Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

pondělí 11. dubna 2022

Úřad konšelský v Mladé Vožici

Zažloutlý týdeník Tábor z února 1905 nám v digitalizované dává příležitost získat přehled o členech městské rady v Mladé Vožici na počátku 17. století. Článek v opisu z Digitální knihovny Kramerius nechávám v původním znění.
Tábor: A. J. Landfras, 24.2.1905, ročník 2, číslo 8, str. 2
Všude říkali „magistrát, obec města, radda (důsledně s dvěma s!) města“ jen vožický písař tomuhle pojmenování nejdříve asi nechtíc potom z justamentu se vyhýbal, až do lidu název přešel tak obecně, jako sotva někde jinde. Za to v městských knihách, ač stačí vážný akt obšírně líčiti a také barviti obrazy se slávou třeba bez barvy, co mně jich z Táborska bylo příručno, nenalezl jsem tak úzkostlivě správně vedený seznam „hlav úřadu konšelského“, začínaje první knihou až do předposlední jako ve Vožici. Nepodává sice žádných poutavých událostí, leží před námi jména zaniklých rodů, crèm měšťanstva. Za přečtení přece stojí. Někdo ze čtenářů najde své předky, o nichž se nedozvíme ničeho z matrik, poněvadž tyto na Táborsku šmahem začínají rokem 1630-40. Jen část chýnovských sahá k r. 1614, ale tak úryvkovitě, že necelek až zaráží. Ve Vožici začali pak je psáti po roce 1680(*).
Nuže, paběrkujeme ve vožických městských knihách. Tam je obnoven již řečený úřad r. 1604 s těmito pány konšely:
Zikmund Jiříků (primas), kovář Bouslav, kolář Matěj, zámečník Jan, Jiřík Sychra, Mikuláš Šemík, Václav Míka, Mikuláš Šprenclík, Jan Vaněček, Jan Sedláček, Pavel Hudec; písař městský Jan Hreyta (často se píše Janek Hrejte si!); rychtář Jániček (Jan) Zíků.
1604: Mik. Šemík (primas), Pavel Hudců, Jan Vaněček, Míka Šprenclík, Václav Míků, zámečník Jan, kolář Matěj, kovář Bouslav, Petr Pekárků, Václav Šípek, Jan Štibral, Petr Roubíček. Písař městský Mikuláš Kalina Jiříků (tj. syn Jiříka Kaliny, řekli bychom po rusku Jiříkovič); rychtář Zíka.
1605: předešlí se obnovují. Vida druhý kolovečský mlýn! Ze starých udělali nové konšely. Item rychtáře.
1606: Mikuláš Šelmík (jistě Šemík, jenž mohl býti Šelmík = šelma). Jan Zíků, Pavel Hudců, Václav Míků, kolář Matějček, zámečník Jan, kovář Bouslav, Mikuláš Šprenclík, Václav Studenský, Pavel Pekárek, řezník Matěj „velikej“, krejčí Vondra, Němec (rodem i mluvou!). Písař Míka Jiřík, rychtář Petr Pekárků. Jemu jest úřad ten vsouzen tj. nevděčné rychtářství měšťané neradi brávali. I bylo třeba často, když některý necítil v sobě ducha policajtského, mocí za rychtáře ho ustanoviti.
1607 item stará rada se obnovuje. Že ale Vondrovi Němci český vzduch vzal dech a Vondra zemřel, posazen do rady Jan Stibral, jehož r. 1608 vystřídal Jan Rudolský a za r. 1609 Mikuláše Šprenclíka dala vrchnost do konšel Adámka Šprenclíka řečeného Nechtěldomů. Asi kmotr z mokré čtvrti.
rychtářské právo
1610: Jan Zíků, Mikuláš Šemík, Václav Míka, kolář Matěj, zámečník Jan, kovář Bouslav, Pavel Pekárků, Matěj Kaňkovský, Václav Studenský, Jan Stibral, Jan Rudolský, Jan Sedláček. Písařem Mikuláš Jiříků, rychtář Adam Šprenclík, jenž rychtářské právo tj. řádný bejkovec vzíti se zpečoval.
