středa 24. června 2015

Míjení a náhodná setkání

Jiráskův most (panorama)
Koncem dubna nazrála doba k pokusu zjistit, kdo byl neznámý pan Šemík, jehož fotografie z roku 1942 mi poslala před několika roky paní Procházková. Na snímku dvou párů na zamrzlé Vltavě rozpoznáme v pozadí Jiráskův most. Petřínská ulice není daleko. Zkusili jsme štěstí a zeptali jsme se několika lidí, kteří vcházeli do dveří domu. Zkusili jsme i zazvonit a opovážlivě se ptát, zda tam někdo nežije padesát i více let. V té době totiž končí stopa Aloise Šemíka, který zde tehdy bydlel. Dopadlo to tak, jak se dalo čekat. Bez úspěchu.

Že jsou staré telefonní seznamy užitečným zdrojem informací se ukázalo hned následující týden. Paní Procházková mi poslala výskyt příjmení Šemík(ová) z let 1978 a 2008. Dvě adresy se objevovaly i po 30 letech. První v Rumunské na Vinohradech. K této adrese ještě vrátím na konci tohoto článku. Tou druhou byla Osadní ulice v Holešovicích. Na telefonní číslo z roku 2008 se dalo volat, ale nikdo to nebral. Vydal jsem se tedy jednoho do dne na zmíněnou adresu nedaleko bývalých jatek. Dnes je v těch místech Holešovická tržnice. U vchodových dveří domu v Osadní vidím na jednom zvonku příjmení Šemík. Zvoním, ale nikdo nepřichází otevřít. Opsal jsem si okolní jména a doma jsem některá telefonní čísla dohledal. Měl jsem smůlu i štěstí.
Dobrý den,
včera jsem mluvil telefonicky s paní Šedinovou, od které jsem dostal kontakt. O co se jedná. Sestavuji rodokmen klanu Šemíků. Každý rok se scházíme a právě tento víkend jsem na srazu opět zmiňoval Rudolfa, o kterém víme pouze to, kdy se narodil a kdy zemřel.
Nevím, zda se jedná o stejného Rudolfa, ale je to pravděpodobné. Na jeho hrobě je zmiňovaná rodina Domažlická a Josefa Eigelová.
Budu Vám vděčný za jakoukoli informaci. Bude-li to možné, zejména za zprostředkování kontaktu na paní Libuši Šemíkovou.
Odpověď dorazila emailem vzápětí.
Dobrý den,
paní Šemíková tady bydlela,ale bohužel loni zemřela.
Posílám Vám odkaz na jejího syna.
S pozdravem...
A pak přišlo několik zpráv od Jana Zimmerhansla, nevlastního syna Rudolfa Šemíka (*1915). Zajímavý osud prvního manžela Jarmily, ke kterému se v některém z příštích příspěvků vrátím, se tragicky naplnil v roce 1977. Rozjíždíme pátrání po Rudolfovi mladším, který s rodinou emigroval do Německa. Tam si podle všeho Rudolf Šemík změnil jméno na Rudi Eschka.

pondělí 8. června 2015

Smutná zpráva z Pardubic

Byl jsi s námi ještě na nedávném setkání v Ovesné Lhotě. Rád s pozůstalými slíbuji, že budeš v našich srdcích a vzpomínkách žít dál. Tati, odpočívej v pokoji.

neděle 7. června 2015

Zpráva z tisku

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz ze dne 4. června 2015, autor: Filip Brož

Starosta a tři zastupitelé z nezávislých stran Za Lhotu krásnější a Lhoťáci pro Lhotu totiž rezignovali, a obecní zastupitelstvo tak nemá dostatečný počet členů. Obec proto požádala krajský úřad o uspořádání předčasných voleb. Ty se uskuteční 26. září.
„Již od začátku jsme se nedokázali shodnout na základních věcech ohledně chodu obce a plánovaných investičních akcích. Největší rozbroje již od počátku byly mezi starostou Vladimírem Šemíkem – Za Lhotu krásnější a místostarostou Pavlem Mrkvičkou – Lhoťáci pro Lhotu," uvedla Tereza Kadlecová, zastupitel vykonávající pravomoci starosty.
Ta pokračovala, že obec písemně rozeslala osvědčení jejich náhradníkům. „Ti ale také obratem rezignovali," podotkla Kadlecová.
Obec se dostala do situace, kdy v zastupitelstvu zasedají pouze tři zastupitelé. V takovémto případě je povinností starosty oznámit tuto skutečnost neprodleně krajskému úřadu a požádat o uspořádání předčasných voleb, protože podle zákona o obcích je pro chod obce zapotřebí minimálně pěti zastupitelů.
„Od 29. března je v zastupitelstvu kromě mě ještě Martin Šemík – Za Lhotu krásnější a Josef Polnický – Lhoťáci pro Lhotu. Mohu konstatovat, že aktuální složení spolupracuje perfektně a fungujeme mnohem lépe než předchozí zastupitelstvo," zdůraznila Kadlecová. Ta dodala, že lidé, co rezignovali, mají opět v plánu v září kandidovat.

