Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pondělí 3. února 2014

Akce "Kulak"

Pokud nechcete, aby o Vás vaši potomci říkali, že jste dělali špatné věci, tak je raději nedělejte.

Rok 1953. Pro mnohé rodiny z celého tehdejšího Československa rok osudový. Rok, kdy zemřel Stalin, a vzápětí ho následoval Gottwald. Rok měnové reformy, která byla prezentována jako vítězství pracujícího lidu a úder buržoazii. Rok, kdy v politických procesech létaly třísky na všechny strany, neboť když se kácí les... A les se kácel už několik let. Od roku 1950, kdy StB vyslýchala číhošťského faráře Josefa Toufara takovým způsobem, že se nedožil byť zmanipulovaného procesu. Místní sedláci z okresu Ledeč nad Sázavou se nijak nehrnuli do vznikajících kolchozů. Tedy ono se tomu kolektivnímu hospodaření v tomto kraji nedařilo tak, jak mělo, a tak se udeřilo na vesnické boháče. Těmi byli označeni statkáři s více jak 20 ha, ale mnohde to bylo i podstatně méně.

Dokázali byste zařadit jména hospodářů, jejichž rodiny byly vysídleny z ledečského okresu? V tabulce je postupně evidenční číslo státní bezpečnosti, příjmení, jméno, datum narození, okres cíle vysídlení ředitelství statku , místo vysídlení provozovna statku, datum vystěhování.
676RazimaAlois6.7.1903RýmařovVajglov
677VosykaVáclav19.10.1898RýmařovVeveří
746VavřičkaJan6.3.1904ĎábliceChvaly6.3.1953
748PejcharFrantišek2.4.1908ĎábliceChvaly4.3.1953
751BlažekJosef31.12.1898ĎábliceBěchovice24.3.1953
894NebřeskýJosef16.2.1902HlubokáKoroseky11.3.1953
954JaklJosef3.11.1885MělníkDolní Beřkovice10.4.1953
955ŽákFrantišek21.4.1905duben 53
956RajdlBohuslav8.8.1898SlanýLuníkov
971CihlářJosef26.2.1902Liberecvojenské statky24.4.1953
1157MarešAlois5.11.1898BruntálDvorce na Mor.15.6.1953
1159MrkvičkaVáclav15.9.1899ŠumperkVelké Losiny8.6.1953
1161RůtAntonín16.1.1907BruntálBruntál4.6.1953
1162ZelínkaJosef14.3.1899JavorníkBílý Potok30.6.1953
1163ŠeredováMarie15.9.1898JavorníkBílý Potok<<<+>>>
1165ChylíkLeopold15.2.1900BruntálNové Heřmínovy15.5.1953
1225HlídekAlois1.5.1909LochoviceLibomyšlčerven 53
1469JarošJaroslav14.1.1903Ml. BoleslavBukovno25.6.1953
1470VeselskýJosef10.9.1899Ml. BoleslavÚjezd7.8.1953
1477ZelenýJosef14.5.1918RoudniceBrozany18.7.1953
1478DěkanovskýJosef18.8.1907LnářeLnáře3.7.1953
1479MalinaJaroslav2.1.1897RoudniceBrníkov<<<+>>>
1480LoudátJosef1.7.1908Nový BorKunratice4.8.1953
1738NovákJan6.5.1900Stráž pod RalskemMalé Ralsko17.8.1953
1739LoudátKarel19.1.1900Neuvedeno
1740TrtíkJosef18.2.1891Neuvedeno
1741NulíčekAntonín10.4.1903Neuvedeno
1757DobrýFrantišek11.11.1906Neuvedeno
1821KončelJan6.9.1895Neuvedeno
1841Novotný Bohumil24.1.1913Neuvedeno
1842DěkanovskýVáclav27.9.1908Neuvedeno
<<<+>>> znamená, že rodina dotyčného nebyla vystěhována na místo určení. To ale neznamená, že mohla zůstat v místě dosavadního bydliště. To byl např. případ rodiny Jaroslava Maliny, která po jeho propuštění z vězení žila u příbuzných někde v oblasti Dolních Kralovic. Příběh Josefa Blažka z Vrbického mlýna (dříve Mrkvičkova) je uveden v knize Miloslava Růžičky (Lit. 2).

