druhý zápis je nejasný. Je to Lendička? V následujícím přepisu máme u některých jmen dvě varianty.

Podstatné je, že ani v roce 1648 není zmíněn Šemík. Z toho vyplývá, že myslivec Jan Šemík pravděpodobně na Hory Vrbické přišel mezi rokem 1648 a 1651. Ještě je tu možnost, že na Horách Vrbických byl, ale v urbáři jeho příjmí není. Kdo třeba žil v té Kobantovské chalupě?

[folium 146v]

Ves Hory Vrbické

Léta 1644 vyhledáno etc. z té vsi ourok na Světlou tento platí. Totiž:

• Krs                   ouroku sv. J. 40 gr.

                                        sv. H. 44,5 gr.

• Tomek                          sv. J. 17 gr.

                                        při sv. H. žádného

• Pospíšil                         sv. J. 3 gr.

                                         sv. H. 3 gr.

přípis z roku 1648:

• [......]                              sv. J. 9gr.

   (Rozwora)                     sv. H. 9 gr.

• Lendička [!]                   sv. J. 15 gr.

   (Wojiczka)                     sv. H. 15 gr.

• Kobantovská chalupa  sv. J. 3 gr. 

   (Kohautowska)              sv. H. 3 gr.

• Více z luk při sv. H.:

Tomek                              39,5 gr.

Pospíšil                             15 gr.

Na svatého Jiří - sv. J., na svatého Havla - sv. H, malý groš český - gr.

Kurzívou je verze vzniklá ve spolupráci s kolegy genealogy

zdroje:

KRPÁLKOVÁ, Iveta. Edice Trčkovského urbáře z roku 1591. Online. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2023. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/rw9kc/.
KRPÁLKOVÁ, Iveta. Světelské panství ve světle Trčkovského urbáře z roku 1591. Online. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2021. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/f7zsn/.
SEIDLER, Karl a Ant. Vlad. EICHLER. Kronika města Světlé od roku 1207-1886: s dějepisnými poznámkami o nejbližších vsích a místech v okolí Světlé, se statistickými tabulkami a stručnými vyňatky z Trčkovského Urbáře panství světelského z roku 1591.

Kdo, kdy, kde

Nadpis obsahuje otázky, na které se snažíme odpovědět, když bádáme ve starých dokumentech. Nejsou to jen matriční knihy. Jsou to i další dokumenty, ale těch dokumentů při hlubším ponoru do minulosti ubývá. Až jednou přijde okamžik, kdy písemné zmínky o předcích chybí.

Existují další? Kdoví. Pomůže jen trpělivost a čekání na náhodu. Při tom čekání můžeme zkusit ke genealogii přidat genetiku. 

Je skutečně společným předkem všech Šemíků Adam? Lze dobu, kdy žil Tomáš Šemík, potvrdit genetickým testem? Můžeme Jana Myšku označit za společného předka všech Myšků pocházejících z Chlumětína? Kde žil poslední mužský společný předek (MRCA) obou rodů a kdy se mohl narodit (TMRCA)?

Když se čistě zaměříme jen na linii otců a synů a pomineme tzv. vývod předků, kde genetika může také pomáhat, můj první opravdový genetický test proběhl v roce 2019. Zajímavější to začalo být začátkem roku 2023, kdy přibyl do genetického stromu můj 8. bratranec.

A pak přišel rok 2024, ve kterém se objevil "poměrně" blízký rod Myšků. Abychom to "poměrně" upřesnili, na to si budeme ještě muset počkat. Zmíním se o tom na konci tohoto příspěvku.

Je skutečně společným předkem všech Šemíků Adam?

Dá se odpovědět, že ano. U těch, jejichž předci se narodili svobodným matkám, to je složitější. Předpokládám, že se Adam Šemík narodil kolem roku ~1630. Na haplostromu FTDNA odhad společného předka Šemíků s přibývajícími testovacími vzorky osciluje (1616 → 1617 → 1649 → 1640 → 1639 → 1638 → 1624 → 1611) okolo předpokládaného roku ~1630. YFULL má jiný způsob výpočtu předpokládaného roku narození společného předka. Kolem Vánoc před dvěma týdny došlo k posunu odhadu 1600 → 1576 (R-BY134066).

Lze dobu, kdy žil Tomáš Šemík, potvrdit genetickým testem?

Na základě testů je současný odhad TMRCA pro narození Tomáše rok 1751 (YFULL - R-FTD40047) a 1695 (FTDNA). Matriční rok narození 1776 je v obou statistických modelech uvnitř intervalu předpokládaného uzlu haplostromu.

Můžeme Jana Myšku označit za společného předka všech Myšků pocházejících z Chlumětína?

Pátrání v digitálních archivech mě skutečně dovedlo do Chlumětína nedaleko města Svratka. Zkusím oslovit pana Myšku přímo v Chlumětíně, abych tuto teorii potvrdil. Současný odhad TMRCA pro narození Jana je rok 1601 (YFULL - R-TY20782) a 1631 (FTDNA). Odhad obou společností je poměrně blízko k předpokládanému roku narození ~1610.

Z pohledu statistiky můžeme napsat, že odhady obou metodologií (YFULL, FTDNA) s dostatečnou pravděpodobností odpovídají matričním údajům Adama, Tomáše i Jana.

Odhad TMRCA ( i  CI 95%) na YFULL

Kde žil poslední mužský společný předek obou rodů a kdy se mohl narodit?

U poslední otázky se nemůžeme spolehnout na žádný písemný údaj o narození. Dostáváme se do středověku, kdy žil společný předek dvou rodů, které známe v novověku pod příjmením Šemíkovi a Myškovi. YFULL odhaduje společného předka v rozmezí mezi letopočty 725-1175-1550. Oproti tomu FTDNA v současné době udává odhad mezi roky 210-748-1150. Odhad doby nejbližšího společného předka na FTDNA se vyvíjel (1049 → 825 → 819 → 818 → 748). Raný nebo vrcholný středověk? Čím později by se klan "Semišků" rozdělil, tím by se podle mě zvyšovala pravděpodobnost, že by k tomuto rozdělení došlo někde v okolí Železných hor, které oddělují Chlumětín (Myškovi) a Smrdov (Šemíkovi). Naopak dřívější TMRCA by mohlo naznačovat, že synové otce "Semišky" se geneticky oddělili mimo území dnešní České republiky. Odhadoval bych ale, že dál žili jako součást kmene, jehož byli členy a na území Vysočiny se jejich potomci dostali společně.