pondělí 1. června 2015

Pravidla od Adama

Když se podíváme na demografii, po roce 1994 nastalo období, kdy se prostě děti nerodily. Nejen v našem klanu, ale i v celé České republice.
S jedinou výjimkou roku 1997 celých pět let žádný přírůstek. Vzhledem k pravidlů pro předávání trofeje se dostáváme do období, kdy může dojít k situaci, že nebude nikdo vhodný k převzetí Adamova poselství. A tak jsem se pokusil doplnit pravidla o 7. až 9. bod. Jednak chci 7. bodem motivovat držitele trofeje a jednak zavádím pojem úschovy. To by bylo místo, kde bude Adamova trofej uložena po dobu dlouhodobého nedostatku mladých ve věku 18 až 24 let.

Pravidla pro získání putovní trofeje

  1. Trofej se předává na srazu klanu Šemíků, pokud je to možné.
  2. Trofej může získat muž nebo žena, jehož/jejíž jedno příjmení je Šemík(ová).
  3. Trofej získává příslušník klanu Šemíků, který splňuje 2. bod pravidel a není mu v době předávání více než 24 let a méně než 18 let.
  4. Pokud je více kandidátů splňujících 3. bod pravidel, putovní trofej převezme na srazu starší kandidát(ka).
  5. Jestliže držitel(ka) při uzavírání manželství nezvolí za příjmení Šemík / Šemíková, neprodleně předá trofej do úschovy.
  6. Pokud je držitelka trofeje v očekávání dítěte, které nebude mít příjmení Šemík(ová), neprodleně předá trofej do úschovy.
  7. Držitel(ka) může mít trofej v držení maximálně 18 měsíců. Do té doby zorganizuje za pomoci soukmenovců další sraz klanu. Jinak musí neprodleně předat trofej do úschovy.
  8. Z úschovy může vyjmout trofej jen příslušník klanu Šemíků, který splňuje podmínku z bodu 2. a 3. těchto pravidel a zorganizuje za pomoci soukmenovců další setkání.
  9. Místo úschovy bude určeno v první polovině roku 2016.
Možná vám připadá tento návrh pravidel příliš složitý a navrhnete lepší způsob, jak pokračovat dál. Otevírám tedy diskuzi a budu rád za jakékoli připomínky. Zejména poslední bod pravidel nechávám ještě otevřený a navrhuji nyní několik možných míst, kde by trofej mohla přečkat období, kdy nebudeme mít vhodného kandidáta na držitele putovní trofeje.

  • Obecní úřad v Sázavce, bývalý Smrdov. Na pozemku, kde stojí budova úřadu, stál statek Šemíků. V roce 1652 zde zakoupil chalupu Adam Šemík. A selský rod Šemíků na stejném místě žil až do roku 1929.
  • Kostel sv. Jana Křtitele v Sázavce, v jehož okolí se pohřbívalo až do roku 1822. Hned několik generací našich předků tady bylo pohřbeno.
  • Kaple Panny Marie v Ovesné Lhotě. Při našem setkání jsem se dověděl, že se o stavbu zasloužil Josef Šemík a dodnes se o kapličku Šemíkovi starají.

pondělí 25. května 2015

František Šemík z Číhostě

Před nedávnem jsem se zde podělil s informacemi o trojici Šemíků, kteří rukovali do c. k. armády. V závěru příspěvku o kmenových listech jsem zmiňoval další možné kandidáty z generace těch, kteří mohli být v době I. světové války povoláni do zbraně. A o jednom z nich, Františku Šemíkovi (*1875), zde máme zásluhou jeho vnuka také kmenový list.
Popis osoby
Před týdnem jsme si kopie těchto dokumentů mohli prohlédnout na setkání ve Lhotě. Někdo se mě tam ptal, co znamenají jednotlivé popisy v tabulce na první straně. Zde je (s pomocí přátel:-) popis Františka z Číhostě:
▬ Haare, Augen, Augen-brauen braun ▬ vlasy, oči, obočí hnědé ▬
▬ Nase, Mund, Kinn proport.(proportioniert) ▬ nos, ústa, brada úměrné ▬
▬ Angesicht länglich ▬ obličej protáhlý ▬
▬ Besondere Merkmale ./. ▬ speciální charakteristika ./. ▬
▬ Etwaige Gebrechen ??? ▬ případné vady ??? ▬
▬ Geimpft ja ▬ očkovaný ano ▬
▬ Sprachen Spricht Schreibt böhmisch ▬ jazyky mluví píše česky ▬
▬ Körpermaß in Meter 1,66 ▬ výška v metrech 1,66 ▬
▬ Grossenklasse der Fußbekleidung 10 alt / 8 neu ▬ velikost bot 10 po staru / 8 nově ▬

