Při pátrání se občas dostanu do situace, kdy objevím hrob se jméném Šemík, ale netuším odkud se dostal právě na toto místo. To byl také případ dvou hrobů a tří jmen na hřbitově v pražských Záběhlicích. Při pátrání na městském úřadu se podařilo dohledat o něco víc. Stále to ale bylo málo k tomu, abychom zjistili, odkud tento rod do Prahy přišel. Dalo se spekulovat, že Václav a Jiří byli bratři a jejich otec se jmenoval Karel. Jenže Karel nejspíš nezemřel na území Prahy 10, a tak záznam o jeho úmrtí zatím nemáme.
Zaujalo mě ale, že u zápisu o úmrtí Jiřího Šemíka je uvedena adresa: Práčská 1883, Praha 10, Záběhlice. S tím by se dalo něco podniknout. Zjistil jsem, že pro roky 1921 a 1910 existují v Archivu hlavního města Prahy dochované listy ze sčítací lidu. V místě výše uvedené adresy tehdy existovala osada Práče, která se nacházela u potoka Botiče mezi Záběhlicemi a Hostivaří. Tehdy to byla ještě zemědělská oblast kousek za Prahou. Měl tam svůj statek třeba Antonín Švehla. V místě zvaném Práče stál velkostatek, mlýn a pivovar. A právě práce v pivovaru byla to, co sem přivedlo rodiče Karla Šemíka.
Vydejme se tedy do archivu, který stojí na Chodovci - tedy nedaleko od místa, kde žila před sto lety Šemíkova rodina. Původně to vypadalo, že archiválie nedostanu do ruky a budu si muset s ohledem na špatný fyzický stav fondu zažádat o rešerši. Nakonec se ukázalo, že si tu "rešerši" mohu udělat osobně v badatelně. Stav fondu není o nic horší než v jiných okresních archivech. To jen na okraj. Digitalizace bude ale ještě na hodně dlouhé lokte.
Při prvním pohledu se ukázalo, že máme štěstí. V roce 1921 žila v domě č. 6 rodina vdovy Šemíkové s pěti dětmi. V domě, který vlastnil majitel pivovaru Emil Stein, žilo více jak 20 obyvatel. Konkrétně rodiny Václava Hanouska (kočí), Antonína Přibyla (železniční zřízenec), Antonína Maška (kočí) a Jana Svobody (strojmistr). Vesměs zaměstnanci v pivovaru, který byl v provozu pod názvem Parostrojní pivovar Záběhlice - Práče do roku 1937. Vařilo se tam mimo jiné pivo Kamenáč.
I Václav Šemík (*1895) zde v roce 1921 pracoval jako kočí. Jeho sestry docházely za prací do Královských Vinohrad. Starší Marie (*1899) jako dělnice do Maršnerovy továrny na "orientálské cukrovinky a čokoládu". Mladší setra Božena (*1902) - také jako dělnice - do továrny Hynka Fuchse. Budova tzv. Fuchsovky stojí dodnes u stanice metra Želivského. Objekt papírenského závodu byl postaven v roce 1911.
V průběhu předchozího sčítání roku 1910 chyběl na adrese v Práčích patnáctiletý Václav Šemík. Pracoval jako čeledín na statku v Kolodějích nebo Běchovicích. I když je v rubrice obor povolání u Václava i jeho matky Marie uvedeno "polní hospodářství", realitou bylo nejspíš postavení pomocné síly na velkostatku. Hospodářský dvůr v Práči patřil Jaroslavu Kubešovi a rodina Šemíkova žila společně s dalšími osmi rodinami v jeho domě č. 7. V celé osadě Práče, která spadala pod obec Záběhlice, bylo v roce 1910 hlášeno 188 osob.
Propojení s Vysočinou vytváří manželský pár Marie (rodem Kavkové) a Václava Šemíkových. Ona se narodila ve Zboží a on ve Smrdově. Je tu však jedna nesrovnalost. Jediný Václav, kterého máme v rozrodu, se narodil na smrdovském čp. 27 jindy, než je uvedeno ve sčítacích operátech. Narodil se Václav v roce 1867 nebo 1876? Marie se měla narodit roku 1871. Protože se jejich nejstarší syn narodil v roce 1895, považuji datum narození otce uvedené na sčítacím listu za chybné. Ostatně, nebylo to nic neobvyklého. Chybně uvedených údajů při sčítání obyvatel jsem viděl již několik.
