Je to měsíc, co jsme v době babího léta, navštívili kraj pro mnohé rodný, pro některé méně známý. Setkání v Číhošti bylo pro mě a možná i pro některé další impulsem k tomu, že bychom mohli někdy příští rok celou akci zopakovat. Někde jinde, v jiný čas. Zkuste dát svůj hlas v anketě možného místa příštího srazu. Zkuste se také zamyslet kdy by byla vhodná doba.
Ke spojení Číhošť - Ovesná Lhota se traduje zajímavá pověst.
U cesty do Číhoště přes Bahnici a Borovinu stojí za obcí křížek. Pověst vypráví, že na tomto místě začali lhotečtí stavět kostel, ale jaké bylo jejich překvapení, když druhý den ráno přišli a práce a zdivo nikde. Začali stavět znovu, ale to všechno se pravidelně opakovalo. Divili se tomu, ale raději stavby zanechali a postavili na tom místě křížek, který tam stojí dodnes.
Významnou stavbou Číhoště a dominantou obce je kostel Nanebevzetí panny Marie, který František Palacký ve svých Dějinách uvádí již roku 1350 jako kostel farní. Z pověsti o jeho stavbě je patrné, že andělé základové zdivo přemístili vždy v noci od Ovesné Lhoty do Číhoště na místo, kde potom číhošťští občané postavili kostel. První písemná zmínka o obci Ovesná Lhota je z roku 1382.
Při listování ve starých matrikách se člověk v duchu přenáší o staletí zpět a nachází stopy působení svých předků. Třeba jen pocit, kdy držíte v ruce list papíru, na který se vlastní rukou podepisoval děda dědy vašeho otce, je zajímavý. Někdy se ale zkouším přenést až o tisíc let zpátky. V době prvních Přemyslovců se totiž v tomto kraji převažoval prales. Snad jen obchodní stezky z Čech na Moravu tyto pohraniční hvozdy protínaly.
Kdo tento kraj tedy ve 12. a 13. století obýval? K tomu chystám jeden, možná i více článků.
Geologická mapa s vodními zdroji, krásně ukazuje, kde se první osdníci usazovali. Kdo byli ti lidé, odkud přišli? Co zde hledali a proč tu zůstali? Zachovejte mi přízeň, hlasujte a přemýšlejte, kdy bychom se opět setkali.
Žádné komentáře:
Okomentovat