Ortel podle práva

Když hledáte zmínky o předcích, zápisy o vymáhání práva nejsou typickými zdroji. Pokud na podobné informace narazíme, jedná se obvykle o zajímavý doplněk do mozaiky života předchozích generací. V době předmatriční jde o údaje obzvláště cenné. Takto jsem narazil na výskyt našeho jména v Miroticích a minulý týden i v Dobrušce.

Dobruška, radniční věž

Díky panu archiváři Václavu Matoušovi máme v knize Ortel podle práva sepsán jedinečný souhrn trestních případů souzených výsadním hrdelním právem města Dobrušky v letech 1564 - 1765. Ta kniha vyšla v roce 1997 nákladem pouhých 1000 výtisků. Není tudíž běžně k dispozici ve všech knihovnách. To byl důvod, abych se rozjel přímo do Dobrušky. Mým cílem byla místní knihovna a muzeum.

V knihovně jsem našel tři Matoušovy publikace. Kromě Dějin města Dobrušky v datech a útlého sešitu Selské povstání 1628 držím v ruce i výše zmíněný Ortel podle práva. Při listování mezi zápisy o 311 procesech, ve kterých bylo žalováno 412 osob, vesměs poddaných opočenského a smiřického panství, jsem hledal jedno jméno. Mé tušení se naplnilo. Když si seřadíme souzená provinění co do počtu jednotlivých případů, máme na prvních místech:

Plánek z knihy Ortel podle práva
(autor: Václav Mareš)

1. Krádež (120)

2. Smilstvo (82)

3. Kacířství (67)

4. Nemanželské těhotenství (45)

5. Cizoložství (32)

6. Vražda (23)

7. Zběhnutí z panství (20)

Zaměřil jsem se na dobu kolem roku 1600. Z jiných zdrojů víme, že v Dobrušce tehdy žil měšťan Jan Šemík. Nebudu to prodlužovat. Na straně 83 nalézám krátké shrnutí:

1613, listopad 15., Anna Klísšová z Mossendorfu za městem Freydem.

Krádež.

Do Dobrušky přišla jako manželka vojáka a ihned ukradla Janu Šemíkovi z pavlače šaty, punčocháče a rukávce. Byla přistižena při činu. Při výslechu také udala svého manžela, že zavraždil jejího bratra.

Ortel: Milost, na hrdelní zápis vypovězena na 3 míle z panství.

(Hrdelní zápis z 15.11.; Kniha smolná, fol. 69, česky)

Ze svatebních smluv víme, že Jan Šemík v prosinci 1612 podepsal svatební smlouvu. Následně, začátkem června 1613, se konala svatba a k zápisu do knihy svatebních smluv došlo až v pondělí po sv. Tereze, tedy nejspíš 21. října 1613. O měsíc později, v listopadu téhož roku došlo k výše uvedenému incidentu.

Za dobu své existence vyneslo dobrušské hrdelní právo kromě jiných trestů i 72 nám známé rozsudky smrti, které byly také vykonány. Třetina těchto trestů končila oběšením a třetina stětím mečem. Annu čekal však mnohem mírnější ortel. Častým trestem bylo vyhoštění z města nebo panství; výjimečně z Království českého či ze všech habsburských  držav. Vypovězení z panství na vzdálenost 3 mil (asi 22,5 km) bylo jedním z nejčastějších trestů.

Potom, co jsem v knihovně "ulovil" jednu zmínku o Janu Šemíkovi v Dobrušce, zamířil jsem do místního muzea. Co jsem tam objevil, o tom zase příště.