Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

neděle 7. dubna 2013

Politika lokální a celostátní

Až do revolučních událostí v polovině 19. století býval v městských a vesnických obcích představeným rychtář. Ten mohl být do své funkce buď dosazen vrchností, resp. panovníkem, obec si mohla vlastního rychtáře volit nebo se mohlo jednat o pozici děděnou v jednom rodě. Nejstarší urbář panství Světlá nad Sázavou z roku 1591 uvádí pro Smrdov následující:
Jan, rychtář, má rychtu výsadní, beze všech platů, a každý, kdo jest na tom gruntu, jest rychtářem; patří k té rychtě 2 lány pozemků čili "dědiny" a má list na to.

V roce 1652 je svědkem u zákupní smlouvy Adama Šemíka rychtář Jan Albrecht. Na začátku robotního seznamu z roku 1773 je uveden jako rychtář pan Husa z č. 11. Po něm se objevuje v matrikách před rokem 1791 rychtář Havel a po roce 1791 Jan Zmrhal. Později, v roce 1838 je rychtářem Tomáš Zadina z č. 9. Po zrušení patrimoniální správy došlo ve Smrdově k zajímavé situaci. Existoval zde a dodnes existuje "Spolek starousedlých", který spravoval - jako právnická osoba se svými řádnými stanovami a volenými funkcionáři - lesy, pastoušku čp. 28, kovárnu čp. 47 a pazdernu. Až do r. 1887 platil Spolek starousedlých veškeré obecní výdaje, protože sama obec neměla žádných příjmů. Po skončení soudního sporu, když obec získala určitý majetek a s ním i příjem, sestavuje si už vlastní rozpočet. Od roku 1848 stál sice v čele obce volený starosta s obecním výborem, ale byl bezmocný, protože jakékoli rozhodnutí musela schválit valná hromada „starousedlých“, kteří obec platili. Starosty mezi roky 1848 a 1920 byli tito občané:
1848-1869     Jan Šmíd, řídící učitel, čp. 55
1869-1889     Matěj Zadina, rolník, čp. 35
1889-1894     Josef Bárta, čp. neuvedeno
1894-1898     Jan Aubrecht čp. 53
1898-1909     Jan Šemík, rolník, čp. 12
1909-1920     Alois Zadina, hostinský, čp. 46 
V Ovesné Lhotě byl rychtářem mezi roky 1773 a 1791 Josef Jelínek z č. 4. V době vzniku stabilního katastru roku 1838 je hospodářem na lhoteckém č. 4 Jan Jelínek. Nevím ale, zda byl rychtářem. Po roce 1848 došlo ke změně. V obcích se volil starosta a několikačlenná rada. Ti se starali o obecní blaho. Z kroniky Ovesné Lhoty je patrné, že Vlkanov patřil v té době s Ovesnou Lhotou do jedné politické obce. V roce 1881 byl starostou Josef Šemík z č. 35. V roce 1896 se stal obecním starostou Josef Zadina z Vlkanova.

otec Josefa Zadiny
A tady se dostáváme k přesahu od politiky lokální k politice celostátní. Také díky škole, která byla ve Vlkanově postavena za pomoci lhoteckých v roce 1812, se dostalo nejen místním starostům, ale většině zdejších dětí základního vzdělání. Pokračovat ve studiích se ovšem poštěstilo jen málokomu z nich. Jedním takovým byl syn vlkanovského starosty Josefa Zadiny, který se narodil roku 1887. O 23 let později Josef Zadina mladší vystudoval práva na Univerzitě Karlově. V roce 1925 byl zvolen poslancem za agrárníky do Národního shromáždění. Po roce 1935 působil až do osudného Mnichova ve vládách Milana Hodži jako ministr zemědělství. Jako první československý ministr byl na začátku druhé světové války nacistickými úřady zatčen a vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.
V kronice Ovesné Lhoty jsem se dočetl, že místním pomáhal v první pozemkové reformě získat lesy od velkostatku Ledeč-Vrbice. V kronice obce Kynice se lze o pozemkové reformě dočíst následující.
Josef Zadina (*1887+1957)

Pokračujeme rokem 1925 … 
… Tu teprve nastali pochůzky, neboť bychom rádi vymohli také a aby dostali i ti zamítnutí a žádali jsme pro Kynice pole k Roznotínku a alespoň kus Brodce, ale nedokázali jsme to, ač jsme se namáhali a najezdili. V Německém Brodě jsme byli desetkrát i v Praze na Pozemkovém úřadě, s jinými poradními sbory žádajíce, by k obci Kynické byl určen větší příděl. V Praze nás bylo všech 12, z každé obce neboli organizace 1 člen,  za Kynice byl František Novák. A zastupoval nás  všecky společně jak na ministerstvu zemědělství, tak na Pozemkovém úřadě, pan poslanec Mašata, ale vše marně a pro Kynice určili 55 měr a ty že úplně stačí a poukazovali nám, že jsme obdrželi od Velkostatku Ledeč-Bohdaneč přes 166 měr dlouhodobého pachtu do vlastnictví. O rozparcelování jmenovaných dvorů se namáhal i nastaral pan doktor Josef Zadina z Vlkanova, 
vrchní rada u Zemědělské rady v Praze, nyní poslanec. Přičiněním jeho, totiž panem doktorem Zadinou se stalo, že i Lihovar Dobrnice se združstevnil. Také se říkalo, že jest to panství nadační a protož následkem té nadace vyžaduje rozparcelování těchto dvorců tolik práce a námahy.

A ještě vzpomínka Bohumila Šemíka z Číhoště.
matka Josefa Zadiny
Na začátku roku 1926 přichází otec z Ledče ze schůze se zprávou, že bychom mohli dostati přiděleno hospodářství na severu Čech, kde bude prý dělána tzv. kolonisace českých zemědělců v rámci pozemkové reformy tamějších velkostatků. Toto bude podporováno státem a poslanec Zadina, který byl z vedlejší vesnice Vlkanova, otci toto doporučil. Je zde možnost i pro jiné zájemce z okresu, ale musí si podati přihlášky, o kterých bude rozhodovati ministerstvo zemědělství. V letních měsících by se jeli na to místo podívati. Po rodinné poradě, které se účastnili i dědeček s babičkou, bylo vzhledem k mému přání rozhodnuto přihlášku podati. Přihláška byla kladně vyřízena a otec v měsíci červnu 1926 jede na místo nového přídělu podívati.

1 komentář:

  1. Josef Zadina (poslanec a pozdější ministr) se stal v roce 1932 čestným občanem Ovesné Lhoty. Tak je to zapsáno v obecní kronice. A ještě je tam informace, že pomáhal obci při získávání lesů při pozemkové reformě.

    OdpovědětVymazat