Pokusme se rekonstruovat cestu novomanželů, kteří měli svatbu nejspíš ve Zboží těsně před rokem 1895. Krátce po svatbě odcházejí z Vysočiny a směřují ku Praze. V Běchovicích se narodil Václav mladší. V roce 1897 přichází rodina Václava staršího do Záběhlic - Práče. Otec pracuje v pivovaru jako kočí. Syn Václav tuto profesi dědí. Václav starší zemřel před rokem 1921. Zda zahynul jako voják v 1. světové válce nebo přirozenou smrtí, nevíme. Co víme, že Karel, mladší bratr Václava, se oženil a zůstal bydlet v Práčích. Jeho manželce Marii, rozené Šeblové, se roku 1929 narodil syn Jiří. Již nezvolil profesi kočího jako jeho strýc a děd, ale pracoval jako řidič. Jaké bylo povolání Karla, to bychom se mohli dovědět ze zápisu v matrice úmrtí, kdybychom věděli, kde hledat. Zápis o Karlově narození by ale mohl být dostupný na městském úřadě Prahy 10 nebo Prahy 1.
 |
| Sčítání obyvatel 1921, Práče č. 6, Záběhlice |
Vydejme se tedy do archivu, který stojí na Chodovci - tedy nedaleko od místa, kde žila před sto lety Šemíkova rodina. Původně to vypadalo, že archiválie nedostanu do ruky a budu si muset s ohledem na špatný fyzický stav fondu zažádat o rešerši. Nakonec se ukázalo, že si tu "rešerši" mohu udělat osobně v badatelně. Stav fondu není o nic horší než v jiných okresních archivech. To jen na okraj. Digitalizace bude ale ještě na hodně dlouhé lokte.
Při prvním pohledu se ukázalo, že máme štěstí. V roce 1921 žila v domě č. 6 rodina vdovy Šemíkové s pěti dětmi. V domě, který vlastnil majitel pivovaru Emil Stein, žilo více jak 20 obyvatel. Konkrétně rodiny Václava Hanouska (kočí), Antonína Přibyla (železniční zřízenec), Antonína Maška (kočí) a Jana Svobody (strojmistr). Vesměs zaměstnanci v pivovaru, který byl v provozu pod názvem Parostrojní pivovar Záběhlice - Práče do roku 1937. Vařilo se tam mimo jiné pivo Kamenáč.
 |
| Potvrzení, vydané v Kolodějích, které omlouvá Václava, že nebyl přítomen při sčítání doma v Záběhlicích - Práčích |
V průběhu předchozího sčítání roku 1910 chyběl na adrese v Práčích patnáctiletý Václav Šemík. Pracoval jako čeledín na statku v Kolodějích nebo Běchovicích. I když je v rubrice obor povolání u Václava i jeho matky Marie uvedeno "polní hospodářství", realitou bylo nejspíš postavení pomocné síly na velkostatku. Hospodářský dvůr v Práči patřil Jaroslavu Kubešovi a rodina Šemíkova žila společně s dalšími osmi rodinami v jeho domě č. 7. V celé osadě Práče, která spadala pod obec Záběhlice, bylo v roce 1910 hlášeno 188 osob.
Propojení s Vysočinou vytváří manželský pár Marie (rodem Kavkové) a Václava Šemíkových. Ona se narodila ve Zboží a on ve Smrdově. Je tu však jedna nesrovnalost. Jediný Václav, kterého máme v rozrodu, se narodil na smrdovském čp. 27 jindy, než je uvedeno ve sčítacích operátech. Narodil se Václav v roce 1867 nebo 1876? Marie se měla narodit roku 1871. Protože se jejich nejstarší syn narodil v roce 1895, považuji datum narození otce uvedené na sčítacím listu za chybné. Ostatně, nebylo to nic neobvyklého. Chybně uvedených údajů při sčítání obyvatel jsem viděl již několik.
Pokusme se rekonstruovat cestu novomanželů, kteří měli svatbu nejspíš ve Zboží těsně před rokem 1895. Krátce po svatbě odcházejí z Vysočiny a směřují ku Praze. V Běchovicích se narodil Václav mladší. V roce 1897 přichází rodina Václava staršího do Záběhlic - Práče. Otec pracuje v pivovaru jako kočí. Syn Václav tuto profesi dědí. Václav starší zemřel před rokem 1921. Zda zahynul jako voják v 1. světové válce nebo přirozenou smrtí, nevíme. Co víme, že Karel, mladší bratr Václava, se oženil a zůstal bydlet v Práčích. Jeho manželce Marii, rozené Šeblové, se roku 1929 narodil syn Jiří. Již nezvolil profesi kočího jako jeho strýc a děd, ale pracoval jako řidič. Jaké bylo povolání Karla, to bychom se mohli dovědět ze zápisu v matrice úmrtí, kdybychom věděli, kde hledat. Zápis o Karlově narození by ale mohl být dostupný na městském úřadě Prahy 10 nebo Prahy 1.
Žádné komentáře:
Okomentovat