Vzestupy a pády Lichtenburků

V roce 1307 Rajmund, syn Smila z Lichtenburka, vyměnil městečko Smrdov s tvrzí, kostelem a několika okolními vesnicemi za vsi v okolí Lipnice a Brodu (později zvaného Německého). Před několika měsíci jsem přečetl knihu Jana Urbana Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu (Nakladatelství Lidové noviny, 2003). Dovolil jsem si vytáhnou data událostí zachycující druhou polovinu 13. a začátek 14. století, kdy na stříbronosném Havlíčkobrodsku vládl rod Lichtenburků. Když byl Rajmund na vrcholu moci, stal se nejvyšším podkomořím (něco jako ministr financí). Jenže stříbro v okolí Brodu došlo a Lichtenburk se dostal do dluhové pasti. Díky ambicioznějšímu příbuznému Jindřichovi z Dubé o funkci přišel. Dostal však slušný zlatý padák v podobně mnoha hřiven stříbra. Následně se ještě snažil nahradit nereprezentativní Smrdov stavbou mohutného hradu Lipnice, aby pak na stará kolena přesídli z Vysočiny na kdysi královský hrad Bítov.

1237 - šlechtic Smil, syn Jindřicha  Žitavského a vnuk Smila z Tuháně (Světlíka), prodal část vesnice Klepý (nedaleko Lovosic) tepelskému klášteru za 75 hřiven stříbra.

1248 - 8.11. emfyteutická (zákupní, purkrechtní) smlouva mezi Jindřichem Žitavským a litoměřickým měšťanem o pronájmu rychty v Lovosicích.

1249 - Smil, později nekorunovaný král Vysočiny, sám sebe nazývající “z boží milosti pán na Lichtenburku“, zastává úřad nejvyššího pražského purkrabiho, a to možná až do smrti Václava I. v roce 1253.

1251 - 24.8. Smil z Lichtenburka prodal polovinu tržní vsi Lovosice za 900 hřiven míšeňskému klášteru Altzelle. Výnos z prodeje pravděpodobně použil k rozvoji stříbrných dolů v okolí Brodu a výstavbě hradů.

1251 - Smil nechává stavět kamenný hrad Lichtenburk, později v 16. st. počeštěno na Lichnici. Je to jen odhad. O stavebních počátcích středověkých hradů u nás máme, s nadsázkou řečeno, méně informací než o stavbách egyptských pyramid.

1256 - spor řádu německých rytířů z Brodu s benediktinským klášterem ve Vilémově o hornické kostely v Mittelberku a v Dlouhé Vsi.

1257 - 5.11. dar desátek že stříbrných dolů v Brodě, Šlapanově, Bělé a Přibyslavi pro tři cisterciácké kláštery (sedlecký, mnichovohradišťský a žďárský). Lichtenburské dominium na Českomoravské vrchovině bylo dobudováno a začalo přinášet zisky.

1258 - 25.10. brodský mincmistr Jindřich Pták dosvědčuje v pohledském klášteru za souhlasu mincmistra Eberharda, že brodský horní podnikatel Dětřich z Freiberka dostal nějaké štoly.

1258 - 1261 někdy v této době se Brod stává městem a možná se staví ve Smrdově tvrz s kostelem a dokončují se hrady Ronovec a Žleby.

1261 - leden, Přemysl Otakar II. vyjímá Dětřicha z Freiberku z pravomoci horních a mincovních orgánů, ovšem, jak výslovně poznamenává, bez újmy práv Smilových.

1262 - je poprvé doložen hrad Ronovec, původní jméno bylo Žumberk (Sommerburg, tj. Letní hrad).

1265 - lokátor a posléze rychtář města Brodu Wernher dostal od Smila lénem do dědičného držení ves Macourov s příslušenstvím.

1265 - listopad, Smil daroval žďárskému klášteru chotěbořskou kapli i s věnem a také desetinu výnosu chotěbořské celnice.

1269 - 14.2. poslední Smilova listina s donací vesnic Jiříkovice a Radňovice žďárskému klášteru. Byla sepsána na Ronovci. Smil měl své kaplany, kterým propůjčoval fary ve svých městečkách.

1269 - Smil z Lichtenburka umírá a rodový majetek spravuje syn Jindřich.

