Václav Šemík ze Žebrákova

Dnes začneme tam, kde jsme před několika roky skončili. Na konci příspěvku o polozapomenutých mlýnech jsme narazili na informace o Žebrákovském mlýně. V roce 1673 se tam narodila Magdaléna, dcera Václava a Markéty Těšitelových. Václav Těšitel měl sestru Marii. V Soupisu poddaných z roku 1651 nejsou oba uvedeni s věkem 5 let, jak jsme se dosud domnívali. Marie byla o něco starší.
Ve stejném soupisu je ve Smrdově, stejně jako rodina Těšitelova, uveden i mladý pár Adam a Anna Šemíkovi s několikaměsíční dcerou. Roku 1661 se jim narodil Václav Šemík. V jeho 28 letech pak přichází na svět pokračovatel rodu Jiří.
V nejstarší dochované matrice farnosti ve Světlé nad Sázavou, kterou nemáme ještě důkladně prozkoumanou, se objevil záznam, který k dosavadním objevům nezapadá.

14.1.1670 oddáni Václav Šemík a Mařena Těšitelová

14. ledna 1670 oddán Václav Šemík s poctivou pannou Mařenou pozůstalou dcerou po nebožtíkovi Janovi Těšitelovi, mlynáři Žebrákovském, v přítomnotsti Jana Málka z Březinky Zádušní (dnes Horní), Mikuláše Myslivce, Doroty dcery neb. Jakuba Hašky? z Březinky, Doroty Myslivcovi manželky.

Václav Šemík bez větší pochyby nebyl synem Adama Šemíka. Mohl být synovcem? Stejně Možná jako Pavel, který žil v roce 1680 na Horách Vrbických? O generaci starší Jan Šemík je zapsán v Soupisu poddaných (1651), ale ne v Berní rule (1654). V Berní rule není, protože rok před vypracováním této nejstarší dochované plošné daňové evidence prodal chalupu Pavlu Chalupovi.
Léta páně 1651 je na Horách Vrbických zapsán v Soupisu poddaných myslivec Jan (55), manželka Rozina (40) s dětmi Alzbětou (17), Tobiášem (12) a Janem (5). Pětiletý Jan Šemík byl zhruba stejně starý jako sourozenci Těšitelovi - Václav a Marie. Že by Jan Šemík měl o rok dva staršího bratra Václava, který bude mít pak roku 1670 svatbu s Marií? Proč ale není uveden na Soupisu poddaných? Není pravděpodobné, že se narodil po roce 1651. Něco tu nehraje. Nemohl být Jan a Václav Šemík jedna osoba? Zatím máme málo informací, abychom mohli tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit.

Dnes jsem si ověřoval, co lze dohledat v Soupisu poddaných pro panství Václava Rudolfa staršího Věžníku z Věžník. Zjistil jsem, že seznamy poddaných jsou k dispozici pro Vrbici, Hory Vrbické, Smrdov, Ovesnou Lhotu, Kunemil. Jakoby v době, kdy písař (Jiřík Heres) sepisoval pro vrchnost seznamy, ještě zbytek panství Vrbice Věžníkům nepatřil. Dolní i Horní Dlužiny (např. Pipek) jsou zařazeny (!?) do ledečského panství.
Seznamy pro Dobrnici (např. Smlsal) a Leštinu jsou pod Habry, pro Číhošť (např. Bárta) a Hroznětín německy psané pod Ledčí. Bačkov a Zboží byly samostatným rytířským statkem. Bohužel Vlkanov, Žebrákov, Druhanov, Horní Březinka (tehdy Zádušní), Bohušice i Služátky v Soupisu chybí.

6.3.1676 nar. v Žebrákově Salomena, dcera Václava a Marie Šemíkových

Ale pojďme zpět k Václavovi a Marii ze Žebrákova. V roce 1676 se jim narodila Salomena. Zajímavou osobou byla kmotra Maruška. Hospodyně faráře ze Světlé, která vypomáhala s kmotrovstvím, když se nenašla vhodnější osoba. Je zajímavé, že pod farnost spadal až do roku 1693 i Smrdov s filiálním kostelem, kde měl světelský farář také hospodyni - Annu.
Druhý Václav, syn Adama, je roku 1680 uveden jako 18letý na Sirotčím seznamu. O devět let později se narodil Jiří a v roce 1691...

8.7.1691 nar. ve Smrdově Anna, dcera Václava a Marie Magdalény Šemíkových

...přesněji 8. července je pokřtěna Anna. Protože se později tomuto manželskému páru narodila další dítě jménem Anna (1705), lze odhadovat, že prvorozená Anna se dospělosti nedožila. Budeme pátrat dál.