Tři bratři

V minulém příspěvku jsem končil rokem 1941 a koncem "starostování" Josefa Šemíka. Pokračujeme v ukázkách z kroniky Ovesné Lhoty. Rok 1942 zpětne popisuje kronikář takto.

Tohoto roku bylo též odňato čestné občanské právo panu Dr. Josefu Zadinovi (rodák z Vlkanova).

24. května provedli atentát na Heydricha, por. Gabčík a por. Kubiš. V důsledku atentátu bylo dne 27. května vyhlášeno stanné právo.

10. června vyvraždili a vypálili Němci obec Lidice a 24. června  vyvraždili  a vypálili obec Ležáky.

Tyto zprávy, každý den horší, přinášely do naší obce hrůzu  a strach o další život a osudy naší obce a vlasti. Těžký byl život všech lidí. Rolník se strachoval kontrol, které všude zle řádily a aby nepřišel o to poslední, z čeho byl živ a dělník zase, aby nebyl úřadem poslán do Říše na práci.

Z naší obce byli úřadem práce vybráni tito lidé, kteří se nevrátili a nebo při příchodu zemřeli. František Kučera, 21 letý, byl zabit při náletu na Berlín dne 21. ledna 1945. Oldřich Kadlec, 22 letý, byl zavřen 2 měsíce v kárném táboře a 2 měsíce v zemské věznici. Vrátil se v dubnu roku 1944 a zemřel 1. února 1946. Ladislav Šemík, 20 letý, byl podle zprávy zastřelen v Říši pro nošení střelné zbraně.

Ti, kteří se vrátili...

Josef Šemík, 28 letý, bratr Ladislava. Stanislav Šemík, také bratr Ladislava, utekl z Říše domů a dlouho se musel schovávati před četníky, aby nemusel nazpět. Jednou byl chycen a se svázanýma rukama a bos vezen do Havlíčkova Brodu (dříve Německého Brodu) četníky, ale odtamtud jim znova utekl. Schovával se a spal v lese a jídlo mu bylo donášeno kamarády a dobrými lidmi. Dočkal se šťastně konce války.