Objev v muzeu

V minulém příspěvku jsem skončil návštěvou knihovny v zasněžené Dobrušce. Sníh dlouho nevydržel. Z knihovny jsem se vydal nedaleko od náměstí, kde v sousedství synagogy sídlí místní muzeum. Bylo však bohužel zavřeno.

Vlastivědné muzeum v Dobrušce

Měl jsem ale velké štěstí, že na zvuk kliky zareagovala pracovnice muzea. Když jsem neobratně vysvětloval, co hledám, tedy opisy archiváře Václava Matouše pro muzeum, zavedla mě hlouběji do útrob budovy. Místní patriot zanechal ve strojopisu následující opisy z let 2005 a 2006.

Gruntovní kniha města Dobrušky 1561-1647, poř. č. 48

Purkrechtní kniha města Dobrušky 1561-1647, 379 s., poř č. 49

Kontraktní kniha města Dobrušky 1565-1612, 182 s., poř. č. 50

A protože mají v muzeu i elektronické verze těchto textů, mohli jsme vyhledáním jména Šemík zmapovat osud Jana Šemíka v Dobrušce a předtím v Domašíně. Originály knih jsou v okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou, kde jsem již dříve dohledal urbáře a svatební smlouvy i sirotčí seznam.

1587 – Domašín; svatba Jana Šemíka s Kateřinou, dcerou po nebožtíku Jakubovi Jiříkovi (svatební smlouvy)

1588 – Václav Klatovský, písař radní, stoje před právem s Janem Šemíkovým z Domašína jest oznámil, že jest prodal dům svůj, který jest měl v Koutě mezi domem Eliáše Luňáčka a domem Jana Motyky, s klučeninou k domu přináležitou, za sumu hotovou 46 kop g. (gruntovní kniha)

1588 – v pondělí po sv. Barboře /tj. 10. 12./ Václav Klatovský, písař radní, stoje před právem s Janem Šemíkovým z Domašína jest oznámil, že jest prodal dům svůj, který jest měl v Koutě mezi domem Eliáše Luňáčka a domem Jana Motyky, s klučeninou k domu přináležitou, za sumu hotovou 46 kop g., kterýžto peníze hotově Václav Klatovský jest přijal a od takového gruntu sám od sebe i svých budoucích jest odevzdání učinil. (kontraktní kniha)

~1589 – Jan Šemíků vstoupivši do rady s Václavem Merhelíkem, aby k lénu městskému zapsán byl. Davši ouřadu což náleželo, k témuž lénu městskému je přijat a zapsán. (gruntovní kniha)

1589 – registrum na všechny důchody kněžím fary dobrušské nynějším i budoucím; Jan Šemík 1 čtvrtce žita, tolik ovsa. (gruntovní kniha)

1590 – v pondělí po sv. Ondřeji /tj. 30. 11./ Jiřík Drahorád předstoupivši před pana purkmistra a pány oznámil, že jest prodal kus roli Lepšovský k Domašínu u Smrčin Janovi Šemíkovi za sumu hotovou 15 kop g. č. (kontraktní kniha)

1590 – Jíra Kristýnků doložil sirotku nebožtíka Jakuba Jiříkova Kateřině, 2 kopy g. č. a tak Jan Šemíků na místě Kateřiny, manželky svý, odevzdání sám od sebe i od svých budoucích učinil. (kontraktní kniha)

1591 – Jan Hnátků oznámil přede právem, že jest prodal klučeninu i s rolí v Doubravě, vedli roli Daňkovy Janovi Šemíkovi za sumu 15 kop g. č. hotových (kontraktní kniha)

1591 – Jan Voštěpářů v pondělí po neděli provodní /tj. 22. 4./ oznámil jest přede právem, že jest prodal dům při zahradě své vedle Šmída kováře Vaňkovi Klekerovu, tak jakž jest mu vyměřeno, za sumu 35 kop g. (kontraktní kniha)

1595 – Jan Voštěpař, jinak Šemík, koupil za 185 kop č. dům (čp. 17) v Dobrušce na náměstí. (zdroj?)

1596 – v Domašíně Matěj Kolovratník koupil grunt (čp. 17) od Jana Samka za 168 kop gr. míš. (zdroj?)

1600 – v pondělí po památce Všech svatých /tj. 6. 11./ Mikuláš Šaroun předstoupivše v plnost rady před pana purkmistra a radu města Dobrušky s Janem Šemíkem, žádal pány aby k lénu městskému přijat a zapsán byl. Když k žádosti jeho Mikuláše, davše což náležitého jest i právu, k témuž lénu od pánův přijat jest. Actum za purkmistra Mikuláše Duška. (gruntovní kniha)

1601 –  Půjčka Jeho Milosti Pánu od sousedův města Dobrušky, vše na groš český. V seznamu je i Jan Šemík 10 kop. Město Dobruška vybralo celkem 737 kop gr. č. (gruntovní kniha)

1609 – v pondělí po neděli Sexagesima /tj. 23. 2./ předstoupil před pány města Dobrušky Mikuláš Zedník s přáteli svými Martinem Bartošovým, Janem Pitvicem, Janem Šemíkem a Jiříkem Dvorským, sousedy téhož města, žádal aby k lénu městskému přijat byl. (gruntovní kniha)

1612 – Dobruška; uzavírá smlouvu s Melicharem, otcem Anny Štonka (svatební smlouvy)

1613 – svatba Jan Šemík & Anna Štonka (svatební smlouvy)

1616 – Jan Šemík zemřel a v červenci 1616 (po sv. Kiliánovi) se Anna vdává za Václava Sošku. (svatební smlouvy a sirotčí seznam)

1616 – 5. 12. Václav Soška, manžel vdovy Voštěpařovy, koupil (Dobruška čp. 17) za 325 kop č. (zdroj?)

