Rakousko-Uhersko povolalo v průběhu války až 70% všech mužů v branném věku. Pokud nezahynuli, nebyli zraněni, nepadli do zajetí nebo nepřeběhli na druhou stranu fronty, sloužili v c.k. armádě až do zániku Rakouska-Uherska. Při mobilizaci v červenci roku 1914 bylo povoláno mužstvo ročníku 1882-1890.
 |
| Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am 4.1.1915 |
Karel Šemík (*1874) byl stejný ročník jako Alois Šemík. Oba dva jako starší nastoupili do kompanií domobrany. Na rozdíl od Aloise, o kterém jsem nic nenašel, Karel byl už koncem roku 1914 zraněn. Zůstává v nemocnici s průstřelem levé ruky. Město, kde byla nemocnice, se jmenovalo Fehértemplom. To by měla být Bela Crkva v dnešním Srbsku. Do soupisu ztrát i do zpráv o raněných se události dostávaly i s několikaměsíčním zpožděním.
Zdrojů, kde hledat je několik. Většina je pěkně popsána na stránkách Vojenského historického ústavu. Navíc včetně vysvětlivek ke zkratkám v soupisech se vyskytujících. Základem hledání je fulltext, u kterého záleží na každé hlásce. Písmeno "Š" i "S" je opět zdrojem potíží. Je nutné hledat různé varianty jmen, ať už z důvodů, že háček chybí, ale i proto, že OCR aplikace si háčky někdy "domýšlela". Můžete také zkusit hledat podle místa narození. Slova "Ovesná", "Smrdov", "Chrtnice", "Bačkov" vás mohou také navést správným směrem.
 |
| Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am 30.1.1915 |
František Šemík (*1884), v době začátku války třicetiletý, nastoupil k čáslavskému 21. pěšímu pluku. Ten se účastnil bojů v Haliči. Na záznamu ve zprávách o raněných z ledna 1915 je uveden jako pacient nemocnice v Tordě. Utrpěl střelnou ránu do nohy. V seznamech ztrát je uveden v září 1915 (jiná rota). Kdy ke zranění došlo a zda nebyla dvě, můžeme jen domýšlet.
 |
| Verlustliste ausgegeben am 5.8..1918 |
Když se přeneseme do závěru války, nalézáme Františka mezi zajatci. Na stejném seznamu je i Josef Šemík (*1884) z Ovesné Lhoty, který se později stal legionářem. Z jeho vzpomínek je vidět, že byl zajat v květnu 1917, ale v seznamu ztrát je uveden až o rok později. Je otázkou, zda se František s Josefem sešli v italské Padule, kde byli zajatci shromažďováni.
Minule jsem zmiňoval Semíky, konkrétně početné zastoupení příjmení Semik v některých oblastech Polska. Na obrázku vedle je možno vidět záznam o Josefu a Tomášovi z Haliče, tedy z oblasti s nejčastějším výskytem tohoto jména na území dnešního Polska. Oba dva padli do ruského zajetí. Ještě jsem objevil další Semíky, kteří však pravděpodobně pocházeli z Čech.
Oba dva podle čísel jednotek mohli rukovat do pluků s doplňovacím okresem Čáslav. Zkusme spekulovat, že u jejich příjmení schází háček nad "S". Františka Šemíka s rokem narození 1894 jsem nezaznamenal. Není to překlep? Kdyby se Franz narodil roku 1884, byli bychom doma. Znamenalo by to, že byl František převezen z Tordy do vídeňské nemocnice. U Josefa Semíka (*1879) bychom mohli napsat, že Josef Šemík téhož roku narozený se v roce 1914 ženil v Litoměřicích. Mohl ale brzy po svatbě narukovat do 12. zeměbraneckého pěšího pluku, protože se narodil v Ovesné Lhotě. V únoru 1915 se narodil nejstarší syn Josefa a Julie Šemíkových. Pokud tedy došlo k záměně Šemíka za Semíka, mohl se v době porodu nemocný otec léčit v karlovarské nemocnici.
Na závěr je se zmíním o jediné mně známé přímé oběti 1. světové války s příjmením Šemík. V obci Jiříkov stojí žulový sloup se jmény místních občanů, kteří se nevrátili. O Karlovi Šemíkovi nevím nic víc, než je napsáno na pomníku. Prosté jméno. I v evidenci Ministerstva obrany, kde je uveden Karel Semík v obci Kámen pod číslem válečného hrobu CZE-6102-08830, není více informací.
Zkusím pátrat dál. Podařilo se vám vypátrat něco z osudů našich pradědů? Vždyť se 1. světové války nějakým způsobem aktivně účastnila většina mužů ve vojenském věku, tedy dvou generací mužů ročníků narození 1865-1900.
 |
| Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am 14.1.1916 |
 |
| Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am 23.3.1915 |
 |
| Pomník obětem 1. svět. války |
Na závěr je se zmíním o jediné mně známé přímé oběti 1. světové války s příjmením Šemík. V obci Jiříkov stojí žulový sloup se jmény místních občanů, kteří se nevrátili. O Karlovi Šemíkovi nevím nic víc, než je napsáno na pomníku. Prosté jméno. I v evidenci Ministerstva obrany, kde je uveden Karel Semík v obci Kámen pod číslem válečného hrobu CZE-6102-08830, není více informací.
Zkusím pátrat dál. Podařilo se vám vypátrat něco z osudů našich pradědů? Vždyť se 1. světové války nějakým způsobem aktivně účastnila většina mužů ve vojenském věku, tedy dvou generací mužů ročníků narození 1865-1900.
Žádné komentáře:
Okomentovat