neděle 17. července 2016

Lojza z Nuslí

Tento příběh začal téměř před pěti lety. Matná vzpomínka a pár fotografií. To bylo vše, s čím jsme začínali. Předloni jsem začal ve starých telefonních seznamech narážet na jméno Aloise Šemíka. Zároveň se mi na začátku 20. století objevuje v Nuslích rodina stejného jména. Alois starší přichází při zaměstnání tragicky o život a zanechává po sobě vdovu s dvouletým Aloisem mladším.
Díky tomu, že byl Alois podnikavý člověk, zůstalo po něm v Národním archivu poměrně dost informací. Zejména ve fondu PŘ II - EO, tedy fondu Policejního ředitelství v Praze, se zachovalo překvapivé množství dokumentů včetně fotografií na některých dokladech. Složíme-li chronologicky střípky ke střípkům, uvidíme krátké Aloisovo Curriculum vitæ.

1904 - 6.8. nar. Alois Šemík v Lounech
1906 - 3.11. zemřel mu v Sobotce otec Alois
1910 - sčítání obyv. - bydlí se svou matkou Marií (vdovou po železničáři) a s Lud. Kunešem v bytě v Nuslích, Čestmírova 365/3
1919 - 1.2. ve Vídni vydán cestovní list studentovi k cestě domů s platností 14 dnů
1919 - 15.11. svatba strýce Karla v Ovesné Lhotě (tehdy asistenta celního úřadu v Hrušovanech) 
1923 - 21.9. hlášen v Karlíně, Palackého 164/18 (dnes Křižíkova) - předchozí bydliště Kutná  Hora
1929 - 12.6. žádost o policejní potvrzení, že fotoaparát (značka, číslo) "který veze s sebou na svou cestu do Paříže motocyklem jest jeho vlastnictvím a byl jím používán"
1929 - 10.7. složil zkoušku a získal vůdčí list k samostatnému řízení motocyklu solo Praga BD
1929 - 10.7. potvrzení zaměstnavatele (Pick & Orlík) pro celního deklaranta Aloise z důvodu dovolené
1929 - 13.7. Aloisovi vydán zbrojní průkaz
1929 - 30.7. konec platnosti cest. pasu vydaného k cestě do "Švýcar, Francie, Německa přes Rakousko, Itálii"
1930 - 3.6. bydlí v Karlíně, Jungmanovo nám. 170/5 (dnes Karlínské nám.)
1930 - 28.8. okresnímu soudu v Plané potvrzení, že Alois Šemík, bytem v Karlíně Jungmanovo nám. "chová se řádně a požívá ve svém okolí dobré pověsti"
1930 - 5.11. bydlí v Karlíně, Královská 352/21 (dnes Sokolovská)
1931 - 2.6. bydlí v Karlíně, Vítkova 130/6
1931 - 19.12.bydlí v Karlíně, Vinohradská 322/6 (dnes Prvního pluku)
1932 - 1.7. platnost nového cest. pasu (země nespecifikovaná, razítko do "všech evropských států mimo SSSR ")
1932 - 1.11. stěhuje se na adresu Petřínská 571/16, kde bydlí ještě po roce 1960
1933 - 13.6. rozšíření řidičského oprávnění na řízení osobních automobilních vozů s výbušným motorem (foto je z roku  1929)
1936 - adresář - obchod s  kávou - Petřínská 16
1937 - adresář - celní úředník - Petřínská 16
1938 - 16.12. získává rejstříkovou značku na nový automobil Tatra 57
1939 - 6.1. se dopustil dopr. přestupku, za který 15.2. zaplatil pokutu 10,- Kč
1939 - 19.1. se dopustil dopr. přestupku, za který zaplatil pokutu 20,- Kč
1939 - 12.6. dopustil se přestupku v jízdním řádu (jako v předchozích případech neměl osvětlenu zadní pozn. značku) - 12.9. zaplacena pokuta 10,- Kč
1939 - 7.9. byl nahlášen neosvětlený osobní automobil při nařízeném zatemnění (auto stálo večer před domem Petřínská 16)
1939 - adresář - obchod s  kávou - Petřínská 16
1940 - 18.4. Alois píše žádost - chtěl se stát nuceným správcem židovského majetku?
1941 - 8.6. svatba Aloise a Marty Štěpánkové v kostele P. M. Vítězné - oba bytem Löhnerova 16
1941 - 16.6. žádá o opravu v občanské legitimaci (stav ženatý), předložil oddací a domovský list
1942 - 16.3. výměna řidičského průkazu, starý průkaz zrušen a uložen do spisu
1942 - tlf. seznam - odborný velkoobchod praženou kávou - Löhnerova 16
1946 - 29.11. manželství Aloise a Marty bylo rozloučené
1948 - 22.9. žádost o "vydání nalezeného auta zcizeného okupanty, které se nalézá u voj. útvaru ve Slaném"
1948 - 23.9. potvrzení o tom, že jeho automobil byl 25.3.1946 převzat armádou (není jasné, kdy mu zabavili vozidlo Němci)
1950 - 17.1. udání na nezjištěného řidiče, který stál přes noc před domem Petřínská 16 - 30.3. byl Alois přísně napomenut a varován
1950 - 8.3. přihláška trvalého pobytu občana (stav rozloučený, bez dětí)
1952 - tlf. seznam - zastoupení švýc. fy Ova pro ČSR - Petřínská 16
1962 - tlf. seznam - Petřínská 16 (od roku 1942 stále číslo 464 94)

