Genetická genealogie

Deset let se zabývám rodopisem a genealogií. Za tu dobu jsem prošel třemi fázemi, které pro jednoduchost pracovně rozliším číselně.

Genealogie 1.0 (bílé rukavice)

Výbavou genealogů byly od nepaměti papír a tužka. Zápisky vylepšené kartotečními lístky s poznámkami. Návštěvy archivů a opisy záznamů. Ke zvykům návštěv patřílo a stále patří používání bílých rukavic pro listování v cenných knihách. Rodopisci starého ražení byli obdařeni velkou dávkou trpělivosti a čas strávený cestováním do okresních nebo oblastních archivů nepočítali. Některé zvlášť vybrané dokumenty byly přeneseny na mikrofilmy. To stále vyžadovalo plánování cest do badatelny příslušného archivu. S vývojem digitální fotografie se pomocníkem rodopisce stává fotoaparát, se kterým šlo při návštěvě archivu zachytit desítky i stovky stran matričních knih. Toto období trvalo tak do roku 2008, kdy se začaly objevovat první výsledky digitalizace matrik.

Badatelna v Zámrsku

V Zámrsku, tedy ve státním oblastním archivu, ve kterém jsou uloženy nejstarší matriky z východních Čech a části Vysočiny, se digitalizace protáhla. To ale neznamená, že návštěvám archivů se v budoucnu při bádání vyhneme. Pocit, když držíte v ruce knihu, které se musel dotknout i váš předek, protože se třeba podepisoval jako svědek nebo jako rodič. K nezaplacení. Bohužel se dá čekat, že s postupující digitalizací originální knihy budou "mizet" v depozitářích.

Genealogie 2.0 (digitalizace)

Digitalizované matriky jsou dnes z velké části dostupné na internetu. Oblast Havlíčkobrodska, tedy i smrdovskou farnost,  můžeme takto celou prohledávat od začátku roku 2017.

Matriky na internetu

Internet jako ohromný zdroj informací, je dostupný ve dne v noci. Dohledané údaje, které vás mohou posunout v pátrání, si snadno zaznamenáte s pomocí genealogického programu, který vaše rodokmeny uchová lokálně nebo na síti. Svoje vývody či rozrody můžete sdílet s komunitou na internetu a to už je krůček ke genetické genealogii.

Genealogie 3.0 (genetika)

Koncem roku 2007 začala registrace prvních zájemců v projektu Genetika a příjmení. Na konci roku 2011 jsem se také přihlásil a v lednu 2014 se několik nositelů příjmení Šemík dovědělo, že patrně mají společného předka. O dva roky se podařilo zjistit z digitalizovaných matrik, že tím společným předkem byl Adam. Genetika tedy může vhodně doplňovat klasické dohledání v písemných archivních materiálech. Kromě yDNA testu můžeme vyzkoušet i jiné metody (mtDNA, atDNA). Rozdíl mezi nimi pěkně a stručně popsal Martin Kotačka a já si dovolím tento popis zde zveřejnit.

Nejrozšířenějším druhem testování u nás je mužská linie po Y-chromozomu. Y-chromozom se dědí vždy pouze z otce na syna a je to tedy přímá mužská linie v daném rodě, vždy levý okraj genealogického vývodu.

• Výhody testování: lze se dostat poměrně daleko, stovky až tisíce let nazpět; lze určovat zda lidé či rody stejného nebo podobného příjmení pocházejí ze společného prapředka; lze určit haploskupinu ("slovanská", "germánská", "keltská" apod.). Můžeme postihnout změny příjmení nebo třeba nalézt nezapsaného nemanželského otce, pokud máme štěstí a v databázi se objeví rod, z kterého neuvedený otec pocházel.
• Nevýhody: je to jen jedna okrajová část předků. Na to abychom poznali více dalších linií z vývodu (přes matky), musíme oslovit příbuzné, kteří jsou nositelé této linie po otcích nepřerušeně.
• Zhruba střední finanční náročnost; v rámci projektu Genetika a příjmení děláme základní test zdarma.
• Mohou se zúčastnit pouze muži.

Mitochondriální DNA. V podstatě platí totéž co pro otcovskou Y-chromozomální. Jde se tedy do minulosti po matkách. Matky ji předávají všem svým dětem, nezávisle na pohlaví, ale svým potomkům ji předávají pouze ženy. U mužů toto předávání končí.

• Výhody testování: mtDNA je všude plno. Je jí řádově mnohokrát více než té mužské, lze ji tedy poměrně snadno získat ze starých koster a archaických nálezů a porovnat s vaším výsledkem
• Nevýhody testování: změny na mtDNA probíhají mnohem pomaleji než u mužské Y-DNA, je zde tedy malé rozlišení. Vidíme jakoby dále do minulosti, ale méně ostře.
• Finanční náročnost je spíše horší. Testy nejsou zase až tak drahé, v tom problém není, zde je problémem spíše poměr cena/výkon.
• Mohou se zúčastnit muži i ženy.

Autozomální DNA. Testování, které zažívá velký boom. Obsahuje informace o všech předcích z vašeho vývodu. Získáváme vždy náhodnou polovinu DNA od otce a druhou polovinu od matky. Oni také, takže tím pádem máme v sobě přibližně 25 % DNA od každého z našich prarodičů, 12 % z našich praprarodičů, 6 % DNA od prapraprarodičů apod. Z toho vyplývá že čím dále jdeme do minulosti, tím více se genetická informace ředí. Nevidíme tedy tak daleko jako v případě těch "okrajových" mužských a ženských testů. Uvádí se, že průkaznost je průměrně do 6.–8. generace. Na druhou stranu je to vyváženo tím, že se můžeme spojit se vzdálenými bratranci od každého našeho předka ve vývodu, lhostejno po jaké jdeme linii. Zda přímo nebo cik-cak. Pro mě osobně to třeba znamená, že mám šanci nalézt nemanželského otce své babičky z otcovy strany. Mám od něj jako od pradědečka 1/8 genů. Když se budou shodovat s nějakou jinou rodinou, mohu pak porovnáním s místem pobytu jejich předků a jinými genealogickými poznatky určit, kdo byl onen můj neznámý pradědeček, do jaké rodiny patřil. Součástí testu je i určení etnicity, tj. v jakém procentu jiných populací v Evropě se nacházejí znaky na vaší DNA.

• Nevýhoda je tedy omezení generacemi. Proto se vyplatí testovat vždy naše starší předky, které máme, tj. naše rodiče nebo prarodiče, protože díky nim se nám ten náhled posouvá ještě o tu jednu nebo dvě generace dál do minulosti, což na vývodu dělá pěkných pár předků navíc.
• Finanční náročnost: finančně nejvýhodnější, velmi levný test. Za málo peněz relativně hodně solidní muziky.
• Mohou se zúčastnit: muži i ženy

Zjednodušený grafický pohled na etnicitu v podání FTDNA
(test atDNA nazývají Family Finder)