Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pátek 21. února 2014

Vyznání

Rod Šemíků žil po několik generací téměř na jednom místě. Navíc v kombinaci s převážně katolickým vyznáním. To znamená, že při hledání v církevních matrikách máme částečně ulehčenou práci. Tak už to u selských rodů bývá. Přesto se někdy objeví nábožensky smíšená manželství. Ukážeme si dva příklady.
obr. 1: Jakub Šemík, chalupník z Dolních Dlužin (52 let)
Alžběta, dcera po + Tomášovi Myšičkovi, sedláku ze Smrdova

Prvním je svatba Jakuba Šemíka (*1747) z Dolních Dlužin, který se oženil ve svých 61 letech, i když zapisovatel u svatby zaznamenal jeho věk na 52 roků (viz obr. 1). Vdovec Jakub si bere v roce 1808 za ženu Alžbětu Myšičkovou ze Smrdova č. 5. Alžběta, stejně jako další z rodu Myšičkova, byla evangelického vyznání.
Svatba se konala 8. února ve Smrdově č. 5. Nevím, zda měli později Jakub a Alžběta děti. Zda by je křtili v katolickém kostele ve Smrdově nebo v evangelickém, který byl až v Opatovicích? Dva svědci, rychtář z Dlužin (Tomáš ???) a Josef Šemík, sedlák ze Smrdova (asi bratr Jakuba). Oba se podepsali třemi křížky. Psát tehdy neuměl ani rychtář? Je to možné. Škola ale ve Smrdově tehdy byla už více jak 100 let.

Druhý příklad nás zavede do Ovesné Lhoty a přenese do roku 1860. Na obr. 2 vidíme zápis o narození nemanželského dítěte. Zápis je obsáhlý. Podtržená pasáž nahoře vysvětluje, že byl chlapec později (1864) po svatbě nemanželského otce Josefa Šemíka a matky Kateřiny Freundové legitimizován.
obr. 2: nar. 27. června, pokřtěn 10. srpna 1860; čp. 15; Josef
Nemanželský otec tohoto dítěte Josefa sám se dobrovolně dostavil za otce a před nížepsanými dvěma svědky jej dobře znajícími prohlásil a za takového zapsán býti žádal. Jeho vlastnoruční podpis: Josef Šemík Otec katol. náb. vysloužilý voják obyvatel kolář ze Lhoty čís. 11. kat. z Vrbicka okresního úřadu Ledeč, manželský syn po Tomáši Šemíkovi chalupníku ze Lhoty ovesné čís. 11. kat. náb. z Vrbicka okresu Ledeč, a jeho zemřelé manželky Kateřiny rozené dcery Václava Vohaňky sedláka z Chlumu čís. 12. kat. náb. ze Sedlicka okresu Čáslav.

Druhá podtržená a dopisovaná část textu obsahuje datum svatby (23. srpna 1864). K tomu, aby mohl být narozený Josef pokřtěn, bylo třeba "komistoriální" svolení. Trvalo to déle jak měsíc. Proč? Matka byla židovského vyznání.

Křest tento dle katolického obřadu ??? byl na žádost nemanželského otce Josefa Šemíka katolíka a nemanželské křest svatý očekávající matky židovky k budoucímu katolickému vychování dítěte Josefa, což tuto vlastnoručními podpisy otce a matky i dvou dožádaných svědků stvrzuje:
Josef Šemík Otec
Josef ??? svědek                                     podpis nemanželské matky
Jan ??? svědek

Matka se podepsala originálně Jak to bylo u židovských dětí s chozením do školy? Věhlasná škola byla tou dobou v Golčově Jeníkově. To ale bylo ze Lhoty už dost daleko.
Ze zápisu faráře Jana Vorlíčka na obr. 2 lze ještě vyčíst, že porodní bábou byla Marie Rutová z Kynic č. 17. Na obr. 3 je zapsána nevěstina strana. Změna víry byla dospána později. Možná až při svatbě v roce 1864.
obr. 3: matka Kateřina Freund
Kateřina Freund (nyní již pokřtěná katolička) catechumena obývatelkyně ze Lhoty ovesné čís. 15 z Vrbicka okresu Ledeč, manželská dcera Abrahama Freunda žida zrozeného ve Vlkanově bytem v Pertholticích zemřelého ve Lhotě čís. 19 z Královicka okresu Královického a jeho manželky Barbory židovky rozené Ciner ze Zbraslavic čís. 12 ze Zbraslavicka okresu Kutnohorského.

Zápis pana faráře je velmi pěkně čitelný psaný "po novu" humanistickým písmem. Ještě k podpisům na obr. 2. Otec Josef Šemík - sice nemanželský, ale vlastní, jak si příště řekneme - má zažitý ze školy kurent. Už ale třeba druhý svědek má "S" humanistické. Možná to byl mladší ročník.

Žádné komentáře:

Okomentovat