Kníže a jáhen, biskup a král

Kodex Vyšehradský
vyobrazení knížete Václava

Příští víkend budeme mít unikátní možnost spatřit originál Vyšehradského kodexu, písemné památky, která vznikala v době, kdy vládl v Čechách a na Moravě kníže Vratislav II. Na knížecí stolec, možná ještě na ten kamenný z doby předkřesťanské, usedl na Pražském hradě (tehdy to bylo ještě hradiště) roku 1061 po smrti staršího bratra. Otec Břetislav I. určil, že moc bude držet nejstarší z knížecího rodu. Břetislav měl pět synů, a tak ty mladší podělil moravskými úděly ve Znojmě, Brně a Olomouci.

Na Jaromíra žádný úděl nezbyl. Otec mu určil kněžskou dráhu, ale do toho se synovi nechtělo. V době, kdy se stal knížetem bratr Vratislav, byl Jaromír donucen k vysvěcení na jáhna. Předurčený osud se mu nelíbíl až do roku 1067. To zemřel biskup Šebíř a mladší bratři rozehráli proti knížeti partii, která vyvrcholila na jaře roku 1068. Kronikář Kosmas o tom píše:

"Ti přišedše zarazili tábor na lukách u vsi Gostivaŕ (Hostivař) a poslali doptati se knížete, zda chce svá slova dotvrditi skutky."

Jaromírovi bratři a někteří čeští páni přesvědčili Vratislava, aby souhlasil s vysvěcením mladšího bratra na kněze. Ten se vzápětí stal biskupem pražským a přijal jméno Gebhart. Kníže Vratislav se rozhodl přestěhovat z Pražského hradu na nedaleký Vyšehrad. Roku 1070 založil Vyšehradskou kapitulu nezvykle podřízenou přímo papeži. Tím svého kaplana vymanil z područí biskupa, jehož sídlo zůstalo na Pražském hradě. Bratrská rivalita pokračovala až do smrti Jaromíra v roce 1090. Ještě za jeho života byl Vratislav II. korunován králem. Prvním, avšak ne dědičným, nutno podotknouti. A protože to byl český král toho jména první, z Vratislava II. se stal Vratislav I.

V době korunovace byl dokončen rukopis, dnes známý jako Kodex vyšehradský. Ve skriptoriu některého z benediktinských klášterů vznikalo toto dílo určitě mnoho měsíců, a nebylo zcela dokončeno. Co myslíte, mohl se originálu dotýkat král Vratislav?

Na konec malá perlička. Příslušníci našeho klanu žili v minulosti nedaleko Hostivaře i v areálu Pražského hradu. O tom, že by některý ze Šemíků žil v blízkosti Vyšehradu můžeme jenom spekulovat :-) Stejně tak můžeme spekulovat, kde skončily pozůstatky prvního českého krále. Byl pohřben roku 1092 na Vyšehradě. Kosmas, který tuto událost zaznamenal, v té době žil, a tak bychom mu mohli důvěřovat. Sám kronikář byl kanovníkem při pražské kapituly při sv. Vítu. Tedy na Pražském hradě, kam se kodex přestěhoval patrně při další pražské korunovaci roku 1228. O hodně později, v roce 1420 spojené síly husitů Vyšehrad dobyly, téměř všechny stavby vypálily a hroby Přemyslovců rozvalily. Vyšehradský kodex měl štěstí. Byl patrně již 200 let na jiném místě, v metropolitní knihovně sv. Víta.