Z kontraktní knihy máme podstatnou informaci, která je v kopii uvedená i v gruntovní knize. V roce 1588 pravděpodobně Jan Šemík kupuje v Dobrušce dům a následně se stává měšťanem (k lénu městskému zapsán). Z kontraktní knihy ještě vyčteme další nákupy pozemků (rolí, klučeniny). V gruntovní knize jsou zapsány aktivity spojené s přijímáním nových měšťanů a seznamy lidí za různými účely. Najdeme zde seznamy měšťanů, kteří vlastnili nějakou zbraň, seznamy daňových povinností nebo seznamy sousedů, kteří se složili na půjčku pro císaře pána.

Co jsem zde nenašel, jsou řádky ukončené poznámkou (zdroj?). Transakce z roku 1595 a 1616 v Dobrušce i z roku 1596 v Domašíně v obou knihách nejsou. Shodou okolností se jedná o nemovitosti, které mnohem později dostaly stejné číslo popisné - Domašín čp. 17 a Dobruška čp. 17. Nevím, zda nás posune dál purkrechtní kniha.

V muzeu jsem se dostal ještě k jednomu archivnímu zdroji, který však vnáší do pátrání více pochybností, než by potvrzoval předchozí objevy. Mohl jsem totiž nahlédnout do Historie obce Domašína 1542 – 1960 napsanou kronikářem Antonínem Rejzkem.

Roku 1542 čítal Domašín dle urbáře panství Opočno 59 osob v 15 gruntech. Byli to následující poddaní:

Mixa Kubín (8 prutů), pozdější čp. 1

Matěj Dojívo (9 ½ prutů), č. p. 4

Václav Hejna (7 prutů), č. p. 10

Petr Řada (8 prutů), č. p. 12

Mixa Škop (8 prutů), č. p. 15

Jan Dvořák (8 prutů), č. p. 16

Jan Samek (7 prutů), č. p. 17

Mixa Zima (8 prutů), č. p. 18

Mixa Moravců (9 prutů), č. p. 19

Pavel Hluchej (7 prutů), č. p. 21

Jan Kubínů (7 prutů), č. p. 22

Petr Svítil (7 prutů), č. p. 23

Bartoň Czykan (10 prutů), č. p. 20

Jan Kolář (8 ½ prutů), č. p. 24

Mixa Tonín (6 ½ prutů), č. p. 26

Lán měl 12 prutů. Většinou to tedy byli ¾ láníci. Pojďme se blíže podívat na grunt, který po roce 1770 dostal číslo popisné 17.

V roce 1542 se zde uvádí držitel Jan Samek. Hospodařil na 7 prutech rolí. Platil úroku svatojiřského a svatohavelského po 7 gr., za 5 dní roboty ženné 5 gr., slepic 6, vajec 16, ouročního ovsa 1 věrtel.

Roku 1586 koupil Jan Samek po otci Petrovi grunt za 155 kop gr. míš. Léta 1596 Matouš Kolovratník koupil grunt od Jana Samka za 168 kop gr. míš.; zavdal 30 kop. Je téměř jisté, že v rodě Samků z Domašína se v osobě Jana, který se v roce 1587 oženil s Kateřinou, proměňuje příjmí.

Dům č. 17 na náměstí v Dobrušce

Na závěr si nechám ještě jeden údaj, který jsem v dobrušském muzeu objevil.

Jan Šemík sice koupil dům v Dobrušce roku 1588, ale asi teprve transakcemi v letech 1595 a 1596 se trvale odpoutal od rodného Domašína. V Dobrušce po požáru r. 1565 založili na spáleništi nové renesanční město. Další požár město zničil roku 1806. V mezidobí dům čp. 17 na náměstí změnil více jak desetkrát majitele. V době požáru r. 1806 byl majitelem F. L. Hek, jehož literární jméno F. L. Věk je dnes na fasádě domu.

V roce 1595 měl koupit renesanční dům Jan Voštěpař, jinak Šemík. Voštěpař je novým jménem spojovaným s Janem. Jméno po střeše to nejspíš nebylo. Jednalo se o povolání? Bádání může pokračovat dál.

zdroje:

Gruntovní kniha města Dobrušky 1561-1647, poř. č. 48 (opis Václava Matouše v muzeu Dobruška)

Kontraktní kniha města Dobrušky 1565-1612, 182 s., poř. č. 50 (opis Václava Matouše v muzeu Dobruška)

Historie obce Domašína 1542 – 1960 (ručně psaná kronika Antonína Rejzka uložená v muzeu Dobruška)