Jméno po střeše nebo omyl?

Když jsem minule psal o Pavlovi Šemíkovi, došel jsem k myšlence podívat se blíže na Hory Vrbické. V roce 1680 se totiž Pavel s rodinou objevil na sirotčím seznamu právě na Horách. Je uveden s manželkou a synem jako poslední na druhé straně jednoho listu, který obsahoval pro obec Hory 11 rodin nebo spíš domácností. Neznamená to, že tehdy bylo v osadě 11 domů. Ještě se k tomu vrátím v některém z příštích příspěvků.

Sirotčí seznam, obec Hory [1], [2]

Po přečtení si můžeme říct, že Pavel se ženou Ludmilou a půlročním synem žili pravděpodobně v domě Jana Pospíšila. V porovnání s rokem 1651, kdy na Horách žilo 25 poddaných, je zde v roce 1680 zaznamenáno 41 osob. Jan Pospíšil se patrně znal s otcem Pavla a nejspíš i s jeho dědou. V rozpětí bezmála třiceti let se Jan Pospíšil vyskytuje zprvu s poznámkou krejčí (berní rula) později ponocný (sirotčí seznam).
Zpět k Pavlovi. Odhadl jsem, že svatbu mohl mít kolem roku 1678. Z matričních záznamů o narození dětí Pavla se dá usuzovat, že až do smrti první manželky Ludmily v roce 1702 žila rodina ve Smrdově. Přesto je ve zmiňovaném seznamu v roce 1680 zapsána na Horách Vrbických. Tam a na Vrbici strávil Pavel s druhou ženou Rosálií závěr života. Umírá v polovině února roku 1712 a vydává se na poslední cestu na hřbitov ve Smrdově. Pojďme se vrátit k jeho první svatbě. Syn Adama Myslivce ze Smrdova si bere 7. července 1678 za ženu Ludmilu. To není jediný doklad, kde je uváděn Adam Myslivec alias Šemík. U záznamu o svatbě ale něco nesedí. Ženich se totiž jmenuje Pavel Kratochvíle.

7.7.1678, svatba, matrika sign. 2552, f. 172

Měli oddavky. Pavel Kratochvíle, syn Adama Myslivce ze Smrdova, s Ludmilou dcerou Jakuba Ševce také z měst[ečka] Smrdova. Svědkové Jiří Fabián, družba družička Alžběta dcera Zemanova, Ludmila žena Albrechtova, Žofie Kantorka a mnoho jiných poctivých lidí vše z měst[ečka] Smrdova.

Kratochvíle byl místní kovář. Jmenoval se však Jan. Buďto se jedná o omyl nebo by to mohlo být jméno po chalupě. Ludmila ovšem nebyla dcerou kováře, ale Ševce. Mimochodem ševcem byl v té době ve Smrdově nějaký Procházka nebo Kudrna. Jistým vysvětlením by mohlo být, že se Pavel mohl stát pomocníkem místního kováře a když se ženil, byl do matriky zapsán pod příjmím starého kováře. Že to je divoká teorie? V rodině Kratochvílově jsem neobjevil žádného Adama. Navíc se dochovaly indexy matrik oddaných a narozených, které byly psány až začátkem 19. století.

Písař začal psát u jména otce And[res]. Jméno škrtnul a dopsal Adam. V rodině Jana Kratochvíle se vyskytovalo skutečně jméno Andres.

7.7.1678, svatba, matrika sign. 2583

Ten se ale ženil až v roce 1692. Několik měsíců před zápisem do sirotčího seznamu se měl Pavlovi a Ludmile narodit syn Jan. Seznam byl sepsán zkraje ledna 1680. Prohledal jsem rok 1679 a skutečně jsem Jana objevil. Zapadá to do sebe, až na to příjmí Kratochvíle. 

14.5.1679, nar. Jan, matrika sign. 2552, f. 126

Křtěno dítě syn jménem Jan z města Smrdova. Otec Pavel Kratochvíle. Matka Ludmila. Kmotrové. Na rukou držel Melichar Matoušků ze Smrdova, Jakub Husa též ze Smrdova. Kmotra Alžběta Hrnčířka též ze Smrdova.

V indexech matrik narozených jsem narození Jana nenašel. Indexy jsou velkým pomocníkem, ale nelze se na ně beze zbytku spoléhat. Příště se k omylům a chybám v matrikách a indexech ještě vrátím. Co tedy můžeme o Pavlově životě ještě napsat. Že žil v době neustálených jmen. Jeho otec byl v sedmdesátých letech 17. století nazýván Adam Šemík, ale i Adam Myslivec. Pavel Šemík se ve dvou matričních zápisech objevuje jako Pavel Kratochvíle. Pokud se tedy nepletu. Potom tedy mohl být pomocníkem smrdovského kováře. To už je trochu odvážná teorie, protože jako kovář nebo jako podruh nebyl v žádných písemných dokumentech zmiňován. Synové a dcery Pavla žili na Vrbici, v Leštině, Smrdově, Hroznětíně a v další generaci i v Ovesné Lhotě

Zdroje:

SOA Zámrsk, sign. 2552, matrika NOZ 1659 - 1693
SOA Zámrsk, sign. 2582, index N 1659 - 1826
SOA Zámrsk, sign. 2583, index O 1659 - 1836