Ptáte se, za co se tehdy chodilo do vězení? Nejčastěji z důvodu neplnění dodávekBohuslav Rajdl byl už v roce 1949 poslán do Jáchymovských dolů jako zrádný živel. Propustili ho předčasně kvůli těžké žloutence – a tak si pamatuje postupný narůstající tlak na rodinu, i to, že podmínky, které komunistický režim sedlákům diktoval, byly postaveny tak, aby je sedláci nedokázali splnit: "My jsme měli krávy vysoko březí, byl leden a oni přikazovali: dodávejte mlíko! Ale jak jsme měli dodávat, když se krávy měly co nejdřív otelit a mlíko by bylo až v červnu nebo v září? Jinak jsme měli dodávky splněné, ale to bylo jedno, oni psali ´nedodávka vajec´, i když to nebyla pravda... Okresní soud svolal schůzi do Leštiny a otec tam šel, tak ho hned na té schůzi odsoudili a sebrali, šel do kriminálu, dostal osmnáct měsíců... Dál jsme museli dobytek krmit, pak jednou přijeli a řekli, že v pondělí budeme nakládat, na naložení jsme dostali dvě hodiny a konec. Přitom na to neměli nárok, protože statek patřil několika majitelům. Jim to bylo jedno, ortel zněl vystěhovat z Ledečského okresu, návrat nežádoucí. Tak jsme jeli do Luníkova ke Slanému."

Následující tři jména byla v seznamu z Jihlavska. Možná by i tito sedláci mohli být někomu povědomí.

183NečasJan29.12.1910Kostelec nad OrlicíČervený Potok20.11.1952
184NevoralJan4.2.1909Staré MěstoHynčice17.1.1953
185BulíčekAntonín2.6.1901BruntálOndrášov10.11.1952

Z Vysočiny se nejenom vysídlovalo, ale také sem byly posílány rodiny z různých krajů Československa. František Škoda z Ústí nad Labem a Václav Pekař z Prahy s rodinami skončili v Bačkově. Ján Chrtaň od Bratislavy s místem určení Skuhrov. Příběh rodiny Ladislava Landy je k přečtení v (Lit. 1).
639ŠkodaFrantišek30.8.1902ČáslavBačkov24.2.1953
640ZáveskýKarel21.6.1922ČáslavSkalka6.3.1953
641LandaLadislav5.7.1916ČáslavKroměšín12.3.1953
ChotěbořNový Studenec27.7.1953
663PekařVáclav23.11.1912ČáslavBačkov13.4.1953
1144ChrtaňJán22.9.1899ChotěbořSkuhrov6.5.1953

Zdaleka ne všichni vyhnanci byli zbaveni majetku v řádných soudních procesech. Záleželo hodně na sousedských vztazích. Básník Zbyněk Hejda zase se smutkem vzpomíná, že v Horní Vsi a okolí se na kolektivizaci podíleli sousedi vystěhovávaných: "Bylo to uděláno dost šikovně - tak, že ti, kdo to celé spískali a organizovali, podle všeho nejsou nikde podepsaní. Oni dohnali většinou sousedy k tomu, aby napsali nějaký drtivý posudek na kulaka, který potom sloužil k vystěhováni. Ví se o několika lidech, kteří se na tom podíleli, vždycky to byli sousedi..."

Klofandovi byli příbuzní z matčiny strany. Děda si vedl zápisník, kde v roce 1952 zapsal:
V říjnu byl Klofandom zkonfiskován majetek. Pepa byl odsouzen do vězení na 1 rok a k pokutě 25000 Kč. Důvod - že nestačí obdělati pole a že jim zůstala na poli a zmokla asi míra směsky.
A o rok později píše: Klofandovi byli vystěhováni do Břehova u Budějovic.
52KlofandaFrantišek7.7.1912Nebyl přesídlen
1596KlofandaJosef11.10.1922HlubokáSuchá18.7.1953


(Lit. 1) BLAŽEK, Petr – JECH, Karel - KUBÁLEK, Michal a kol. Akce "K". Vyhnání sedláků a jejich rodin z usedlostí v padesátých letech. Studie, seznamy a dokumenty. Praha : ČZU v Praze - Pulchra. ISBN 978-80-87377-05-5, 978-80-213-2033-8
(Lit. 2) RŮŽIČKA, Miloslav. Vyhnanci : akce „Kulak“. Havlíčkův Brod : Miloslav Růžička, 2008. ISBN 978-80-254-6522-6.

3 komentáře:

  1. Naše ves byla postižena velmi solidně - vřele doporučuji knížku Ohně na Vysočině, která právě příběh Olešné a toho, kterak tu probíhal vznik družstva, vypráví. V kronice (je dostupná na internetu) toho člověk moc nenajde, i když je tam také zmíněno, kdo byl kdy za co souzen a odsouzen a tak podobně...

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Něco jsem slyšel od příbuzných. To ale bylo až později (přelom 50./60. let). Něco málo je na Wikipedii... autor František Drašner... ta kniha asi nebude běžně v knihovnách. V kronice je ten příběh popsán tak z půlky. Díky za upozornění. Nakonec se snad zjistilo, že těch osm požárů měla založit nějaká bláznivá pyromanka? Kronikář měl smysl pro absurditu - str. 98 v kronice: V neděli 10. ledna (1961) se konal "Ples požárníků" v Olešné, s velmi malou účastí.

    OdpovědětVymazat