Už víme, že Karel Šemík (*1886), po maturitě na lounském gymnáziu, začal na podzim roku 1906 studovat na vysoké škole v Praze. Bydlel na vysokoškolských kolejích. Podle všeho ho ale rodiče nemohli dostatečně podporovat, a tak byl Karel nejspíš v roce 1906 jedním ze 730 studentů univerzity a techniky, kteří dostávali finanční pomoc od Husova fondu, spolku pro podporování nemajetných posluchačů českých vysokých škol v Praze.
Národní politika 13.12.1907 |
Karel Šemík je uveden koncem roku 1907, po roce studií na technice, jako náhradník do výboru fondu. Ze zajímavých osobností, uvedených jako funkcionáři fondu, zmíním Antonína Friče (předseda) a jeho bratra Vojtěcha Friče. Dále třeba Antonína Hajna, Aloise Rašína nebo Jana Podlipného. Účel fondu byl vzletnými slovy tehdejší doby popisován takto.
Nezištnou a nestrannou činností chce Husův fond chrániti chudé studenty před tím, aby jejich bídy nebylo zneužito způsobem, který by ohrožoval ryzost jejich charakteru.
Zajímavá je také statistika, ze které vyplývá, že ze 730 podporovaných studentů v roce 1906 bylo 151 osiřelých, 142 žadatelů z rodin řemeslnických, 139 z rodin chalupnických, 109 jichž rodiče jsou sluhy neb dělníky, 78 rodin bez stálého zaměstnání.
A Karel byl právě z dělnické rodiny. Otec František pracoval v Lounech jako dělník na dráze. Shodou okolností stejný den, tedy 13.12.1907, v novinách Národní politika vychází krátká zpráva o zaměstnancích c. k. státních drah. Píše se zde o personálu dílen v Plzni, Podmoklech a Lounech. Je otázkou, zda by tedy bez pomoci Husova fondu mohl Karel studovat na pražské technice.
Nezištnou a nestrannou činností chce Husův fond chrániti chudé studenty před tím, aby jejich bídy nebylo zneužito způsobem, který by ohrožoval ryzost jejich charakteru.
Zajímavá je také statistika, ze které vyplývá, že ze 730 podporovaných studentů v roce 1906 bylo 151 osiřelých, 142 žadatelů z rodin řemeslnických, 139 z rodin chalupnických, 109 jichž rodiče jsou sluhy neb dělníky, 78 rodin bez stálého zaměstnání.
A Karel byl právě z dělnické rodiny. Otec František pracoval v Lounech jako dělník na dráze. Shodou okolností stejný den, tedy 13.12.1907, v novinách Národní politika vychází krátká zpráva o zaměstnancích c. k. státních drah. Píše se zde o personálu dílen v Plzni, Podmoklech a Lounech. Je otázkou, zda by tedy bez pomoci Husova fondu mohl Karel studovat na pražské technice.
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazat