Mrtvé body

Při pátrání se často dostaneme do bodu, kdy nevíme, kudy dál. Často je takový mrtvý bod spojen se stěhováním rodiny do neznámého místa. Ve 20. století k tomu přistupuje ochrana soukromí, kdy informace na matrikách jsou přístupné pouze nejbližším příbuzným. Záznamy o narození jsou chráněny 100 let, údaje o svatbách 75 let. Nejkratší dobu, 30 roků, trvá ochrana u knihy úmrtí.

Minule jsem zde popisoval, jak Karel Šemík začal studovat na pražské technice. Po skončení studia pracoval jako celní úředník a závěr života strávil v Olomouci, kde v lednu 1937 zemřel. Nemáme ověřeno přesné datum úmrtí na olomoucké matrice a nevíme, zda měl nějaké potomky. A máme tu první mrtvý bod, který čeká na dotaz nebo výlet do Olomouce.

Karel měl tři starší bratry. František (*1880) se oženil ke Kutné Hoře a známe jeho potomky. Jan (*1883) měl v roce 1911 oddavky v Oboře u Loun. Je to už déle než 75 roků, a tak zkusíme hledat na matrice v Lounech. To je druhý mrtvý bod. U třetího bratra Aloise (*1883) jsem vypátral, co jsem si v květnu předsevzal.

Jejich otec František (*1852) měl zajímavý osud. Potom, co se přiženil do mlýna (dnes Rymešova) mezi Smrdovem a Ovesnou Lhotou, jeho žena Anastasie přivedla na svět sedm dětí. To poslední (Božena) se však narodilo už ve Smrdově č. 73, kde se z Františka mlynáře stal hostinský. Koncem roku 1868 se začala u Čáslavi budovat Rakouská severozápadní dráha. A právě železnice byla oborem, který se stal další pracovní příležitostí pro Františka staršího. Kolem roku 1890 odchází s rodinou do Loun, kde pracuje jako dělník na dráze. Ve Smrdově zůstavá syn František (*1880) a dcera Anna (*1875), která se vdala za Františka Procházku.

Alois se vrací v roce 1904 do Smrdova, aby si zde vzal za ženu Marii Mrkvičkovou. Informace o svatbě bude jistě na matrice ve Světlé nad Sázavou. V srpnu toho samého roku se narodil Alois mladší. Stalo se tak v Lounech, a ne v Praze, jak jsem původně předpokládal.

6.8.1904 nar. Alois v Lounech č. 737

otec Alois, matka Marie, svědci

Jak František, tak bratři Alois a Jan Šemíkovi, jsou uvedeni jako dělníci. Nejspíš vsichni pracují na dráze. Na začátku roku 1905 bydlí již Alois se ženou a synem v Praze. Koncem roku 1906 ztrácí Alois mladší otce. Ten tragicky zemřel na nádraží. Tehdy se budova sobotecké železniční stanice nacházela na území Března, které je dnes součástí Sobotky. To dělalo trochu potíže při hledání té správné matriční knihy. Cesta do Zámrsku umožnila objevit i zápis o pohřbu Aloise Šemíka.

3.11.1906 ve 21:45 na nádraží Březno (dnes Sobotka) zemřel Alois Šemík

Úmrtí otce i narození syna bylo zapsáno s přesností, s jakou se v předchozích stoletích nepočítalo. Matka Marie s ročním synem Aloisem zůstává bydlet v pražských Nuslích.

ve věku 25 let 5 měsíců 10 dnů

A máme tu třetí mrtvý bod. O dalším osudu Aloise můžeme jen spekulovat. Kde a s kým žil? Kdy zemřel? Měl potomky? Na tyto otázky neurčitě odpovídají následující dvě informace.

Národní politika ze dne 17.9.1936

V pražském telefonním seznamu z roku 1962 je uvedeno jméno Aloise Šemíka. Adresa na Malé Straně v ulici Petřínské. V roce 1964 už v seznamu chybí.
Na té samé adrese (Petřínská 16) pan Šemík nabízí roku 1936 byt k pronájmu. Křestní jméno není uvedeno. Pokud to byl Alois, který se narodil v srpnu 1904, mohl zemřít mezi roky 1962 a 1964. Od té doby uplynulo více jak 30 let, a tak je jistá šance, že časem zjistím více. Olomouc, Louny, Praha. Tři města, tři mrtvé body. Chce to čas. Jsem připraven, že to může trvat i několik let, než se pohneme z místa. Může to trvat i mnoho let. Chce to trpělivost.