Tři obřady




Tři obřady v životě lidském, po kterých zbyly jen zápisy ve starých matrikách. Tyto obrázky byly nakresleny v knize sign. 58 farnosti Vilémov (NOZ 1700 - 1764).

čtvrtek 14. července 2016

Všichni jsme od Adama?

Dnes jsem objevil zápis svatby z roku 1679, který mě navedl k přesvědčení, že máme společného předka Adama Šemíka. Co jsme věděli před dnešním dnem? Věděli jsme, že v roce 1712 zemřel ve svých 60 letech Pavel Šemík. V roce 1680 žila rodina Adama ve Smrdově a rodina Pavla na Horách Vrbických. Oba mohli být bratři či bratranci. Jejich vztah ale mohl být strýc - synovec nebo otec - syn.
22.1.1679 byl Pavel, syn Adama Myslivce, za družbu
Z nedávno zveřejněných matrik jsem si stáhl nejstarší matriku farnosti v Habrech. Nalezl jsem následující záznam.
??? Z Leštiny
Ženich Jiržik Kubelků,
N: Martina Knotka dcera
Marie: družba Pawel syn
Adama Myslivce ze Smrdo
wa, svědek Jiržik Widuna
z Leštiny.
Svatbu v roce 1679 předcházelo narození syna Jana v rodině Adama Myslivce ve Smrdově.
Máme k dispozici dva zápisy, kde je Adam jmenován jako Myslivec. Nejspíš toto povolání zdědil po Janu Šemíkovi. Ještě se vraťme k zápisu z haberské matriky.
Habry, sign. 569, matrika NO
Územní rozsah této farnosti byl koncem 17. století rozsáhlý. Později se filiální obvody postupně oddělovaly do samostatných farností. V neděli 22. ledna 1679 se do kostela v Habrech vydalo hned devět párů, které oddával páter Daniel Windt. Svatebčané se sjeli na jedné straně z Leštiny, Dobrnice a na druhé straně z Dolní Krupé nebo Olešné. Co je nemilé, že tato nejstarší dochovaná matrika pro Habry neobsahuje zemřelé. Podobně nejstarší matrika ze Světlé postrádá pochované zemřelé na hřbitovech u filiálních kostelů.
Zajímavý formát matriční knihy 10 x 32 cm je svázán v kožené vazbě. Na některých ze 156 listů nás možná ještě čeká překvapení. Neprocházel jsem zápisy zevrubně.

