Genealogie a DNA

Minulý víkend jsem projížděl Vysočinou z Pardubic do míst, kde žijí mí nejbližší příbuzní z otcovy strany. Byť byl konec března, panovalo aprílové počasí. V okolí Hlinska a Svratky padal sníh. Cestou do Rozsochatce jsem se zastavil v Chlumětíně a odebral jsem vzorek od příslušníka rodu Myšků, v místě, kde tento rod žije od poloviny 17. století. Bylo to dobrodružné. Získat kontakt a následně i souhlas, že je ochoten do toho jít. Budeme nyní čekat, zda se zařadí ke dvěma dosavadním Myškům v rodovém stromu.

odkaz na větší rozlišení

Vzorky od tří Šemíků dokazují, co znamená, když se genetika potká s papírovou genealogií. U Myšků je to podobné. Hnízdo rodu Myšků - Chlumětín - je zhruba 40 km vzdálen od hnízda rodu Šemíků - Sázavky (Smrdova).
Kdy žil náš společný předek? To už jsme v předmatriční době a papírová genealogie nám moc nepomůže. Z počtu změn na Y chromozomu, ke kterým dochází jednou za 3 až 4 generace nebo jednou za 80 až 100 let, se dá odhadnout, kdy žil nejbližší společný předek. Čím více lidí z našich větví si udělá test Big Y, tím více se časové okno bude zpřesňovat, protože algoritmus může lépe kalibrovat, kdy která změna na Y chromozomu vznikla.

Chlumětínské kořeny

Při čekání na výsledky testu Jiřího můžeme spekulovat. Jiří by měl mít shody s Anežkou Kovářovou (prateta?) a s Kateřinou Dědečkovou (třetí sestřenice). S Edem Miskou (9. bratranec) bude pravděpodobně shoda autozomální minimální. Zde spoléhám na Y-DNA. To ale až později.

Když jsem hledal někoho, kdo pátral po kořenech Myšků, objevil jsem zajímavé stránky Aleny Smětákové. Jejím prvním Myškou je Václav (1739-1815), který byl sedlákem ve Svratouchu. Narodil se však v Chlumětíně. Václav s rodinou patřili k evangelíkům, kteří se roku 1781, ihned jak to šlo, přihlásili k helvétské víře. Oblast mezi panskými městečky Hlinskem a Svratkou byla součástí panství Rychmburk v Chrudimském kraji. Panství patřilo k jedněm z největších v kraji i celém království. Mělo přes 50 obcí.

Výsek Chlumětína na mapě Kameničkovské rychty (1731-1732)

Menší územní jednotkou na velkých panstvích byla rychtářství. Obvykle zahrnovala několik vesnic. Při hledání Myšků z Chlumětína jsem objevil mapu rychty Kameničkovské. Mapa vsí Chlumětín, Kameničky a Jeníkov zachycuje katastry těchto sídel v roce 1732. 

Orientace mapy je obrácená oproti dnešním zvyklostem. Nahoře je jih a dole sever. V Chlumětíně bylo v této době šest osedlých. V seznamu vlevo dole na mapě lze dohledat Vavřince (Lorenz) a Jiřího (Georg) Myšku. To vypadá, že Vavřinec byl nejmladším synem Mikuláše a Jiří synem Václava. Děda obou byl Jan Myška. Na mapě jsme červeným ohraničením vyznačil jeden pozemek Jiřího. Pole a pastviny jsou označeny značkou a číslem. Jiřího pozemky poznáme podle značky čtverečku s jednou uhlopříčkou.