Rod Zmrhalů ve Smrdově

Rody Šemíků a Zmrhalů se historicky několikrát sešvagřily. Naposledy koncem 19. století v Ovesné Lhotě. Bohumil Zmrhal pojal za manželku Růženu Šemíkovou z č. 35.

Další svatební obřad těchto dvou rodů se uskutečnil 15. února 1814. Místem oddání páru byl Smrdov. Můj přímý předek František Šemík si přivedl na statek č. 12 nevěstu Barboru z nedalekého hospodářství č. 8. Tam po mnoho generací žili Zmrhalovi, kteří v době svatby Barbory a Františka měli příbuzné i v č. 18 a č. 57. A u Barbory jsem začal rozmotávat klubko, které se zakutálelo do slepé uličky. Tomáš, Josef, Jan, Barbora. Křestní jména, která se u evangelického rodu Zmrhalů vyskytovala v 19. století často. Barbora zemřela v roce 1863 a v matrice zemřelých bylo chybně zapsáno datum narození jmenovkyně Barbory, která se narodila ve Smrdově č. 57.

Nyní se ponořme o několik století zpět. vypadá to, že Zmrhalovi žili ve Smrdově již před Třicetiletou válkou. V Trčkovském urbáři světelského panství (rok 1591) je uveden Adam Zmrhal. V knize se seznamy poddaných v Čáslavském kraji najdeme ve Smrdově jednu rodinu - Václav Zmrhal ve věku kolem 60 let, manželka Dorota, dcera Marjána a čtyři synové. Mezi nimi i desetiletý Jan. Vztah Adama k Václavu Zmrhalovi (Soupis poddaných 1651) je neurčitý - otec/syn nebo děda/vnuk?

V roce 1680 žije ve Smrdově rodina Johana a Markéty Smrhalových. Jedno z jejich dětí je Václav, který se jmenuje stejně jako děda. Potvrzení, že rod Zmrhalů se hlásil historicky k evangelíkům, je i uvedení Jana Zmrhala (1682) ve zpovědních seznamech z období rekatolizace. Do seznamu se Jan dostal kvůli absenci na velikonočních zpovědích. Někdy v této době se narodil Jiří Zmrhal, jehož život se protnul s rodem Šemíků. V létě roku 1727 se oženil s Dorotou Šemíkovou. Nemám však informaci, kde a kdy se narodil.

Ze dvou referenčních bodů, robotního seznamu (1770) a Stabilního katastru (1838), si můžeme porovnat smrdovské hospodáře na č. 8, 18 a 57.

1770: č. 8 - Jan Zmrhal, č. 18 - Jan Bárta dolní, č. 57 - Josef Zmrhal

1838: č. 8 - Jan Zmrhal, č. 18 - Jan Zmrhal, č. 57 - Josef Zmrhal

Zmrhalovi na č. 57 byli jistě již v roce 1770. Jak se tam ale dostali? V první polovině 18. století hospodařil na rodinném statku, který stál v sousedství dnes již neexistující stavby fary (č. 7), Matěj Zmrhal. Když nadešel čas, předal hospodářství synovi Janovi (*1741). O 10 let mladší bratr Josef (*1751) se přiženil na Jamborův statek č. 57. S Marií Magdalenou založil novou linii Zmrhalů.

Zbývá ještě zjistit, kdy statek č. 18 změnil hospodáře. Josef (*1777), syn rychtáře Jana Zmrhala z č. 8, se stal roku 1794 manželem Kateřiny Bártové z č. 18. Starý Bárta předal statek mladému Zmrhalovi. V roce 1838 hospodaří na třech výše zmíněných statcích vnuci generace roku 1770.

Za života generace 1770 došlo ke dvěma významným událostem, které prosadila Marie Terezie a Josef II. Jednak došlo k očíslování domů, což velmi pomáhá při dohledávání informací v matrikách. Jednak byl vydán Toleranční patent, což umožnilo evangelíkům svobodnější vyznání víry. 

Roku 1783 byl v Opatovicích u Zbýšova ustanoven augšpursko-protestantský pastorát. Původní toleranční dřevěný kostel tam byl slavnostně otevírán 6. června 1784.

15.9.1783, nar. Matěj Zmrhal, otec Josef, matka Marie

Evangelíky, ke kterým se smrdovští Zmrhalové hlásili, můžeme počínaje rokem 1783 hledat i v opatovických matrikách.  

V roce 1876 vznikly evangelické kazatelské stanice Číhošť a Smrdov (dnes Sázavka). Na fotografii, kterou mi poslal jeden z potomků Zmrhalových, je kazatelna s evangelickým hřbitovem v Sázavce.

Posledním z rodu Zmrhalů na č. 8 byl Josef (*1840), kterému šel ke křtu za svědka František Šemík z č. 12. Josefův syn Antonín Zmrhal se už nenarodil ve Smrdově. To už je ale jiný příběh.