Na konec ještě pár slov k Pavlovi. Narodil se kolem roku 1652. Tedy v době, kdy Adam Šemík kupuje ve Smrdově chalupu s malým hospodářstvím. V soupisu poddaných z roku 1651 je Adam uveden již ve Smrdově s manželkou Annou a dcerou Kateřinou. Pavel se tedy podle všeho narodil ve Smrdově také. Později žil na Horách Vrbických a ve Vrbici. Po Adamovi zdědil chalupu mladší syn Václav.

pátek 1. července 2016

Řemesla v roce 1939

Adresář Protektorátu Čechy a Morava navazoval na každoročně vydávané firemní adresáře. Ty vycházely za první republiky vždy na jaře. V roce 1939 ovšem v březnu obsadilo Německo zbytek toho, co se po Mnichovu už nejmenovalo Československo. Znamenalo to předělat vše do dvojjazyčného vydání a zdržení při vydání celého adresáře. Příjmení Šemík se vyskytovalo v Praze. Na venkově jsem naše příjmení nenašel.
Začněme Prahou. Kromě Aloise Šemíka, obchodníka s kávou, o kterém jsem psal minule, nelézáme ještě cukrářku Blaženu. Ta po celá třicátá léta měla  na Smíchově obchod s cukrovinkami. Několikrát se stěhovala, ale stále nabízela svoje zboží v okolí Tomáškovy ulice. V roce 1939 měla obchůdek na adrese Plzeňská 24. Ve svých letech provozovala Blažena Šemíková živnost  stále pod svým rodným příjmením. Je tedy velký otazník, zda dnes žijí její potomci.
Nikoho dalšího jsem z našeho klanu v adresáři nenašel. Ani v Čechách, ani na Moravě. Na konci moravského svazku je místní rejstřík. Jmenný rejstřík není. Bez jména obce a typu podnikání se hledat nedá.
Pro zajímavost uvedu seznam z tehdejšího Smrdova (dnes Sázavky). Příjmení uvedená zde můžeme porovnat se seznamem celé obce z roku 1929. Kromě dvou hospod (Alois Zadina, Josef Tvrdík) měli hostinskou činnost i obchodníci z rodin Stránských, Vrbových. Pamatuje někdo Josefa Záklasníka? Obávám se, že nikdo z těchto třech rodin nepřežil holokaust. Fenomén trafik pro některé postižené vojáky z I. světové války se objevuje nejen ve větších obcích jako byl Smrdov.
Ovesná Lhota svou trafiku měla také. Ve Lhotě jsou uvedeni jen dva rolníci. Nechce se mi věřit, že by více jak 10 ha půdy měli ve Smrdově a v Ovesné Lhotě pouze Josef Malina a František Nečil.
V obou obcích byli koláři, kováři, krejčí, obuvníci. František Rymeš provozoval řemeslo ve mlýně, který nese jeho jméno dodnes.

sobota 18. června 2016

Další střípek

Je to víc jak půl roku, kdy jsem naposledy pátral po panu Šemíkovi, který prakticky celý život žil v Praze, i když se narodil v Lounech.
Ancestry.com
Dlouhá léta bydlel v Petřínské ulici a před několika týdny zčista jasna jeho jméno vyplulo na stránkách ancestry.com. Dole pod zdrojem informací byl uveden i zdroj.
Original data:
Úřad říšského protektora (Fond JAF 1005) [German: Fond JAF 1005. Reichsprotektorat Files; English: Selected Records from Central State Archives in Prague, 1939-1945]. Series RG-48.008M, Reels 104-167. Record Group 48: Czech Republic. The United States Holocaust Memorial Museum, Washington D.C.
Vydal jsem se tedy do Národního archivu na Chodovci. Upřesnění, že máme hledat na více jak 60 cívkách mikrofilmů, není příliš nedějné. Navíc v archivu na Chodovci o žádných mikrofilmech nevědí. Američané si dokumenty nafotili pro muzeum holokaustu v letech 2004 a 2006. Fond JAF 1005 v Praze stále mají. Jenže v které krabici hledat? Pomohla digitalizovaná kartotéka Archivu bezpečnostních složek. Příští týden budu mít konkrétní archivní materiál k zapůjčení. Sledujte pokračování.

