Panský mlýn

Dlouho mi nebylo jasné, jak se zorientovat v trojici mlýnů na říčce Sázavce. Když to vezmeme proti proudu, jedná se o Lacinův (Ovesná Lhota č. 24), Panský (Vrbice č. 21) a Mrkvičkův (Vrbice č. 22) mlýn.

Panský mlýn u Vrbice

V době Tereziánského katastru (1720) je zmiňován mlýn, vzdálený 1/4 míle od města, který "spadl" roku 1703 pro dluhy na vrchnost. Tím se z rustikálního stal dominikální majetek. Dnes již mohu napsat, že Jan Těšitel, jenž je v Berní rule (1654) uveden jako mlynář ve Smrdově, měl v dědičném nájmu mlýn, později zvaný jako Panský. Jan Těšitel zakoupil mlýn v roce 1651. Text smlouvy naznačuje, že Jan zemřel před rokem 1668. Dalším jménem spojeným s mlýnem byl Jan Netušil z Ovesné Lhoty, jak se můžeme v urbáři panství Vrbice přesvědčit.

Teorii o Panském mlýně by mohla maličko zpochybňovat zákupní smlouva na Lacinův mlýn, který touto transakcí přešel r. 1637 z Tomáše Mlynáře na syna Jana Lacinu. Později (v roce 1740 - to už tam nebyli Lacinovi, ale Těšitelovi) se jiným písmem na konci stránky píše o Lacinově mlýnu také jako o panském. Jméno Lacinova mlýna zůstalo v povědomí dodnes, a tak můžeme snad jen konstatovat, že všechny tři mlýny uvedené na začátku tohoto textu byly nějaký čas panskými (tzv. dominikál), a jen jeden tak byl i dlouhodobě zván.

sign. 4851 matrika NOZ 1694-1770, str. 32

V době po roce 1702 můžeme v Panském mlýně nalézt Jana Sýkoru. V prosinci 1702 se zde narodila Janova dcera Barbora. Tereziánský katastr v roce 1716 uvádí Jana Sýkoru jako panského mlynáře. Tady musím poděkovat dvěma kolegům se slabostí pátrat po svých kořenech. Jedná se o Zdeňka Bureše a především Jitku Miřejovskou - Sikáčkovou. Dovolím si tu citovat z jejího textu.

Na portálu Vodní mlýny jsou uvedeni mlynáři chronologicky následovně:

r. 1702 - Sýkora Jan

r. 1768 - Zámiš

r. 1780 - Těšitel Josef (svatbou s Kateřinou Zámišovou, dcerou mlynáře)

r. 1799 - Svoboda František (r. 1838 je uveden při vojenských mapách)

r. 1888 - Ocásek Rudolf

Zápisem ze Soupisu poddaných je potvrzeno, že v r. 1652 je na Panském mlýně (statku) ve Vrbici čp. 21 – (dříve Smrdov), nově osedlý mlynář Jan Těšitel, poddaný, katolík, stár 45 let *1606 a manželka jeho Alžběta - 35 let *1616.

Děti Jana a Alžběty:

1/ Jan 11 let *1640

2/ Mikoláš 9 let *1642

3/ Anna 8 let *1643

4/ Marie 5 let *1646

Marie se roku 1670 a to 14. ledna na Žebrákovském mlýně vdává za Václava Šemíka Svobodu. Marii je v době sňatku 24 let. Zápis zní: Mařena Těšitelová, pozůstalá dcera po nebožtíku mlynáři Janu Těšitelovi. Marie umírá 5.5.1715 ve věku 69 let.

5/ Václav 3 roky *1648

V roce 1673 se narodila na Žebrákovském mlýně Magdaléna, dcera Václava a Markéty Těšitelových.

6/ Matěj 1 rok *1650

Pokračovatelem mého rodu Těšitelových v přímé linii je pátý syn Václav, narozen *1648. Ten se r. 1672 žení a bere za manželku Markétu.

Děti Václava a Markéty:

1/ Majdalena *12.4.1673

2/ Markéta *1677

3/ Alžběta *1682

4/ Jan *1684

5/ Marie *1686

6/ Václav *1690

7/ Karel *1693

8/ Ludmila *1694

V roce 1701 je uvedena u dalšího dítěte matka Kateřina, Příseka a otec Václav Těšitel (je mu 53 let).

Anna *1701

Jiří *1703

Marie *1709

Kateřina *1711

Václav Těšitel umírá r. 1719. Je mu 71 let.

Dalším pokračovatelem rodu je 7. syn Karel - *1693. Má 5 dětí – Marii, Václava (zemře po půl roce), Terezii, Václava a Annu. Pokračovatelem rodu v přímé mužské linii je Karlův čtvrtý syn Václav *20.1.1733. Další pokračovatel je první syn Václava a to je Josef *27.3.1760. To je ten Josef  Těšitel, který se 25.1.1780 přižení zpět do Panského mlýna ve Vrbici čp. 21. Je mu 20 let.

Poctivý ženich Josef Těšitel, ze mlejna Mrkwicky č.22 a poctivá nevěsta Kateřina, dcera mlynáře Tomáše Zámiše, poddaní panství Vrbického. Svědkové Houša Paulus, rychtář smrdovský a Jirásek Josef, krejčí, ze vsi Dobrnice. Bere si tedy o tři roky starší dceru mlynáře Kateřinu Zámišovou. Mlynář Zámiš zde hospodaří v letech 1768 – 1780. Josef Těšitel je uváděn na tomto mlýně do roku 1799, kdy přebírá Panský mlýn mlynář Svoboda. Josef má s Kateřinou 7 dětí a po smrti Kateřiny r. 1798 se podruhé ožení – 8.7.1799 a bere si Annu, roz. Lexovu, vdovu po zemřelém Josefu Zámišovi, baráčníku ze Škudel.čp.13. Spolu mají syna Matěje *18.3.1800 a Josef je vedený jako baráčník, Škudly čp. 13. Později se přestěhuje do Lipoltic a zde je veden jako sekerník. Tzn. že Josef byl poslední mlynář v našem rodu. Tímto se rod Těšitelů dostává do pardubického kraje.