Ponořme se ve starých mapách do Ovesné Lhoty. V čp. 6 (červeně) hospodařil kolem roku 1838 Jakub Šemík, jeho vnuk Jan se nastěhoval na opačnou stránu návsi do čísla 16. Jakubovi pozemky jsou na tratích při horním (severním) okraji vsi. Následující mapa se nazývá indikační skicou ke stabilnímu katastru. Na rozdíl od císařských listů se do těchto map doplňovaly změny a u větších pozemků kromě čísla popisného bylo uvedeno i jméno sedláka.
Horní část obce v r. 1838 |
V horní části Lhoty měl grunt v čp. 11 (modře) čtvrtsedlák Václav Šemík. Jeho pole byla ale většinou při spodní části vesnice.
Dolní část obce r. 1838 |
Slabě modře je vyznačena změna na čp. 35. Na tomto statku se usadil syn čtvrtníka Václava půlník Josef Šemík, ale asi až po roce 1860. V čísle 28 (zeleně) tehdy žil domkář Josef Šemík a dům čp. 43, kde provozoval po roce 1850 živnost kolář Josef Šemík, ještě v té době nestál.
Na mapě jsou žlutě vyznačeny domy, které byly roubené a při požárech hůře chráněné. Zděných domů bylo v Ovesné Lhotě v první polovině 19. století jen pár (např. čp. 6). Ve Smrdově bylo kamenných domů mnohem více. Možná to také souvisí s hradem, který tam kdysi dávno stál. Ten kámen se určitě jen tak neztratil.
Žádné komentáře:
Okomentovat