Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

neděle 20. července 2014

Zpovědní seznamy

V závěru loňského roku jsme se dopracovali k roku 1694 k první dochované matrice vedené pro smrdovskou farnost. Co dál? Kam bylo okolí Smrdova přifařeno před rokem 1694?
Odpověď najdeme ve Zpovědních seznamech, které sestavil a zpracoval J. V. Šimák roku 1918. Na rozdíl od Soupisu poddaných se v nich objevují jen jména těch, kteří se nezúčastnili velikonočních zpovědí. Základním článkem zpovědních seznamů jsou hlášení jednotlivých farářů obsahující údaj o sídle fary, výčet far přivtělených a kostelů filiálních, údaj o počtu kajících (confessi), jmenný výčet nekajících (negligentes), kacířů (haeretici), případně obrácených na víru pravou (conversi).
Po skončení třicetileté války byl nedostatek českých katolických kněží. O zádušní majetek se nikdo nestaral, pole farností zarostla, fary samy byly pobořeny a zpustly. O Smrdovu a jeho farnosti je zmínka i v Berní rule. Nejbližší samostatné farní úřady byly ve Světlé, v Ledči a v Habrech.
Až do roku 1693 byl Smrdovský kostel pobočkou (filiálkou) světelské farnosti. O tom, že sem farář docházel, je zmínka v následujícím zápisu světelské matriky.
[podtrženo] kmotra Anna hospodyně p. Pátera
světelského, ??? na faře smrdovský zůstávající
Při křtu Jiříka Chalupy (15.3.1684) je - kromě prvního kmotra Pavla Bárty a druhého kmotra Petra Zadiny - jako kmotra uvedena Anna hospodyně na faře ve Smrdově. V celém tehdejším Čáslavském kraji bylo v tom roce přes 40 tisíc kajícníků. Vývoj na začátku 70tých let a na konci 17. století je v následující tabulce.
V roce 1724 faráří již spočítali na Čáslavsku přes 80 tisíc oveček. Heretiky byli obvykle označováni evangelíci. Obrácených na víru pravou, rozuměj katolickou, bylo možno v kraji spočítat na rukou jedné ruky. Kromě roku 1720, kdy jich statistika uvádí 132.
Na následujícím dvoulistu jsou vidět proměny mezi roky 1681 a 1695. Filiální kostel ve Smrdově byl v roce 1693 osazen farářem a odloučen od fary ve Světlé. O rok později už máme ze smrdovské fary zachovány záznamy v matriční knize.
Změny v církevních obročích 1681 - 1695
V roce 1681 byla podobně obsazena fara v Lipnici. V této době dost farností zanikalo, např. Tupadly, Heřmaň, Čestín, Pertoltice, Pravonín. V 70tých letech je také zmíněna fara Dobrnice jako neosazená. Později se stává kostel v Dobrnicích filiálním ke Smrdovu. Pro naši oblast zájmu je ještě zajímavá zmínka o filiálce v Číhošti, která byla v roce 1673 přifařena k Ledči, kde byl též vikariát, tzn. nadřízená administrativní úroveň.

Kraj čáslavský obsahoval roku 1671 vikariáty dva. Kutnohorský a Ledečský. Roku 1701 vznikl vikariát třetí, Polenský, odloučením 11 far z Ledečska a jedné z Čáslavska. V roce 1695 byl Kutnohorský vikariát přejmenován na Čáslavský, aby se roku 1724 vrátil k názvu Kutnohorský. Mezitím se ještě nekolik let jmenoval Novokolínský.
V roce 1700 má fara ve Smrdově dva filiální kostely. V Dobrnicích a ve Vlkanči. Podívejme se na některé absentéry na velikonočních zpovědich.
1672
Smrdov: Václav Fabián se ženou, Vrbice: Anna matka Tomka, Štěpánov: Jakub Pleskač, Bartoš Rejnek se ženou, Dorota Pohořalka, Anna žena krejčího, Pavel Hašourek se ženou, Matěj Radil, Káča Kuperka se synem.
1676
Štěpánov: Mariána žena Apoštola.
26.4.1671 se nar. Kateřina, matka Voršila žena Jiřího Spurného kováře ve Smrdově
1682
Smrdov: Václav Zadina, Jan Zmrhal, Laur. Chraplavý, Jakub krejčí, Magdaléna žena Vondráčka se synem, Uršula žena Jiřího kováře (viz záznam z matriky výše).
1683
Smrdov: Tobiáš baxator (sládek), Vrbice: Anna žena kupce, Hory: Jan Valský se ženou, Jakub Nečas; pastýř se ženou.
1684
Vrbice: Joannes de Prechthausen s dcerou Joanne.
1685
Vrbice: Joannes Ernestus (Jan Arnošt v tomto roce prodává Dobrnice s Leštinou).
1693
Restant negligentes 36, tedy ke zpovědi nepřišlo 36 hříšníků v celé světelské farnosti. Smrdov v tomto roce měl opět svoji faru. První farář se jmenoval Georg. Stephan. Wagner.
1695
farář Carolus Corvin nebo Corvinus.
1700
farář Petrus Paul. Menšík.
1702
Vrbice: Vít Husa se ženou.
1704
Smrdov: Jiří kupec se ženou a dítětem, Vít Husa se ženou, Zboží: mlynář se ženou, Kateřina Povolná (z Leštiny?).
1705
Smrdov: Jan Palíček se ženou a dcerou Janou, kovář Jiří Hadrava, Alžběta žena Pavla Rychelského, Leština: Kateřina Povolnýho správce dvora (šafář), Dobrnice: Jan Pytlík a Jakub Dušek, Bačkov: Václav Veverka ovčák.
1706
Vrbice: Michal sládek, Josef Vančura hostinský, Leština: Alžběta šafářka podezřelá z magie (magia suspecta), Štěpánov: Štěpán Jozífek, Václav slouha.
1707
Smrdov: Jiří Pazderák, Martin Skřípal, Zboží: Matěj bednář.
1708
Smrdov: Jan Vondráček, Zboží: Jan kovář.
1709
Smrdov: Jiří Pazderák tkadlec, Vrbice: Jan Fabián kuchař, Zboží: Jan Hájek kovář.
1721
Anna Pazderáková

Kacíři - těmi byli označováni evangelíci
1698-1699, 1701-1702, 1704-1706 Matěj Pazderák (1699 uprchl) tkadlec ve Smrdově, 1704: Jan Matoušek.

Podezřelí z kacířství
1724
Leština: Jiří Pevný.
1725
Jan Matoušek.

Žádné komentáře:

Okomentovat