Tak on to není (přesněji nebyl) zámek. Spíše to byl zámeček. První listina, kde je zmiňován Bačkov, pochází z roku 1307. K roku 1458 se váže první zpráva o tvrzi. Přesné místo tvrze není známo, nejsou ani zmínky o přestavbách na zámek v 16. století. To byla v Bačkově pouze rychta rozsáhlého Trčkovského panství.
Jan Václav si nechal v letech 1700 až 1702 vystavět zámek ve Zboží. Po něm držela Bačkov i nedaleké Zboží Tereza Amchová z Borovnice, rodem Klusáková z Kostelce (manželka Matěje Amchy z Borovnice, pána na Nové Vsi) [zdroj: kronika obce Bačkov s odvoláním na Ottův slovník a farní kroniku ve Smrdově]. Po její smrti se majetek rozdělil a další vlastníky Zboží zde pomineme.
 |
| Erb Klusáků z Kostelce |
Pak přišla třicetiletá válka, velký zmar a velké přerozdělení majetků. Bačkov a Zboží se dostal do rukou vladyckého rodu Klusáků z Kostelce. Kolem roku 1650 se stal pánem Bačkova bývalý trčkovský fořtmistr a hejtman Albrecht Beneš Klusák z Kostelce (*1590 †1651). Po něm převzal malé panství jeho syn Jan Maxmilián a později roku 1695 vnuk Jan Václav (*1674 †175247), který byl jako poslední z rodu po meči pochován v klášteře v Sedlci.
K přestavbě tvrze na zámek došlo údajně kolem roku 1750. Kde přesně tento zámek stával však není známo. Pravděpodobně bylo jeho zdivo kolem roku 1786 použito Janem Heřmanem z Herreitu k výstavbě nového zámku se dvorem. Uprostřed něho byl malý lihovar. [1854 Johann Morawec (Ebrhart Jonák Der Land und lehentäfliche grundbesitz in Kön. Böhmen, Prag 1865, str. 2)].
V místech domu pana Adamce čp. ? stál pivovar. Na poli nad Bačkovem se pravděpodobně pěstoval chmel – pole se jmenuje „Na chmelnici“. Možná nedaleko stál i větrný mlýn. Dodnes se pozemkům za vsí říká „Na větrníku“. Obec měla v této době 22 domů (rok 1787). Později Bačkov ještě několikrát změnil držitele, většinou cizince, v roce 1809 patřil Antonínu rytíři z Mosburgu, který prodal Bačkov vídeňskému měšťanu a kupci Josefu Ullerichovi. Od roku 1843 patřil Leopoldovi Simplovi (Limpovi) (v té době bydlel na zámku správce), od kterého ho koupil Jan Moravec společně s manželkou Antonií za 40 000,- zlatých ražení českého.
Tou dobou už v Bačkově žila třetí generace Šemíků. Byli to vesměs domkáři (čp. 14, 17, 28) nebo nádeníci a čeledíni. Václav Šemík žil patrně s rodiči přímo na velkostatku (č. 1), než si postavil dům č. 28. V roce 1818 se oženil. Žena Marie, rodem Thámová, pocházela z rodiny místního pastýře (č. 32). Měla bratra Josefa. Václav Šemík měl sestru Annu. Té se v roce 1819 narodil nemanželský syn František.
K otcovství se doznal pasák Josef Thame a do matriky byl zapsán až dodatečně. V Bačkově nehospodařili velcí sedláci. Většinu okolních polí zabíral velkostatek v čele se šafářem, který spravoval celé hospodářství pro majitele. Výše zmíněný Jan Moravec žil s rodinou v době sčítání obyvatel v roce 1870 na zámečku společně se správcem a jeho rodinou a několika dalšími rodinami v druhé části budovy. Celkem tehdy v zámečku žilo 22 obyvatel. Při příštím sčítání lidu roku 1880 na zámečku nebyl evidován žádný obyvatel.
Roku 1872 prodal Jan Moravec panství Františku starohraběti Salmovi z Reifferscheidu za 182 tisíc zlatých ražení českého. Dne 26. prosince 1887 po jeho smrti zdědila majetek jeho sestra Johanna hraběnka z Thun – Hohensteinu. Posledním majitelem panství Světlá nad Sázavou a Habry, k němuž patřilo deskové panství Bačkov, byl hrabě Josef Osvald Thun-Hohenstein, který toto panství zdědil po matce Johanně v roce 1892. V červnu 1913 ho přinutily finanční potíže, aby bylo toto panství prostřednictvím pozemkové banky postupně prodáno. V tomto období koupil dvůr Richard Morawetz, továrník, a v roce 1916 k němu připojil dvůr Kysibl. František Tůma koupil zbytkový statek a zámek po pozemkové reformě v roce 1925. V roce 1948 byl společně s rodinou vystěhován, po navrácení v roce 1993 provedeny menší opravy zámku, které nepokračovaly a zámek dál chátral.
 |
| tvrz, zámeček, ruina, zbořeniště |
Tou dobou už v Bačkově žila třetí generace Šemíků. Byli to vesměs domkáři (čp. 14, 17, 28) nebo nádeníci a čeledíni. Václav Šemík žil patrně s rodiči přímo na velkostatku (č. 1), než si postavil dům č. 28. V roce 1818 se oženil. Žena Marie, rodem Thámová, pocházela z rodiny místního pastýře (č. 32). Měla bratra Josefa. Václav Šemík měl sestru Annu. Té se v roce 1819 narodil nemanželský syn František.
 |
| 30.11.1819 nar. František, matka Anna (otec Josef Thame) |
Roku 1872 prodal Jan Moravec panství Františku starohraběti Salmovi z Reifferscheidu za 182 tisíc zlatých ražení českého. Dne 26. prosince 1887 po jeho smrti zdědila majetek jeho sestra Johanna hraběnka z Thun – Hohensteinu. Posledním majitelem panství Světlá nad Sázavou a Habry, k němuž patřilo deskové panství Bačkov, byl hrabě Josef Osvald Thun-Hohenstein, který toto panství zdědil po matce Johanně v roce 1892. V červnu 1913 ho přinutily finanční potíže, aby bylo toto panství prostřednictvím pozemkové banky postupně prodáno. V tomto období koupil dvůr Richard Morawetz, továrník, a v roce 1916 k němu připojil dvůr Kysibl. František Tůma koupil zbytkový statek a zámek po pozemkové reformě v roce 1925. V roce 1948 byl společně s rodinou vystěhován, po navrácení v roce 1993 provedeny menší opravy zámku, které nepokračovaly a zámek dál chátral.
Zdroj: deník.cz a stránky Bačkova
Žádné komentáře:
Okomentovat