Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

pátek 18. ledna 2013

Katastry

Později přicházíme na to, že mezi Adamem a Jiřím
nebyl Jiří, ale Václav
Informace o našich předcích jsem nejdříve získal na neoficiálním smrdovském webu. Následně jsem navštívil okresní archiv v Havlíčkově Brodě, kde jsou k dispozici opisy matrik z druhé poloviny 19. století. Více do historie se lze ponořit v oblastním archivu na zámku v Zámrsku. Tam jsou uloženy matriky do roku 1694, ale ne všechny mám prozkoumané. Zejména období 1694-1770 mi stále chybí. Digitalizace matrik v Zámrsku se zpozdila, a tak zatím nelze hledat na dálku po internetu. Do Zámrsku je to trochu z ruky, ale v Praze, kam to mám blíž, se nachází Národní archiv. V budově poblíž metra Hradčanská v Dejvicích jsou pod jednou střechou dokumenty, které nám pomohou potvrdit již nalezené údaje a které nám napoví, co ještě lze dohledat.
Tak jako stromy mají svoje letokruhy, lidské rody mají svoje generace. Pokusil jsem se nastínit můj rodokmen po otcovské linii počínaje Adamem a konče dědou. Tři nejstarší generace ovšem nejsou zatím potvrzeny. Je nutno ještě pátrat v matrikách a pozemkových knihách. Praděda Alois se narodil ve Smrdově, ale žil stejně jako můj děda František v Rozsochatci. Jan Šemík byl poslední, který se narodil, žil a zemřel ve Smrdově.


Tento soupis měl více částí. Jednak měřičský operát, který obsahuje u nás poprvé v historii geometrické zaměření a zobrazení všech pozemků. Je dostupný i na internetu a zejména indikační skici jsou zdrojem zajímavých informací. Jednak lze v národním archivu nahlédnout do písemného operátu.
Do duplikátu se zapisovaly změny, ke kterým došlo od roku 1838. Na smrdovském statku č. 12 došlo ke změně hospodáře z Franze (František Šemík) na syna Josefa.

Prvotní soupis z roku 1838 uvádí na panství Vrbice ve Smrdově č. 12 jméno Franz Schemik (František Šemík).


Josefínský katastr vznikl na základě patentu císaře Josefa II. ze dne 20. dubna 1785. Primitivní a ukvapené měření bez geometrických základů nemohlo však zajistit spolehlivé výsledky, což se ukázalo při snaze roku 1792 sestavit z náčrtů souvislou mapu celé říše, neboť z jednotlivých polních tratí nebylo často možno sestavit ani mapu obce.
Textová část obsahuje knihy fasí (přiznání). Zde je zapsán na statku č. 12 Josef Šemík, otec Františka.



V Národním archivu jsou také pro vrbické panství k dispozici robotní seznamy z roku 1777. A co se do nich zapisovalo?
Například, že Josef Šemík z č. 12 platil ročně 20 zlatých a 21 krejcarů, robotoval potahem 3 dny v týdnu párem volů. Od sv. Jána do sv. Václava posílal jednu osobu na pěší robotu, která měla nárok na 1 1/3 libry chleba.

Při tvorbě tohoto katastru docházelo ojediněle i ke tvorbě map, které ale nebyly zpracovány podle jednotného stylu. Zahrnul poprvé jak rustikální (selskou), tak dominikální (panskou) půdu.
Někdy v této době ztrácí Smrdov statut městyse a stal se pouhou tržní (Markt) vsí. V Tereziánském katastru nejsou uvedena čísla popisná, neboť ta vznikla až v roce 1770.
V tomto období, na rozdíl od pozdější doby, je uvedeno jméno Šemík ve Smrdově jenom jedno. Jirka byl jediným sedlákem s příjmým Šemík ve Smrdově. Byl to chalupník a pravděpodobně měl více synů, neboť o 20 let později žije ve Smrdově již několik Šemíků. Jednoznačná spojovací linka zatím chybí. V Ovesné Lhotě jsem v Tereziánském katastru jméno Šemík vůbec nenašel.
Chalupník Jiřík Šemík
Není jasné, zda se jedná o stejného Jiřího jako v roce 1756. Je to možné, ale může to být také otec se synem.

Zde je vidět spojení mezi Adamem Šemíkem a Jiřím (Jirou) Šemíkem. 


Adam Šemík je uveden jako předchozí hospodář z roku 1673. V roce 1713 ve stejné chalupě žil Jira Šemík, pravděpodobně Adamův syn nebo vnuk.

Poddanské seznamy se vyvinuly během 16. století na území Čech ze soupisů osiřelých poddanských dětí, nad nimiž měla vrchnost poručenství. Rok co rok se shromažďovaly na vrchnostenské kanceláři a byly zapisovány do register stavění sirotků, aby vrchnost měla přehled, kde se které dítě nachází, a kdo se nedostavil. Později se tato evidence rozšířila i na další děti a posléze i na jejich rodiče. Tak se původní soupisy sirotků přeměnily v seznamy všech poddaných, s uvedením jejich věku, sociálního postavení.
Adam Šemík, Kateřina jeho žena, Václav syn (18), Marie (12), Jan (5)

Zápis rodiny Adama Šemíka, jeho ženy Kateřiny a tří dětí není k nalezení v Národním archivu, na rozdíl od všech ostatních dokumentů v tomto článku uvedených. Objevil jsem tento zápis v Zámrsku. Soupis se jmenuje "Waisen-Register", byl proveden 5. ledna 1680 a obsahuje soupis podanných pro Smrdov, Ovesnou Lhotu, Hory (Vrbické) a Vrbici. Jméno Šemík jsem nalezl jenom jedno.
Revizitace berní ruly probíhala u nás v letech 1667 – 1682. Řiká se jí někdy také druhá berní rula a Tereziánskému katastru pak třetí berní rula.

1/4 u Adama značí, že byl chalupníkem nebo též čtvrtláníkém. Čtvrt lánu, to bylo asi 4 až 5 ha polí. V levém sloupci je stav z roku 1654 a v pravém sloupci rok 1673. Adam stále zůstává na jednom místě. Příjmí Šenk je v jiných zdrojích uváděno jako Šemík. Adam byl v té době ve Smrdově jenom jeden, a tak je vysoce pravděpoodbné, že se jedná o jednu osobu.
Byl to první pokus státní moci sepsat veškeré obyvatelstvo v Čechách. Originál Soupisu je uložen v Národním archivu, ve fondu Stará manipulace, pod signaturou R (Religio) 109/45. Písemnosti jsou uspořádány podle krajů, dále pak abecedně podle jednotlivých panství. Tedy pro panství Vrbice jsem dohledal Adama Šemíka. Rok poté si zakoupil chalupu.
Pod indexem číslo 2 je zapsán Adam Šemík, manželka Anna a několikaměsíční dcera Kateřina. To je nejstarší zápis jména Šemík ve Smrdově a okolí, který jsem objevil. Kromě Adama žil na nedalekých Horách Vrbických ještě jeden Šemík, který byl o generaci starší. Byl to tedy potenciální otec nebo strýc. Ale o tom až někdy příště.

Žádné komentáře:

Okomentovat