Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

čtvrtek 25. srpna 2011

Habersko před sto lety

Na pozvánku se mezi prvními ozval pan Šemík ze Železného Brodu, který se narodil před více jak 90 lety ve Světlé nad Sázavou. To bylo v době, kdy skončila habsburská monarchie. V té době se přiženil můj praděd Alois Šemík do Rozsochatce u Chotěboře. Tehdy také předal ve Smrdově můj prapraděd Jan Šemík hospodářství čp. 12 nevlastnímu synovi Jaroslavu Malinovi.

Zkusme se přenést do roku 1911 a začíst se do popisu haberského kraje, který zaznamenal spisovatel a místní učitel Josef Jaroslav Váňa-Mcelský pro 5. díl knihy Království České.

Soudní okres Habrský zaujímá plochu 21.443 ha a má 16.672 obyvatele, jsa v každém ohledu zajímavým a památným zároveň. Zabírá jižní část politického okresu Čáslavského a činí přechod z úrodné roviny čáslavské k předhoří Českomoravské krabatiny.

Na východě hraničí se soudním okresem Chotěbořským, na jihu s Německobrodským, na západě s Ledečským a na severu s Čáslavským. Celý povrch Habrska je prostředně úrodným. Racionelním však hospodařením, hlubokým oráním, meliorováním pozemků se půda postupné a soustavné tak zlepšuje, že nynější hospodáři sklízí až trojnásobně tak hojnou úrodu jako jejich otcové a dědové před 30-50 lety. Všude i v nejzapadlejší krajince jeví se patrný pokrok a snaha po zlepšování polního hospodaření.
. . .
Vzduch je čistý, kyslíkem z hojných lesů a krásných luk prosycený a tudíž velmi zdravý. Větry převládají západní; často duje i studený severák. Za letních dob bývá tu až 35° tepla, za krutých mrazů až -26°C zimy. Jaro bývá chladné a krátké, za to podzim příjemný. Vůbec pak jsou zdravotní poměry na celém Habrsku velmi příznivý. Z té příčiny se zde v posledním desítiletí od měsíce června až do konce září objevuje značné množství výletníků a velkoměšťáků, kteří se tu kochají krásami přírodními a v čistém, vždy svěžím vzduchu tělesně i duševně se zotavují.
. . .
Výborné lučiny, četné vrchy a chlumy krásnými lesy listnatými a jehličnatými porostlé, činí krajiny Habrska půvabnými a malebnými. Za to v zimě je celý kraj dlouho sněhem zalehlý a proto smutný a pustý. Neškodilo by mu proto oživení nějakým vydatným zimním sportem, jehož by se cizina účastnila.

Ze 16.672 obyvatelů Habrského okresu je 16.650 Čechů, 18 Němců a 4 různé národnosti; z těch je 15.876 katolíků. 472 evangelíků a 324 židé. Domů je v okrese celkem 2.484. Během posledního desítiletí přibylo na Habrsku 105 domů a 295 obyvatelů.

Lid v okrese Habrském převahou rolnický, jako na celé krabatině Českomoravské, je zdravý, otužilý, povahy klidné a sebevědomé. Vyniká pracovitostí, šetrností a hlubokým náboženským přesvědčením. Při tom se rád vzdělává a pilně čte. Docházka školní mládeže je pěkná, používání lidových knihoven, zvláště v zimě, příkladné; zájem pro kulturní snahy živý.
. . .
Z Habrska se vyváží obilí, cukr, brambory, len, bramborový škrob, dříví, hovězí dobytek, drůbež, ovoce, houby, pivo, zvěř, vydělaná kůže, nepromokavé plachty, juta a zboží jutové, koberce, košíky hasičské, koše z proutí, pérové pohovky a matrace, hospodářské stroje a jiné tovary. Kromě řemesel pěstuje se průmysl ve větších obcích, jako v Habrech, Dobrnici, Hostačově, Golč. Jeníkově, Vilémově a ve Zboži. Mlýnů na vodní sílu je v okrese mnoho; při nich jsou většinou vodní pily.

V severní části Habrska jsou rozlehlé lány, na nichž se pěstuje znamenitá pšenice, cukrovka, čekanka, proso, hrách, čočka a jiné plodiny hospodářské, kdežto v jižní části daří se výtečné žito, jadrný oves, chutné brambory a hledaný len, po nichž bývá poptávka ze široka daleka. Také zdejší pícniny (sena a jetele) jsou výtečné jakosti a hospodáři je z jara do kraje dobře odprodají.

Na celém Habrsku pěstuje se hojnost ovocného stromoví; zvláště hledanými a dobře placenými jsou vytrvalé zimní druhy ovoce, jež se odvážejí do kraje a také do ciziny. Četné a pěkné lesy Habrska jsou také bohatý zvěří srstnatou i pernatou. Odstřeli se každoročně na panských i obecních honbištích slušné množství zvěře srnčí, tisíce zajíců a divokých králíků. Z pernaté zvěře jsou tu domovem bažanti a koroptve, ale pravou ozdobou našich lesů jsou četná hejna tetřívků. K odstřelování kohoutů při tokání zajíždějí sem od měsíce března do konce dubna milovníci ušlechtilého střeleckého sportu až z Prahy a odjinud.
. . .

Žádné komentáře:

Okomentovat