pondělí 13. června 2016

Dobří Šemíci odchází

minulý rok jsem si začal silně uvědomovat, že některá setkání jsou poslední. A právě takové čeká 16. června nejbližší Františka Šemíka z Knyku. Často se stává, že některé otázky zůstávají nezodpovězeny, některé nejsou ani vyřčeny. Už se Františka nezeptáme na jeho mládí, kdy žil v Krupé. Nezeptáme se, zda si pamatuje na místo svého rodiště. Byl to Pouch u Kojetína?

čtvrtek 9. června 2016

Věžníkové z Věžník

Doba třicetileté války přinesla v první polovině 17. století období velkých majetkových změn. Území kolem Světlé nad Sázavou se rozpadlo na velké množství malých panství. V roce 1651, kdy máme první výskyt našeho příjmení ve Smrdově a na Horách Vrbických, koupil Václav Rudolf Věžník (*1589 †1666) Smrdov, Kunovice a Vrbici.
Kuňovice patrně najdeme v okolí Vlašimi, kde měl rod Věžníků svoje kořeny. Vrbici se Smrdovem získává v kraji, kde byl Václav Rudolf již několik roků hejtmanem. V Čáslavském kraji také postupně získal Třebešice (1642/4), Zdechovice (1642), Modletín (1644), Lochy (1653), Zbyslav (1665).

erb Věžníků z Věžník
Mezitím se stal místolovčím království Českého (1655) a 25. února 1658 je povýšen do panského stavu rodů starožitných. Při této příležitosti byl jeho erb polepšen trubkou nové hodnosti a štítkem království Českého. Když v lednu 1666 zemřel, zanechal vdovu Alžbětu Barboru rodem Mitrovskou z Nemyšle a dceru se synem. 11. února 1671 pozůstalá vdova zesnula a dědičných statků se ujímá syn Bernard František (*1651 †1714). Ten se v roce 1679 stává také hejtmanem Čáslavské kraje a kupuje Nové Dvory, kde později nechá vystavět zámek (1686) a vyjedná povýšení na městečko (1701). 8. července 1694, je povýšen do hraběcího stavu. To už ale není dlouho majitelem ani Smrdova, ani Vrbice, které s okolními vesnicemi získal jeho otec v době, kdy se on sám narodil.

V roce 1676, už jako krajský hejtman, totiž Bernard Věžník prodal Druhanov, obě Dlužiny, Bohušice a Žebrákov. Tyto vesnice, a také Vlkanov, Horní Březinka, Kunemil, Služátky se ještě nedostaly do Soupisu poddaných roku 1651, který začíná slovy:
Já Václav Rudolf Věžník, J.M.C. slavných soudů dvorského a komorního a nařízený královský hejtman kraje Čáslvského, (titul). Přiznávám se, že na statku mém a při dvorci v kraji Čáslavském ležících, tito níže psané osoby katolicský i nekatolicské se nacházejí...
...pokračuje...
Na tomto statku mém vrbicziském v měst[ečku] Smrdově jest kostel založení sv. Jana Křtitele a fara při něm, kdežto za starodávna kněž chován bejval, ale od 26ti (1626?) let žádný chován nejsni, neb pro všelijaké vojenské příběhy vychován bejti nemohl...
...a končí:
A že tomu tak a nejináče jest, též že se v tom věrně a upřímně zachoval, na potvrzení tohoto poznamenání podpisem vlastní rukou jména mého a přitištěním sekrytu mého jsem utvrdil.
Jehož jest datum na Třebečicích dne 21. martii anno 1651.
L.S. Václav Rudolf Věžník z Věžník m.p.

zkratky a neznámá slova:
J.M.C. - Jeho Milosti Císaře, sekryt - pečeť, L.S. - locum sigilli (místo pečeti), m.p. - manu propria (vlastní rukou)