Když jsem se pokoušel dopátrat, odkud pocházel Josef Šemík, který později žil v Bačkově č. 19, byly ve hře dvě možnosti. Podařilo se mi ale před měsícem v Zámrsku dohledat záznam svatby Josefa a Kateřiny - a bylo to jasné.
V roce 1860 se v Bačkově ženil Josef Šemík (*1819). Bral si v domě č. 6 Kateřinu Čihovskou (*1836). Rodné příjmení zdědila po otci Vojtěchovi, který byl kovářem. Ten se ale této svatby již nedožil. Protože nevěsta nebyla ještě plnoletá, musel svatbu schválit okresní úřad a poručník.
Ze dvou svědků, oba byli bačkovskými sedláky, přečtu jen podpis Jana Kafky.
Příjmení Čihovský se v té době vyskytovalo kromě Bačkova ještě ve Štěpánově. Původ tohoto jména vede ke jménu obce Číhošť. Místem narození Kateřiny byla Olešnice u Ledče, kde žila její matka.
A nyní se dostáváme k definitivnímu rozuzlení, odkud se dostala "horní" linie Šemíků do Ovesné Lhoty. Jakub, otec Josefa Šemíka, byl statkářem ve Lhotě č. 6. Ze stejného statku pocházel i děda z matčiny strany Jakub Malina.
Co to znamená? Jasno bude ze záznamu další svatby, ke které došlo v roce 1818. Ženichem je Jakub, syn po Josefovi Šemíkovi, sedlákovi ze Smrdova. Josef (*1743 +1814) hospodařil na smrdovském gruntu č. 12.
Nevěstou je 19letá Barbora, dcera Jakuba Maliny, sedláka ze Lhoty č. 6. Jakub Šemík se do Ovesné Lhoty přiženil ze sousedního Smrdova.
Rok 1818 je tedy počátkem, odkdy žijí dnešní horní Šemíkovi ve Lhotě. Jakub Šemík měl kromě syna Josefa (*1819) ještě mladšího Františka, který později převzal lhotecký statek č. 6. Otec Jakub i syn František byli půlláníky, tedy většími sedláky, než byl druhý rod Šemíků, který v tehdy žil v Ovesné Lhotě č. 11.
František sice měl syny, ale přednost dostala dcera Kateřina, která se vdala za Josefa Jelínka. Tak po dvou generacích z č. 6 Šemíkovi po meči zmizeli. Potomci Jakuba i Františka, jak jsem už psal, v Ovesné Lhotě žijí dodnes. A jeden z nich stále udržuje tradici selského rodu, i když dnes by se asi neřeklo, že je sedlákem, ale farmářem. Bylo by zajímavé, kdyby si někdo z této linie Šemíků nechal udělat genetický test. Ze všech dosavadních poznatků lze říct, že Josef Šemík ze Smrdova č. 12 je náš společný pra(...)děda.
 |
| 5. února 1860, Bačkov č. 6, Josef Šemík |
Ze dvou svědků, oba byli bačkovskými sedláky, přečtu jen podpis Jana Kafky.
 |
| Kateřina Čihovská, poručník Jan Šindelář, svědek Jan Kafka |
Příjmení Čihovský se v té době vyskytovalo kromě Bačkova ještě ve Štěpánově. Původ tohoto jména vede ke jménu obce Číhošť. Místem narození Kateřiny byla Olešnice u Ledče, kde žila její matka.
A nyní se dostáváme k definitivnímu rozuzlení, odkud se dostala "horní" linie Šemíků do Ovesné Lhoty. Jakub, otec Josefa Šemíka, byl statkářem ve Lhotě č. 6. Ze stejného statku pocházel i děda z matčiny strany Jakub Malina.
Co to znamená? Jasno bude ze záznamu další svatby, ke které došlo v roce 1818. Ženichem je Jakub, syn po Josefovi Šemíkovi, sedlákovi ze Smrdova. Josef (*1743 +1814) hospodařil na smrdovském gruntu č. 12.
Nevěstou je 19letá Barbora, dcera Jakuba Maliny, sedláka ze Lhoty č. 6. Jakub Šemík se do Ovesné Lhoty přiženil ze sousedního Smrdova.
 |
| 6.5.1818 Jakub Šemík & Barbora Malinová |
František sice měl syny, ale přednost dostala dcera Kateřina, která se vdala za Josefa Jelínka. Tak po dvou generacích z č. 6 Šemíkovi po meči zmizeli. Potomci Jakuba i Františka, jak jsem už psal, v Ovesné Lhotě žijí dodnes. A jeden z nich stále udržuje tradici selského rodu, i když dnes by se asi neřeklo, že je sedlákem, ale farmářem. Bylo by zajímavé, kdyby si někdo z této linie Šemíků nechal udělat genetický test. Ze všech dosavadních poznatků lze říct, že Josef Šemík ze Smrdova č. 12 je náš společný pra(...)děda.
Žádné komentáře:
Okomentovat