Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pátek 22. dubna 2016

Čtvrtý Jan dohledán

Dalším pátráním v matrikách z farnosti Ledeč nad Sázavou si lze udělat obrázek o prvních letech života Šemíků v Ovesné Lhotě. Dosavadní nejstarší informací byl záznam o chalupníkovi na č. 11 v robotních seznamech z roku 1777. Václav Šemík v té době bydlel ale v Ovesné Lhotě již několik let. Svatba Václava a Barbory Vávrové se konala mnohem dříve - v létě roku 1760 ve Smrdově.
22.3.1762 umírá a o den pozdějí je pohřben v Číhošti Josef, syn Václava Šemíka
V té době v Ovesné Lhotě již žila Anna, dcera Jana Šemíka a nejspíš Václavova sestřenice. O Anně ze Lhoty víme, jelikož začátkem roku 1760 byla za svědka na jedné svatbě v Číhošti. Do Ovesné Lhoty se manželé Václav a Barbora dostali nejpozději v roce 1762. V březnu toho roku umírá syn Josef v domě Matěje Melichara. Tehdy domy ještě nebyly očíslovány. Jen odhaduji, že "inquilini ex pago Avenacea Lhotta", tedy obyvatelé vesnice Ovesná Lhota, byli u Melichara v nájmu.
19.9.1762 pokřtěna Barbora, dcera Václava a Barbory Šemíkových
V září 1762 se narodila dcera Barbora. I když kmotra (Tereza Jelínková), jakož i svědci (Bart. Matoušek a vdova Smejkalová), byli ze Smrdova, 19. září přišel do Ovesné Lhoty pokřtít dítě farář z Ledče. Nepředpokládám, že by se rodiče vydávali s novorozencem do kostela. Nejbližší byl ve Smrdově, ale lidé ze Lhoty asi chodili do Číhoště, kam to bylo jen o něco málo dál. Ještě po roce 1770 se lhotecké matriční události objevují v matrice Ledče nad Sázavou.
24.12.1771 zemřel Josef, syn Václava Šemíka z Oves. Lhoty 12
A tak v roce 1771 se o Vánocích pozůstalí vypravují na smutnou cestu ke hřbitovu v těsném sousedství kostela Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti. Dítěti nebyly ani dva roky. Realita tehdejší doby. První i druhý Josef v rodině Šemíka zemřeli velmi brzy. Uvidíme později, že rodiče žádnému z dalších čtyř synů toto jméno do vínku již nedali.
14.1.1772 zemřela Kateřina, dcera Václava z Oves. Lhoty 11
Dospělého věku se nedožila ani dcera Kateřina. Ta zemřela v sedmi letech, i když v matrice zemřelých je číslice 6. Podstatné je ale číslo 11. To je dům, kde pak žili Šemíkovi ještě na počátku 20. století.
9.3.1773 nar. Vojtěch Šemík, syn Václava a Barbory z Oves. Lhoty 11
Někdy v této době Smrdov přestává být uváděn latinsky jako "oppido". Tedy ne již městečko, ale pouze už jen vesnice (pago). U zápisu o narození Vojtěcha (Adalbert) je zajímavá poznámka o povolání otce - tesař (faber murarius). Toto řemeslo možná způsobilo, že Václav měnil místo pobytu a usadil se až ve svých 40 letech. Jeho vrstevník z rodu Šemíků, Jakub, postupně žil ve Smrdově, Bačkově, Zboží a Vrbici. Živil se podle všeho také tesařinou.
15.3.1775 nar. Jan Šemík, Ovesná Lhota č. 11
Dostáváme se k závěru. Nyní by měli zbystřit zejména příslušníci světelské větve. Pamatujete? Třicetiletý voják Jan Šemík měl ve Světlé nad Sázavou roku 1804 svatbu. Odkud pocházel? To byla velká neznámá. Dlouho jsem si myslel, že ze Smrdova. V sedmdesátých letech 18. století se zde narodilo hned několik Šemíků, kteří dostali křestní jméno Jan. Můžeme domýšlet vliv kultu Jana Nepomuckého, jehož jméno v té době bylo "čerstvě" svatořečeno. Nejvíce nadějný Jan Šemík (*1779) se však nejspíše také nedožil dospělosti. Jeho otec v roce 17992 pravděpodobně pohřbil i dalšího Jana, i když jsem se "snažil" načíst Jíru místo Jana. Chybně, jak se záhy ukázalo. Čekalo se na čtvrtého Jána a on se objevil - v Ovesné Lhotě. Narozen roku 1775. Následně z místních matrik "mizí", aby se objevil v roce 1804 ve Světlé. Věk poměrně dobře sedí. V době svatby mu do 30 let zbývají čtyři měsíce.
Po narození Jana je Václav označován jako chalupník (casarius). V dalších letech u Václava a Barbory Šemíkových přibyli ještě František (*1777) a Tomáš (*1779). Ty jsem našel už před několika lety v matrice smrdovské. 

Žádné komentáře:

Okomentovat