Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

sobota 28. dubna 2012

Ze Smrdova do Sázavky

Už jsem tu před pár dny zmiňoval knížku Neviditelní svědkové minulosti, kterou napsal onomastik Jaroslav David společně s historikem Pavlem Rousem. Kniha vyšla v nakladatelství Academia. Dovolím si tu uveřejnit s jejich dovolením jednu ukázku (str.115-116).

Sázavka

V roce 1962 si smrdovský kronikář Miroslav Merenus na stránkách obecní kroniky povzdechl: "Uznali jsme vývody, odvolali žádost, ale ... Smrdováky zůstáváme dále." Obec Smrdov tehdy už několikátý rok marně usilovala o změnu názvu. K ní nakonec došlo až za dva roky, kdy se Smrdov a sousední Kunemil sloučily a na mapě se objevila obec jménem Sázavka.
Říčka Sázavka, která motivovala nové místní jméno, je pravobřežním přítokem Sázavy, do níž se vlévá ve Světlé. Sázavka se někdy objevuje v pramenech také jako Malá Sázava, jindy dokonce jako Doubravka.
Vraťme se však k "nepříjemnému" jménu Smrdov, které nás zajímá především. V Čechách ho najdeme třikrát. Obec, o níž mluvíme, leží nedaleko od Světlé nad Sázavou, další leží u Humpolce, poslední u Pacova. Na Moravě se Smrdov neobjevuje.
Všechna tři jména mají velice staré doklady, už ze 13. a z počátku 14. století. Slovo smurd, které je v jejich základu, rozhodně hanlivé není, jak se domnívali obyvatelév místě i v okolí. Ve staré češtině slovo smurd označovalo rolníka. Lze proto říci, že Smrdov byla "ves, kde žijí rolníci, zemědělci". Protože ale v nové době slovo smurd už bylo etymologicky nejasné a vyvolávalo nežádoucí významové konotace se slovem smrad, obyvatelé Smrdova usilovali o změnu názvu. Prvním krokem k tomu bylo v roce 1960 sloučení JZD Kunemil a Smrdov v družstvo nazvané Sázavka. Současně s tím také obec zažádala o změnu názvu. Vyjádření odborníků však nebylo změně názvu nakloněno. Argumentovali tím, že jde o název starý a rozhodně ne hanlivý. Celou situaci také komplikovaly průtahy se spojením obou obcí. Nakonec se ale v roce 1964 Kunemil a Smrdov sloučily do jedné obce pod názvem Sázavka.
(konec ukázky)

Ale už za první republiky se místní občané snažili změnit název. Koncem roku 1921 obdržela Stálá komise při ministerstvu vnitra pro stanovení úředních názvů míst v republice Československé žádost obecního úřadu ve Smrdově, aby povolena byla změna názvu obce na "Smilov" a to z důvodu, že dosavadní jméno zní jako příhana, kterou obyvatelé mnohdy trpce pociťují. A výsledek?
Nedoporučena změna Smrdova, "aby slul Smilov. K tomu není pražádného historického odůvodnění. Jméno má obec po dávném hradě, ve jménu není nic hanlivého (proti úmyslné haně není nikdo chráněn), a trvá po 600 let. Mimo to jsou v Čechách ještě 2 obce téhož jména."
V roce 1937, když byl ve Smrdově instalován nový farář František Štulpa, v novinách se tehdy objevil název obce Smržov. Asi omyl novináře.
Pamětní kniha fary Smrdovské (1879-1998)
Za omyl také považuji teorii s první zmínkou o Smrdovu z roku 1226, která se objevuje na oficiálních stránkách Sázavky i na neoficiálních Smrdova. Že by ten zemský úřad bylo ministerstvo vnitra a žádost o přejmenování posunuta o 700 let zpátky? Je možné, že Smrdov v první polovině 13. století již existoval, zcela určitě se stal v posledních desetiletích 13. století městečkem, kde stál kostel a hrad nebo spíše tvrz, ale první písemnou zmínkou je ta z roku 1307.

Žádné komentáře:

Okomentovat