Co ještě víme o bratranci mého pradědy Aloise?
V říjnu 1896 nastoupil na povinnou vojenskou službu. Byl zařazen ke 12. pěšímu pluku v Čáslavi. Vzápětí je ale v listopadu přeřazen k 27. polnímu dělostřeleckému pluku. Povinná vojenská služba byla tehdy tříletá. Koncem roku 1899 je tedy zpět doma. Roku 1908 je přeložen ke 12. domobraneckému pěšímu pluku do Čáslavi.
 Präsentiert 1914 29/7 auf Mobilisierungsdauer bei kk
LandwehrInfanterieregiment Nr. 12 zu Caslau  
Do války nastoupil 29. července 1914, tedy mezi prvními. V březnu 1915 byl převelen do výstrojní továrny armády ve Freiburgu. Z kmenového listu jsem nevyčetl, kdy se František vrátil z války domů.

úterý 19. května 2015

Lhotecká kaplička

V sobotu jsme se společně vyfotografovali u kapličky, o kterou se zasloužil Josef Šemík (*1884), italský legionář a prvorepublikový starosta. 
Na místě kaple před rokem 1938 stála stavba,
která vypadá jako požární zbrojnice
Vpravo na snímku je za stromy dnes již neexistující stavba (č.p. 41). Původně špýchar, později škola a nakonec hospoda. Ve Lhotě je zažitá legenda, která se váže ke kostelu v Číhošti.
Pověst vypráví,  že když se jde polní cestou z Ovesné Lhoty přes les Borovinu a Bahenici do Číhoště, stojí u cesty za Lhotou křížek. Na tomto místě lhotečtí začali stavět kostel. Zedníci se tužili, ale jaké bylo jejich překvapení, když druhý den ráno přišli do práce a zdivo nikde. Začali stavět znovu, ale všechno se pravidelně opakovalo. Divili se tomu, ale raději stavby zanechali a postavili na tom místě křížek. Je tam dodnes. Co se ale dělo se zdivem z Ovesné Lhoty? Vždycky se do rána objevilo v Číhošti, kam ho odnosili andělé. Tak se číhošťští dali do práce a svůj kostel s pomocí budovali.
Podobná legenda není u nás ojedinělá. Vypráví se v podobném znění i v jiných místech, kde nebyl kostel postaven. Něco takového jsem četl i ve spojitosti s obcí Chrtníč. Když už nestojí ve Lhotě kostel, mají tu alespoň pěknou kapli. V červenci 1938 Lidové Listy otiskly v rubrice Církevní zprávy následující text...
Z farní smrdovské kroniky (rok 1938) 
Z farnosti smrdovské.
V Ovesné Lhotě obětaví katolíci na oslavu 20letého trvání státní sa- mostatnosti a 300. výročí přenesení Palladia země České postavili si krásnou kapli, zasvěcenou Panně Marii. Všichni tamní občané při stavbě ochotně pomáhali a sbírali též milodary. V čele celé akce stál tamní p. starosta Josef Šemík a všichni členové zastupitelstva jeho obětavou práci podporovali. V neděli 24. července o 12. h. odpol. byla slavnost svěcení. Zástupy zbožného lidu s hudbou očekávaly dp. faráře Frant. Štulpu, který přijel posvětit za přísluhy pp. bohoslovců Josefa Čecha a Jana Lebedy ze Smrdova. Uvítal jej p. starosta a p. František Pipek, hajný ze Lhoty. U slavobrány přednesla uvítání za všechny shromážděné družička Vlasta Zadinová. Po průvodu u nové kaple bylo kázání na téma: »Víra svatováclavská a úcta k Marii Panně záchranou rodin a posilou našeho národa«. Dp. farář poděkoval pak všem za postavení tak krásného památníku. Po svěcení pak přednášely P. Marii krásné prosby tři družičky: Marie Váňová, Marie Chladová a Jiřina Pipková. Mariánskou pobožností, obětovanou za mír a pokoj našeho státu, svatováclavským chorálem a státní hymnou byla dojemná slavnost ukončena.

sobota 16. května 2015

Ovesná Lhota 2015

Prezentace z Ovesné Lhoty připravená pro nepřízeň počasí. Tedy jakýsi plán "B". Pro tuto příležitost jsem měl připraven i zvukový záznam vzkazu našeho nejstaršího člena žijícího v Železném Brodě. Kvalita nahrávky není úplně nejlepší. Třeba budeme mít příští rok příležitost poslechnout si Františka na živo.

Protože počasí přálo, prošli jsme si všechna místa, která jsou v prezentaci, pěkně po svých. I přes porážku našich hokejistů v pražském semifinále mistrovství světa vydařená sobota :-)