Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

pátek 18. dubna 2014

Všichni dobří rodáci

Chrám sv. Víta (16.4.2014)
Ve středu dorazila z Vysočiny do Prahy billboardová křížová cesta, která přinesla přes katedrálu sv. Víta do Valdštejnské jízdárny dílo Bohuslava Reynka.
Jeho otec Bedřich byl již druhým Reynkem na petrkovské usedlosti po dědečku Josefovi. V domě vnímáme neidylicky přítomnost několika generací jednoho selského rodu, i když Reynkům patří teprve od roku 1866, kdy jej koupil děd Bohuslava Reynka Josef, původem z Bohušic u Světlé nad Sázavou. Na Světelsku se jméno vyskytuje ve více počeštěné podobě Rejnek. Rodina se domnívala, že jejich předkové přišli ze Španělska nebo Francie, protože nejstarší známý předek se jmenoval Jakub Reňk, u kterého si podivný háček nad „n“ vysvětlovali jako španělské znaménko. Podle všeho přání, které bylo otcem myšlenky. Už když byl Bohuslav malý, bylo na něm vidět, že není „typický selský kluk“, jak říkají jeho synové Jiří a Daniel. Komunisté petrkovský dvůr i se zámečkem a s 80 ha polností znárodnili, Reynkům zůstal jen kus pozemků a byt. To bylo paradoxně pro Bohuslava vysvobození, protože se nemusel o velký statek tolik starat a mohl si dělat svoje. Za nacistické okupace byli Reynkovi v roce 1944 z domu vystěhováni a v padesátých letech podobnému vystěhování unikli jen zázrakem. Na úřední příkaz do týdne se vystěhovat, uzavřený pozdravem Světu mír!, nereagovali - a kupodivu se nic nedělo. 
Reynek - Petrkov
Jan Zrzavý, rodák z nedalekého Vadína, počátkem šedesátých let napsal o Petrkově: "Byl to kdys krásný a velký selský dvůr, dnes je to smutná zřícenina, dvůr plný bahna a močůvky, drolících se zdí… Po zabrání majetku mu zbylo jen stádo ovcí, jejichž pasením se živil. Nyní dožívá svůj život v tomto bědném zbytku domova, v chudobě, meditaci a modlitbách a ryje své vidiny do měděných destiček a veršů"Ty tam jsou naštěstí doby, kdy vyvlastnění majitelé museli bezmocně přihlížet jeho chátrání.[1]
Zrzavý - Lipnice
Jan Zrzavý se narodil v rodině učitele, který nastoupil do nově postavené školní budovy. A protože ta byla postavena na hranici katastru mezi Vadínem a Okrouhlicí, uvádí se rodiště malíře různě. V dětství snil u Sázavy o moři. Hodně času strávil v Bretani. Když se seznámil se svými kořeny, které sahaly k selskému rodu z Krucemburku, vyslovil přání být pohřben na tamním hřbitově. Rodokmen rodu Zrzavých je dílem několika genealogů.[2] Skládá se z části mýtické (vladycký rod ztrácející se v době třicetileté války) a části doložené od poloviny 17. století až po současnost. Rodopisci vypátrali rozrod Martina Zerzavého, od kterého pocházejí všichni dnes žijící Zrzaví.
Kraj pod Lipnicí. Jeden solitér z Petrkova, druhý z Vadína - Okrouhlice. Oba dva se silnými kořeny zapuštěnými na Vysočině. V roce 1929 Jan Zrzavý namaloval obraz, který je v jeho tvorbě ojedinělý. Slovanský bůh Veles s podobou připomínající spíše egyptského boha. V tvorbě Zrzavého jsou časté křesťanské motivy, u Reynka ještě více. Bůh podsvětí, bohatství, magie a stád je Zrzavého pokus jít dál a hlouběji v toku času.

Žádné komentáře:

Okomentovat