1269 - 14.7. pražský biskup při řešení sporu brodských měšťanů s boleslavským kostelem kvůli placení desátku nazval jejich město Smilových Brodem, aby ho odlišil od Českého Brodu, který je v listině také uveden.

1269 - 4.7. král Přemysl Otakar II. odňal Brodu právo skladu sukna, olova, slanečků a dalšího kupeckého zboží a postoupil je Jihlavě.

1278 - 8.6. všichni čtyři bratři z Lichtenburka vydali horní a městské privilegium pro Německý Brod.

1278 - v tomto roce je Šlapanov městečkem stejně jako Bělá a dá se odhadnout, že i Smrdov bude v této době městečkem s patronátním právem ke kostelu v majetkové doméně Lichtenburků.

1278 - Chotěboř se stala střediskem stříbronosného obvodu (byla vyňata z brodské pravomoci), ale zpráv o zdejším dolování není mnoho.

1278 - 26.8. Přemysl Otakar II. padl v bitvě na Moravském poli

1278 - vypálení vilémovského kláštera vojsky krále Rudolfa Habsburského

1280 - Braniboři vydrancovali klášter v Pohledu

1281 - červenec, Jindřich se Smilem a Rajmundem prodali/darovali? vilémovskému klášteru vsi Heřmanice a Malejovice se vším příslušenstvím, zvláště s lesem  zv. Kozojedy, oběma břehy řeky Doubravy, “kobylím polem“ a patronátním právem ke kapli v Heřmanicích. Bratři měli ještě zajistit souhlas nepřítomného Oldřicha.

1282 - 2.3. zemřela Anežka Česká

1282 - nejdříve záplavy, pak rozvrat osevních prací, v první polovině roku propukl hladomor v českých zemích i na Moravě, masové hroby, případy kanibalismu

1283 - první písemná zmínka o Rozsochatci, který patřil k hospodářskému zázemí hradu Ronovec, pochází z roku 1283, kdy se v jedné listině uvádí svědek Jan řečený Moraws z Rozsochatce.

1288 - Oldřich spolu s bratrem Smilem uzavřel s vilémovským klášterem smlouvu, že pro něj obnoví dvě polabské vesnice Voleč Bolici a Opočnici v okolí Nového Bydžova.

1292 - Jindřich z Lichtenburka vysadil poddanské město Libochovice. Na místě snad starší vsi a na křižovatce cest při přechodu přes řeku Ohři vzniklo podél západovýchodní komunikace protáhlé náměstí, lemované na jihu farním kostelem a tvrzí, mezi nimiž směřovala cesta k brodu.

1296 - Jindřich, nejstarší ze čtyř bratrů umírá a končí doba, kdy byl spravován rodový majetek v tzv. nedílu.

1298 - král Václav II. jmenoval Rajmunda moravským hejtmanem a pověřil jej správou markrabství. Také mu zastavil zeměpanský hrad Bítov.

1301 - Bělou, charakterizovanou jako výnosné tržní místo, koupil žďárský klášter r. 1301 od Rajmunda z Lichtenburka, ale již v r. 1306 Rajmund polovinu Bělé od žďárského kláštera odkoupil zpět.

1303 - sedlecký a pohledský klášter kupují od Rajmunda Lichtenburka ves Bartoušov a statek v Krátké Vsi.

1303 - 21.12. Rajmund a Oldřich darovali na hradě Lichtenburku ves Počátky (Heinrichsdorf) s opuštěným dolem na stříbro žďárskému klášteru na vydržování špitálu spolu s částí výnosu jejich kobylny (equricia).

1304 - Bartoušov se vrací zpátky do vlastnictví Rajmunda z Lichtenburka.

1305 - 21.6. umírá král Václav II.

1305 - prosinec, Rajmund přijal do zástavy východočeské vesnice Černilov a  Jasennou za cenu 90? hřiven stříbra.

1306 - 5.4. Rajmund jako nejvyšší lovčí vyňal velehradský klášter z pravomoci svých podřízených úředníků.

1306 - Rajmund jmenován (Václavem III.?) nejvyšším podkomořím.

1306 - 4.8. poslední Přemyslovec Václav III. zavražděn v Olomouci.

1307 - 22.1. Oldřich založil městečko Ronov nad Doubravou a to tzv. "na zeleném drnu". Lokátorem a následně rychtářem je uveden na listině z 16.4. Gotfried. Kromě německých kolonistů sem přišli také Češi z okolních vsi a osad. Lokátor jim vyměřil 39 lánů v blízkosti farní vsi Protivan. CIM IV., č. 19, 20.