1611: Jan Zíků (primas), Mikuláš Šemík, Václav Míků, Jan zámečník, kolář Matějček, Pavel Pekárků ode věže, Václav Studenský, Jan Šamša, Jan Rudolský, Jan Štibral, Jan Sedláček, Václav Strouhal. Písař s rychtářem se ponechávají (tj. z roku předešlého). Asi p. Adamovi na truc.
1612: Václav Míků („prostředkem smrti vzal život věčný in mense Junii“), Jan Zíků, kovář Matějček, Pavel Pekárků, Mat. Kaňkovský, Jirka Sychra, Václav Studenský, Jan Šamšů, kovář, Jan Štibral, Jan Sedláček, Václav Strouhal. Písař Mikuláš Jiříků, rychtář Petr Roubíček.
1613: zámečník Jan (primas), Zíka Jan, kovář Bouslav, řezník Matěj „Divokej“, Jan Rudolský, Jiřík Sychra, kovář Jan Šamšula, Jan Štibral, Václav Strouhal, Jan Vobrátil, Šimon Šípek řečený Jářku. Písař s rychtářem ut supra.
str. 3
1614: zámečník Jan (primas), Zíka Jiříků (tj. Zikmund Jiříkovič), kovář Bouslav starý, Jiřík Sychra, Petr Roubíček, Václav Studenský, kovář Jan Šamša Šamšulů (!), Jan Stibral z „rynku“, Václav Strouhal, Václav Šneydar, Jan Vobrátil, Šimon Šípek. Písař Mikuláš Jiříků, rychtář Daniel Pelikán. Obecní starší: Jan Zíků, Jan Rudolský, Václav Budil, Adam Šprenclíček od závrati (tj. za bránou, což byla obyčejná  větší vrata).
1615: Jan zámečník, starý kovář (Bouslav), a ostatní z r. 1614. Roku 1616 zase tíž, jen právem rychtářským vládl Adam Lykaon Vlk. Jest-li před tím měli kluci respekt?
1617 přistoupil k nim místo Šípka Václav Dvořáček, r. 1618 místo Studenskýho, který se stal písařem, Jan Šemík.
Trochu jinak „spadli z milosti jeho pána purkrabího do konšelského úřadu“ r. 1619. Primátor kolář Matěj; Jan Ziků, Pavel Pekárek, Jiřík Sychra, Václav Dvořáček „malý“, Mikuláš Šprenclík, Jan Šťástků, Tomáš Kuchař, Šímonič Šípek, Václav Budil, Adam Lykaon (Vlk), Pavel Maštalíř ze zámečku. Písař: Zíka Jiříků, rychtář Jan zámečník z Pondělky.
1620: Zikmund Jiříků, kolář Matěj, Jan Zíků, Jiří Sychra řečený Sakvantil, Jan Štibral „z placu“, Míka Šprenclík, kovář Bohuslav (recte, ale dle dialektu Bou slav), Václav Strouhal, Jan Šťástka, Kuchař Tomáš, Šimon Šípek, Pavel Maštalíř. Radní písař Adam Lykaon, rychtář Jan zámečník. „Ti jsou v těch povinnostech dvě letě porzad zběhlé zoustáwali“.
1622 z poručení Don Baltazara Maradasa, jakožto vrchnosti a to zkrze p. Šimona Kosteleckého ustanoveného regenta obnoven jest úřad konšelský. Primas Jiřík Hrabě, Jiřík Sychra, Václav Strouhal, Matěj Kaňkovský, Mikuláš Špronclík, Pavel Maštalíř, Jan Šamša, zámečník Jan z Pondělky vedle Závratí, Pavel Pekárek, bečvář Mikuláš, Adam Burian (přišel do Vožice z Jalovčí), Adam Vlk. Písař Pavel Špála, rychtář Jan Štibral do 17. Martii, po té Venclíček Sychrů mladý. Starší obecní Petr Roubíček, Tomáš Kuchař, Václav Šnejdar, Zikmund Jiří.
1623 opět jmenovaní jen místo Vlka zasedl do rady Jan mladší Štibral, místo bečváře mydlář Václav, místo zámečníka Samuel Frencl. Rychtářem Václav Junek. Starší obecní bednář Mikuláš, Petr Roubíček, Jiřík Grünstein, Jeří Zikmund.

Zdroj: Tábor, rok vydání 1905, ročník 2., číslo 8, datum vydání 24.2.1905
(*) Útržkovitě jsou pro Mladou Vožici matriční záznamy od roku 1650

Žádné komentáře:

Okomentovat