Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

středa 2. července 2014

Šemík v 1. světové válce

Rakousko-Uhersko povolalo v průběhu války až 70% všech mužů v branném věku. Pokud nezahynuli, nebyli zraněni, nepadli do zajetí nebo nepřeběhli na druhou stranu fronty, sloužili v c.k. armádě až do zániku Rakouska-Uherska. Při mobilizaci v červenci roku 1914 bylo povoláno mužstvo ročníku 1882-1890.
Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am
4.1.1915
Karel Šemík (*1874) byl stejný ročník jako Alois Šemík. Oba dva jako starší nastoupili do kompanií domobrany. Na rozdíl od Aloise, o kterém jsem nic nenašel, Karel byl už koncem roku 1914 zraněn. Zůstává v nemocnici s průstřelem levé ruky. Město, kde byla nemocnice, se jmenovalo Fehértemplom. To by měla být Bela Crkva v dnešním Srbsku. Do soupisu ztrát i do zpráv o raněných se události dostávaly i s několikaměsíčním zpožděním.
Zdrojů, kde hledat je několik. Většina je pěkně popsána na stránkách Vojenského historického ústavu. Navíc včetně vysvětlivek ke zkratkám v soupisech se vyskytujících. Základem hledání je fulltext, u kterého záleží na každé hlásce. Písmeno "Š" i "S" je opět zdrojem potíží. Je nutné hledat různé varianty jmen, ať už z důvodů, že háček chybí, ale i proto, že OCR aplikace si háčky někdy "domýšlela". Můžete také zkusit hledat podle místa narození. Slova "Ovesná", "Smrdov", "Chrtnice", "Bačkov" vás mohou také navést správným směrem.
Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am
30.1.1915
František Šemík (*1884), v době začátku války třicetiletý, nastoupil k čáslavskému 21. pěšímu pluku. Ten se účastnil bojů v Haliči. Na záznamu ve zprávách o raněných z ledna 1915 je uveden jako pacient nemocnice v Tordě. Utrpěl střelnou ránu do nohy. V seznamech ztrát je uveden v září 1915 (jiná rota). Kdy ke zranění došlo a zda nebyla dvě, můžeme jen domýšlet.
Verlustliste ausgegeben am 5.8..1918
Když se přeneseme do závěru války, nalézáme Františka mezi zajatci. Na stejném seznamu je i Josef Šemík (*1884) z Ovesné Lhoty, který se později stal legionářem. Z jeho vzpomínek je vidět, že byl zajat v květnu 1917, ale v seznamu ztrát je uveden až o rok později. Je otázkou, zda se František s Josefem sešli v italské Padule, kde byli zajatci shromažďováni.

Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am
14.1.1916
Minule jsem zmiňoval Semíky, konkrétně početné zastoupení příjmení Semik v některých oblastech Polska. Na obrázku vedle je možno vidět záznam o Josefu a Tomášovi z Haliče, tedy z oblasti s nejčastějším výskytem tohoto jména na území dnešního Polska. Oba dva padli do ruského zajetí. Ještě jsem objevil další Semíky, kteří však pravděpodobně pocházeli z Čech.
Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am
23.3.1915
Oba dva podle čísel jednotek mohli rukovat do pluků s doplňovacím okresem Čáslav. Zkusme spekulovat, že u jejich příjmení schází háček nad "S". Františka Šemíka s rokem narození 1894 jsem nezaznamenal. Není to překlep? Kdyby se Franz narodil roku 1884, byli bychom doma. Znamenalo by to, že byl František převezen z Tordy do vídeňské nemocnice. U Josefa Semíka (*1879) bychom mohli napsat, že Josef Šemík téhož roku narozený se v roce 1914 ženil v Litoměřicích. Mohl ale brzy po svatbě narukovat do 12. zeměbraneckého pěšího pluku, protože se narodil v Ovesné Lhotě. V únoru 1915 se narodil nejstarší syn Josefa a Julie Šemíkových. Pokud tedy došlo k záměně Šemíka za Semíka, mohl se v době porodu nemocný otec léčit v karlovarské nemocnici.
Pomník obětem 1. svět. války

Na závěr je se zmíním o jediné  mně známé přímé oběti 1. světové války s příjmením Šemík. V obci Jiříkov stojí žulový sloup se jmény místních občanů, kteří se nevrátili. O Karlovi Šemíkovi nevím nic víc, než je napsáno na pomníku. Prosté jméno. I v evidenci Ministerstva obrany, kde je uveden Karel Semík v obci Kámen pod číslem válečného hrobu CZE-6102-08830, není více informací.

Zkusím pátrat dál. Podařilo se vám vypátrat něco z osudů našich pradědů? Vždyť se 1. světové války nějakým způsobem aktivně účastnila většina mužů ve vojenském věku, tedy dvou generací mužů ročníků narození 1865-1900.



Žádné komentáře:

Okomentovat