1307 - 24.7. Oldřich a jeho synovec Hynek Krušina při volbě krále zabili Dobeše z Bechyně a jeho synovce.

1307 - 20.8. král Jindřich Korutanský daroval Rajmundovi na půdě kláštera Sedlec zástavní hrad Bítov do dědičného vlastnictví.

1307 - 16.10. Rajmund směňuje Smrdov a vesnice Zboží, Bačkov, Lubno, Štěpánov a Rosičín (Urban píše o zaniklém Vosičínu, jinde se dočteme Bošičín) za vsi v okolí Brodu (Mittelberk, Sikhharsdorf, Langendorf, Okrouhlička, Kochánov) a Lipnice (Dětřichova Lhota, Závidkovice, Řečice, Radhostovice). RDBM II., č. 2152, str. 929 a č. 2160, str. 932.

1307 - Rajmund nechává stavět “výstavní“ hrad Lipnici. Stejně jako v případě Lichnice se jedná o odhad, kdy stavba kamenného hradu začala. Starší bratři “obsadili“ Lichnici, Žleby, Ronovec, a Rajmundův Smrdov nebyl dostatečně reprezentativní.

1308 - 17.1. Rajmund zastavil sedleckému klášteru vsi Bartoušov a Dlouhou Ves u Bělé za 200 hřiven stříbra. Po nevyplacení připadl Bartoušov pohledskému klášteru.

1308 - 8.5. za dalších 600 hřiven Rajmund zastavil sedleckému klášteru Jeníkov (dnes Golčův?), Smilov, Květnov a Vysokou se splatnosti do příštího sv. Jiří, tj. 23.4.1309.

1308 - 5.6. na pokraji bankrotu postoupil Rajmund úřad nejvyššího podkomořího Jindřichu z Lipé (také z rodu Ronovců). ”Zlatý padák“ 9042 hřiven stříbra měl být splácen po 200 hřivnách v pravidelných týdenních splátkách do umoření dvou třetin a zbytek pak po 100 hřivnách.

1309 - 15.2. ve spiknutí měšťanů byl v Praze zatčen mimo jiných Rajmund z Lichtenburka. Ti požadovali zmenšení vlivu šlechty na vládnutí a také zasnoubení dětí zajatých šlechticů s měšťanskými protějšky. Rajmund naoko souhlasil, ale pak spolu s ostatními pány sebral vojsko a spiklence vyhnal.

1310 - březen, Rajmund jako majitel poloviny města Brodu dovolil za 200 hřiven obehnat město hradbami. Měšťané byli za výstavbu osvobozeni po dobu 10 let od placení všech platů a také cla v Habrech. Pokud Habry patřily Lichtemburkům, pak jen krátce. Habry byl dlouho zeměpanským majetkem a část cla byla odváděna vilémovskému klášteru.

1310 - 21.10. Rajmund z Lichtenburka zastavuje oslavanskému klášteru plat 10 hřiven pražských grošů na vesnicích Radkovicích, Udeřicích a Bačicích za částku 70 hřiven pražských grošů.

1312 - 2.11. Václav ze Žleb směnil Dlouhou Ves za vesnici Kostel.

1313 - červen, Rajmund prodává za 300 hřiven stříbra ves Hilbersdorf (Heroltice) Jakubovi a Ratmírovi, synům žida Ratmíra.

1315 - po zatčení hlavy Ronovců Jindřicha z Lipé se Rajmund postavil do čela ronovského povstání proti Janu Lucemburskému.

1316 - duben, Ronovcům se podařilo vyjednat podmínečné propuštění svého příbuzného Jindřicha z Lipé za jisté záruky (rukojmí + zástavy). 

1318 - březen, Rajmund zajal a uvěznil na Lipnici jihlavského měšťana Seybota Stehleina. Tohoto svého velkého věřitele propustil až poté, co se vzdal všech svých pohledávek.

1319 - od srpna do prosince došlo ke komplikované majetkové operaci mezi Rajmundem, králem Janem Lucemburským a Jindřichem z Lipé.  Rajmund přišel o Lipnici a Německý Brod a přesídlil na hrad Bítov.