Z pole na dráhu

Přesun jednotlivců i celých rodin ze zemědělského venkova do průmyslových měst charakterizoval konec 19. století a začátek století 20. Cestu umožňovala železnice, jeden ze symbolů průmyslové revoluce. Po železnicích se mohli vesničané přesunovat i na velké vzdálenosti. A železnice byla také pracovní příležitostí, jak jsme již dříve mohli zaznamenat u Aloise Šemíka (*1881). Pro Aloise se práce na dráze stala osudnou. Zemřel tragicky na nádraží v Sobotce. To ale neznamená, že by to další muže ze Smrdova a okolí odrazovalo pracovat ve službách státních drah.

Dílny na opravu kolejových vozidel v Lounech

Aloisův otec František i bratr Jan pracovali jako dělníci v železničních opravnách v Lounech. Tam žil nějaký čas i Alois, jak je patrné ze zápisu o narození jeho syna v roce 1904. Marně jsem hledal další informace o Janovi Šemíkovi (*1883). Při pátrání ve sčítání obyvatel z roku 1921 jsem nikoho ze Šemíků v Lounech ani v Oboře, kde měl mít Jan v roce 1911 svatbu, nenašel. Bohužel se pro Lounsko sčítání z roku 1910 nedochovalo. Tam by byla větší šance nalézt něco víc. V roce 1921 ale žila v Lounech rodina Jana Husy. Ten pocházel z Kunemíle, což je obec nedaleko Sázavky. Kunemíle se v šedesátých letech minulého století, tedy v době vzniku střediskových obcí, stala součástí Sázavky, jak se dnes jmenuje dřívější Smrdov.

Jan Husa pracoval v lounské výtopně a pravděpodobně Šemíkovi znal. Ti ale v době sčítání žili již jinde. O Janovi Šemíkovi víme jen, že se měl v Oboře u Loun oženit s Annou Procházkovou. Toto však nemáme potvrzeno z místní matriky. Rodina Procházkova byla s rodinou Františka Šemíka (*1852) hodně spojena. Sestra Jana Šemíka se vdala za Františka Procházku.

Při sčítání lidu roku 1921 žil důchodce František Šemík u dcery Anny ve Smrdově č. 11. Na stará kolena se tedy vrátil zpět do rodné obce. Narodil se v sousedním č. 12, kde hospodařil jeho bratr Jan. Během života se několikrát stěhoval. Žil s rodinou v Rymešově mlýně, v hostinci ve Smrdově č. 73, v pronájmu bytu v Lounech a v závěru života ve Smrdově č. 11.

Při hledání v Kutné Hoře jsem objevil v živé matrice úmrtí Marie Pipkové, rodem Šemíkové ze Smrdova č. 17. Její manžel František Pipek pracoval dlouhé roky na dráze. Odešli společně za prací do Prahy, do Nuslí. Tam také žila později vdova po Aloisovi. Marie Pipková (*1870) byla sestřenicí Aloise Šemíka (*1881). Kdy se Marie přestěhovala do Kutné Hory, nevím. V prvních dnech roku 1953 se s ní rozloučili pozůstalí na hřbitově Všech svatých.

úmrtí Marie Pipkové, roz. Šemíkové

Jsem rád, že se občas na tyto stránky zatoulají lidé, kteří mi pomohou pohnout se z mrtvého bodu. Před několika měsíci jsem obdržel zprávu, že nějací Šemíkovi žili ve Starém Kolíně.

Karel Šemík - Bašta č. 29

Tedy na Baště, což je dnes část Starého Kolína. V kolínském okresním archivu mají sčítací archy ze začátku roku 1921. Tehdy žil v místní části Bašta Karel Šemík (*1857). Paní, která hledá informace o svých předcích, jsem po návštěvě archivu napsal.

Když si dávám dohromady, co jsme v pondělí našli, mám dojem, že se Karel Šemík z Ovesné Lhoty ve Starém Kolíně oženil s Marií v roce 1881. U Marie nevidím Pečky, jak píšete. Myslím si, že se narodila ve Starém Kolíně. Šemíkovi měli dceru Blaženu poměrně pozdě. Oběma manželům bylo v době jejího narození 38 let. Zeť Josef Pánek si Blaženu bral v roce 1919, kdy přišel z Veletova do Starého Kolína.

Rodina, kterou hledáte, přišla pravděpodobně do Starého Kolína - Bašty až po roce 1921. V Bačkově tehdy žili sourozenci Růžena, Marie, Anna a Josef Šemíkovi s rodiči Václavem a Marií. Zkusil bych hledat ve sčítání obyvatel o 10 let později. Sčítání z roku 1930 je uloženo v Národním archivu v Praze. Přístup ale mají pouze přímí příbuzní, a tak to bude komplikace.

Karel Šemík pracoval ve Starém Kolíně na dráze. Zatím nemám údaj o jeho narození v Ovesné Lhotě. Nevím tedy, kam si ho zařadit. Tak už to bývá. Při hledání nacházíme potvrzení některých informací. Současně se ale vynořují nové otazníky.

Další zpráva z nedávné doby dorazila zpoza oceánu.
Cetla jsem o Semikove rodine a tak by me zajimalo, jestli jste pribuzny se Semikovymi v Lovosicich? Josef Semik z Backova se ozenil s Bozenou Necasovou z Obce nedaleko Kunemile. Odstehovali se do Lovosic a meli dva kluky... Bozena Necasova - Semikova byla moji matky starsi sestra. Ja jsem puvodem Jindra Lebruskova ale bydlim v USA state Washington. Zajimalo by me, kam se rodina rozprchla. Jestli mate nejake zpravy prosim dejte nam vedet. Dekuji predem.

A protože jsem před týdnem jel kolem Lovosic, zastavil jsem se ve Lhotce nad Labem. Tam se skutečně po válce ve čtyřicátých letech usadila rodina Šemíkova. Přistěhovala se sem z osady nedaleko Kunemíle. Josef Šemík pracoval v kraji pod Lovošem - na dráze.