Experimentální laboratoř |
Vladimír byl pěkný oříšek. Test se podařil až na třetí pokus. Napotřetí jsme zvolili odběr ze slin – a vyšlo to. Následoval Richard, u kterého jsme uspěli napodruhé. Zbyla poslední tyčinka pro odběr otěrem bukální sliznice dutiny ústní (tzn. vnitřní strany tváří). Byla určena Petrovi. V jeho případě to vyšlo napoprvé. Petr s Vladimírem jsou druzí bratranci. Richard má od všech zbylých devíti jmenovců odstup šesti až deseti generací. Podobně i Josef má nejbližší příbuzenství přes páté koleno.
Tmavě modré vztahy ukazují čtyři dvojice, které mají bližší příbuznost. Jsou tam bratranci Jiří a Vladislav ze Světelské linie. Jsem tam já a můj prapraděda. Jak už jsem uvedl, vidíme druhé bratrance Vladimíra a Petra ze Lhotecké větve. Miroslav s Davidem jsou také druzí bratranci, ale o generaci posunutí (Davidova prababička byla sestrou dědy Miroslava).
Pojďme se podívat na další tabulku s genetickými výsledky. Každý sloupec představuje číselnou řadu. Při porovnání sloupců můžeme pozorovat shody mezi jednotlivými vzorky. Vidíme také sloupce s jedním až třemi odlišnými STR markery.
Test probíhá tak, že je zjištěna číselná hodnota několika tzv. Y-STR (z angl. Short Tandem Repeats) markerů. To jsou krátké úseky DNA, které se v genomu na daném místě několikrát opakují. Neobsahují sice žádné geny, ale mají například velký význam pro skládání DNA do chromozómů. Například jeden z Y-STR markerů zvaný DYS391 se skládá z opakování sekvence TCTA. Bude-li se např. opakovat desetkrát, bude hodnota markeru DYS391 rovna 10. Pokud dojde k mutaci, jedno opakování se přidá, nebo naopak z DNA zmizí, hodnota markeru se změní na 9, nebo 11.
S jistou a nemalou pravděpodobností můžeme u většiny vzorků konstatovat, že mají v otcovské linii společného předka v řádu několika málo desítek generací do minulosti. S ohledem na dohledané genealogické záznamy můžeme napsat, že nejbližším společným předkem většiny otestovaných je Adam Šemík.
Pak tu je sloupec se vzorkem 3542. Rozdíl ve více markerech vylučuje příbuznost společného mužského předka v matriční době. V tom spočívá kouzlo genetické genealogie. Neumí potvrzovat s naprostou jistotou, ale umí spolehlivě vylučovat. To je i případ Davida. A je to i případ dvou vzorků, u kterých došlo k záměně výsledků.
Od konce roku 2011, kdy jsem poslal první přihlášku k účasti v projektu Genetika a příjmení, můžeme po deseti letech poděkovat všem jmenovcům, kteří poslali svůj vzorek. Speciálně děkuji Davidovi, že do toho šel spolu s ostatními, se kterými není příbuzný po meči, ale po přeslici.
Žádné komentáře:
Okomentovat