Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

sobota 3. února 2018

Kdy mohl Šemík přijít na Vysočinu?

Nedávno se mě ptal jeden čtenář těchto stránek, v co věřím. Věřím v naše předky. Věřím, že se snažili žít tak, aby se za ně nemuseli potomci stydět. Snažím se také tak žít. Věřím v naše potomky. Doufám, že budou mít podobnou víru.
Přestože já sám nejsem praktikující věřící, můj otec byl pokřtěn. A jeho rodiče, prarodiče také. A tak to šlo až k Adamovi. Ze Soupisu poddaných v roce 1651 je patrné, že se on již hlásil (není známo, zda dobrovolně) ke katolické víře. Jan Šemík, o generaci starší, u kterého jen odhadujeme, že mohl být otcem Adama, katolík nebyl. A co bylo před rokem 1650? Odkud Jan Šemík do našeho kraje přišel? Již jednou položené otázky zkusím nyní rozvinout.
Jistou stopou, jak překonat období první poloviny 17. století, bylo vymezení rozsáhlého panství Trčků z Lípy. Okolí Světlé nad Sázavou opanovali Trčkové již v roce 1429, jak bylo zmíněno v předchozím článku. Přesto území v trojúhelníku Světlá - Ledeč - Habry nebylo dlouho čistě trčkovské. V Bačkově, Vrbici a nedalekých Horách nebo v Číhošti se střídali vlastníci a poslední území kolem Vrbice je připojeno až v roce 1628. Po bádání v urbářích opočenského panství, po objevech ve svatebních smlouvách a sirotčích seznamech městečka Dobrušky, po radách a připomínkách Jaroslava Šůly se vyloupla následující chronologie.

před rokem 1588 - Jan Šemík v Domašíně (nejstarší urbář panství Opočno, uložený v SOA Zámrsk)
1587 - Jan Šemík z Domašína se žení. Nevěstou je Kateřina Jiříková.
1591 - Jan Šemík přijat do obce (tj. mezi dobrušské měšťany)
1598 - v novém urbáři Šemík již není v Domašíně, v Dobrušce je Jan Samík (?)
1602, 1606, 1608 - konšel v Dobrušce (dobrušské městské knihy, uložené v SOkA Rychnov n. Kn.)
1612 - Jan uzavřel svatební smlouvu s Annou, dcerou Melichara Štoňka
1616 - Jan Šemík umírá a sirotčí seznamy uvádějí mimo pozůstalosti i dceru Dorotu

U první zmínky je u Jana Šemíka z Domašína uvedeno, že jeho otec se jmenoval také Jan Šemík. U posledního záznamu je kromě dcery Doroty i vdova Dorota. Poslední Šemíkova žena se však jmenovala Anna a uzavřela v červenci 1616 svatební smlouvu s Václavem Soškou.
Lze se domnívat, že Jan Šemík nebyl katolíkem, ale protestantem (evangelíkem). Až do roku 1624 se dalo předpokládat pravidlo "koho země, toho víra". Jan Rudolf Trčka konvertoval až koncem roku 1628. Začátkem tohoto roku bylo opočenské panství dějištěm velké selské rebélie. Skončila 15. března porážkou u Hradce Králové. Celkem 500 povstalců bylo  pobito, okolo 600 zajato, ostatní se rozutíkali. Uvěznění byli vyslýcháni útrpným právem. Pokoření a zdeptaní poddaní již neměli síly vzdorovat další protireformační vlně.

Mezi roky 1628 a 1636, kdy je trčkovský majetek zkonfiskován a rozdroben na menší panství, by se dal odhadovat přesun Jana Šemíka na Vysočinu. Adam Šemík se narodil právě někdy kolem roku 1628. Co ještě víme o Janovi Šemíkovi? Z poznámky v Soupisu poddaných se píše, že byl myslivcem. A protože i Adam Šemík je uváděn jako panský myslivec, není od věci podívat se, jak to bylo s myslivostí na panství Opočno. O personálu, který pečoval o lesy, máme několik zmínek v různých pramenech. V urbáři z roku 1581 je zmíněn Jan polesnej z Opočna, syn Jíry zahradníka z Bolehoště. Podrobnější informace máme ze tří dochovaných knih počtů.
V čele lesního personálu stál roku 1617 jagrmeistr“ Jan Hylebrand Licek z Ryzmberka. Dále je v účtech uveden Jiřík Němec, myslivec, potom jakýsi Koktáček a Gerhard Pomora. Pan Licek pobíral čtvrtletně 12 kop 30 grošů služného, Jiřík Němec 1 kopu 30 grošů, Koktáček 50 grošů. Dále je zmíněno vyplacení 2 kop Pavlovi Rybáři, myslivci z Krňovic a to „na ústní poručení Jeho Milosti Páně“. Svého myslivce měl i „mladý pán“, nejspíš syn Jana Rudolfa Adam Erdman (Kniha počtů 1617, na folio 36v je zmíněn „mysliveček Jeho Milosti mladého pána.“). Kromě myslivce je ještě zmiňován další personál, který měl Adama Erdman k dispozici a to Petr „holota mladého pána“ a Mikuláš „sokolář mladého pána“. Z dalšího lesního personálu jsou uvedeni dva holomci (Uhříček a Žába), bažantník Jan Dvořák - syn bažantníka v Chropotíně – se služným 37 ½ groše a Anna Persyánka „dřevo spravující“ se služným 1 kopa 15 grošů.  Na některé práce byli najímáni myslivci z okolních panství (na folio 72v je zmiňován „myslivec polní z Pardubic na outratu lapajíc husy“, byl ubytován v krčmě v Jasenné).
Roku 1622 jsou v účtech uvedeni kromě pana Licka Matěj Polesný se služným 1 kopa 30 grošů, myslivci Jíra Němec, Jan Koktáček, Pavel z Krňovic a starý Pomora, holomci Uhříček a Pavlíček a bažantník Matěj z Ledec se služným 37 ½ groše. Roku 1623 jsou navíc uvedeni myslivci Vodáček, Pomr mladší, Žába a Janek polesný.

Zdroj:
Petr Nosek, dipl. práce, Filosofická fakulta UK Praha, Ústav českých dějin, Východočeské panství Opočno v letech 1618 – 1638

Žádné komentáře:

Okomentovat