Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pondělí 13. ledna 2014

Čísla popisná

Vzpomínám si na první seznámení se matričním záznamem, který byl zapsán kurentem někdy z přelomu 18. a 19 století. Moc jsem toho nepřečetl. Záchytným bodem byla čísla. Zejména čísla popisná domů byla zpočátku velkou pomocí při louskání textů. Jenže při posunu dál do historie se tato čísla ztrácí. To proto, že v našich zemích bylo toto číslování domů zavedeno v roce 1770.
Jak to číslování probíhalo? Komise za pomoci vojska dorazila do vesnice. Obvykle se začalo důležitou budovou. Ve Smrdově dostala č. 1 fara, V Ovesné Lhotě to byla nejbohatší usedlost. Někde pak, jako asi ve Smrdově, začali vojáci prvním domem po pravé straně vesnice ze strany, kterou přijížděla vrchnost. Opačnou stranou podél silnice se pak vraceli. V některých případech se významným budovám vyhrazovala snadno zapamatovatelná kulatá čísla. V případě smrdovské školy to bylo č. 55. V Ovesné Lhotě v době číslování škola ještě nebyla. Na vesnicích většinou od té doby nebylo číslování již měněno, a tak nám okruh čísel z roku 1770 i sled čísel přidělených po roce 1770 dnes poskytuje dobrou informaci o postupu výstavby v obci.
Otec a matka Miloslavy Šemíkové (*1894)
Nedávno se mi dostal do ruky zápis o narození dcery Jana Šemíka. Psal jsem o jeho osudu, kterak se ze syna domkáře z Bačkova stal kupcem na pražském Žižkově. Číslo domu, kde žily Janovy rodiče, mi připadalo buď jako 17 nebo 14. Shodou okolností v Bačkově v době narození Jana (*1860) žili Šemíkovi jak v č. 17 (Josef), tak v č. 14 (Václav). A pak ještě v č. 28 (František). Všechno napovídalo, že na mikrofiši by mohl být Bačkov č. 17.
Otec Richarda Šemíka (*1887)

O dva týdny později jsem v archivu objevil zápis o narození syna těchto rodičů. Otec Jan, děd Josef s křížkem, tedy po smrti. Tady něco nehrálo. Josef Šemík v době narození Richarda v Bačkově na č. 17 ještě pravděpodobně žil. Nebude to tedy č. 17, ale ani č. 14.

Při seznámení se zápisem o svatbě Jana a Rosalie, která se konala v Obříství na Mělnicku, je číslo popisné jednoznačně č. 19. V Bačkově jsem ale v té době v tomto domě žádného Šemíka nezaznamenal.
Ženich Jan ze Žižkova
V policejních přihláškách je uvedena domovská obec Jana Šemíka i jeho matky Kateřiny. Měla to být Ovesná Lhota. Z toho mi plyne, že vdova Kateřina byla vdaná za Josefa Šemíka z Ovesné Lhoty. To ale neznamená, že ve Lhotě žili. Tkadlec Josef byl patrně nádeníkem a žil s Rózou, když se narodil Jan, v Bačkově v domě číslo popisné 19. Snad se časem podaří dohledat zápis o narození Jana nebo svatbu Josefa a Kateřiny Čihovské.

Janův otec byl z Ovesné Lhoty,
z č. 11 nebo č. 6?
V Ovesné Lhotě se narodil jeden Josef Šemík v roce 1809 na č. 11 a jeden v roce 1819 na č. 6. O jejich životě nemám zatím žádnou další informaci. Jeden z nich by snad mohl být ten hledaný otec Jana Šemíka. Uvidíme a přejme si co nejvíce čitelné rukopisy zapisovatelů v knihách, které zachycují mezní okamžiky našich předků.

Co dodat? Josef Šemík zemřel někdy před rokem 1884, kdy jeho syn Jan s matkou Kateřinou odešli z Vysočiny do města. Janův bratranec V té době se jiný Josef (*1841+1911) přestěhoval v Ovesné Lhotě do č. 35. Tento grunt vznikl rozdělením největší místní usedlosti s číslem popisným 1 na dva statky. Josef byl půlníkem a měl plno dětí. Víme o třinácti. Nevíme, zda bratranci Šemíkovi ze Lhoty a Bačkova udržovali spolu kontakt. Jeden ze synů Josefa (z č. 35) ale odešel z Ovesné Lhoty do Prahy. Zpočátku žil na Žižkově nedaleko kupce Jana, a tak si myslím, že o sobě museli vědět. O tom ale až někdy příště.

Žádné komentáře:

Okomentovat