Katastry

Později přicházíme na to, že mezi Adamem a Jiřím
nebyl Jiří, ale Václav

Informace o našich předcích jsem nejdříve získal na neoficiálním smrdovském webu. Následně jsem navštívil okresní archiv v Havlíčkově Brodě, kde jsou k dispozici opisy matrik z druhé poloviny 19. století. Více do historie se lze ponořit v oblastním archivu na zámku v Zámrsku. Tam jsou uloženy matriky do roku 1694, ale ne všechny mám prozkoumané. Zejména období 1694-1770 mi stále chybí. Digitalizace matrik v Zámrsku se zpozdila, a tak zatím nelze hledat na dálku po internetu. Do Zámrsku je to trochu z ruky, ale v Praze, kam to mám blíž, se nachází Národní archiv. V budově poblíž metra Hradčanská v Dejvicích jsou pod jednou střechou dokumenty, které nám pomohou potvrdit již nalezené údaje a které nám napoví, co ještě lze dohledat.
Tak jako stromy mají svoje letokruhy, lidské rody mají svoje generace. Pokusil jsem se nastínit můj rodokmen po otcovské linii počínaje Adamem a konče dědou. Tři nejstarší generace ovšem nejsou zatím potvrzeny. Je nutno ještě pátrat v matrikách a pozemkových knihách. Praděda Alois se narodil ve Smrdově, ale žil stejně jako můj děda František v Rozsochatci. Jan Šemík byl poslední, který se narodil, žil a zemřel ve Smrdově.

• Stabilní katastr - duplikát (1849)

Tento soupis měl více částí. Jednak měřičský operát, který obsahuje u nás poprvé v historii geometrické zaměření a zobrazení všech pozemků. Je dostupný i na internetu a zejména indikační skici jsou zdrojem zajímavých informací. Jednak lze v národním archivu nahlédnout do písemného operátu.

Do duplikátu se zapisovaly změny, ke kterým došlo od roku 1838. Na smrdovském statku č. 12 došlo ke změně hospodáře z Franze (František Šemík) na syna Josefa.

• Stabilní katastr (1838)

Prvotní soupis z roku 1838 uvádí na panství Vrbice ve Smrdově č. 12 jméno Franz Schemik (František Šemík).

• Josefský katastr (1788)

Josefínský katastr vznikl na základě patentu císaře Josefa II. ze dne 20. dubna 1785. Primitivní a ukvapené měření bez geometrických základů nemohlo však zajistit spolehlivé výsledky, což se ukázalo při snaze roku 1792 sestavit z náčrtů souvislou mapu celé říše, neboť z jednotlivých polních tratí nebylo často možno sestavit ani mapu obce.

Textová část obsahuje knihy fasí (přiznání). Zde je zapsán na statku č. 12 Josef Šemík, otec Františka.

• Robotní seznamy (1777)

V Národním archivu jsou také pro vrbické panství k dispozici robotní seznamy z roku 1777. A co se do nich zapisovalo?

Například, že Josef Šemík z č. 12 platil ročně 20 zlatých a 21 krejcarů, robotoval potahem 3 dny v týdnu párem volů. Od sv. Jána do sv. Václava posílal jednu osobu na pěší robotu, která měla nárok na 1 1/3 libry chleba.

• Tereziánský katastr - extrakt (1756)

Při tvorbě tohoto katastru docházelo ojediněle i ke tvorbě map, které ale nebyly zpracovány podle jednotného stylu. Zahrnul poprvé jak rustikální (selskou), tak dominikální (panskou) půdu.

Někdy v této době ztrácí Smrdov statut městyse a stal se pouhou tržní (Markt) vsí. V Tereziánském katastru nejsou uvedena čísla popisná, neboť ta vznikla až v roce 1770.

V tomto období, na rozdíl od pozdější doby, je uvedeno jméno Šemík ve Smrdově jenom jedno. Jirka byl jediným sedlákem s příjmým Šemík ve Smrdově. Byl to chalupník a pravděpodobně měl více synů, neboť o 20 let později žije ve Smrdově již několik Šemíků. Jednoznačná spojovací linka zatím chybí. V Ovesné Lhotě jsem v Tereziánském katastru jméno Šemík vůbec nenašel.

• Tereziánský katastr - kontribuce (1720)

Chalupník Jiřík Šemík

Není jasné, zda se jedná o stejného Jiřího jako v roce 1756. Je to možné, ale může to být také otec se synem.

• Tereziánský katastr - Tabela (1716)

Zde je vidět spojení mezi Adamem Šemíkem a Jiřím (Jirou) Šemíkem. 

• Tereziánský katastr - Tabela (1713)

Adam Šemík je uveden jako předchozí hospodář z roku 1673. V roce 1713 ve stejné chalupě žil Jira Šemík, pravděpodobně Adamův syn nebo vnuk.

• Sirotčí seznamy - registra (1680)

Poddanské seznamy se vyvinuly během 16. století na území Čech ze soupisů osiřelých poddanských dětí, nad nimiž měla vrchnost poručenství. Rok co rok se shromažďovaly na vrchnostenské kanceláři a byly zapisovány do register stavění sirotků, aby vrchnost měla přehled, kde se které dítě nachází, a kdo se nedostavil. Později se tato evidence rozšířila i na další děti a posléze i na jejich rodiče. Tak se původní soupisy sirotků přeměnily v seznamy všech poddaných, s uvedením jejich věku, sociálního postavení.

Adam Šemík, Kateřina jeho žena, Václav syn (18), Marie (12), Jan (5)

Zápis rodiny Adama Šemíka, jeho ženy Kateřiny a tří dětí není k nalezení v Národním archivu, na rozdíl od všech ostatních dokumentů v tomto článku uvedených. Objevil jsem tento zápis v Zámrsku. Soupis se jmenuje "Waisen-Register", byl proveden 5. ledna 1680 a obsahuje soupis podanných pro Smrdov, Ovesnou Lhotu, Hory (Vrbické) a Vrbici. Jméno Šemík jsem nalezl jenom jedno.

• Berní rula - revizitace (1673)

Revizitace berní ruly probíhala u nás v letech 1667 – 1682. Řiká se jí někdy také druhá berní rula a Tereziánskému katastru pak třetí berní rula.

1/4 u Adama značí, že byl chalupníkem nebo též čtvrtláníkém. Čtvrt lánu, to bylo asi 4 až 5 ha polí. V levém sloupci je stav z roku 1654 a v pravém sloupci rok 1673. Adam stále zůstává na jednom místě. Příjmí Šenk je v jiných zdrojích uváděno jako Šemík. Adam byl v té době ve Smrdově jenom jeden, a tak je vysoce pravděpoodbné, že se jedná o jednu osobu.

• Berní rula (1654)

• Soupis podanných (1651)

Byl to první pokus státní moci sepsat veškeré obyvatelstvo v Čechách. Originál Soupisu je uložen v Národním archivu, ve fondu Stará manipulace, pod signaturou R (Religio) 109/45. Písemnosti jsou uspořádány podle krajů, dále pak abecedně podle jednotlivých panství. Tedy pro panství Vrbice jsem dohledal Adama Šemíka. Rok poté si zakoupil chalupu.

Pod indexem číslo 2 je zapsán Adam Šemík, manželka Anna a několikaměsíční dcera Kateřina. To je nejstarší zápis jména Šemík ve Smrdově a okolí, který jsem objevil. Kromě Adama žil na nedalekých Horách Vrbických ještě jeden Šemík, který byl o generaci starší. Byl to tedy potenciální otec nebo strýc. Ale o tom až někdy příště.