Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

neděle 2. června 2024

Genetické hodiny netikají

1. ~1800, před ~200 lety

Před rokem jsem spřádal plány na podrobnější ověření matričních údajů rekreační genetikou. Vytipoval jsem si dva vzdálené bratrance, po jednom z každé druhotné linie Šemíků. Záměrem bylo rozvětvit genetický strom mužské linie rodu Adama Šemíka. Bohužel se pokus nezdařil. Experimentoval jsem a nezvolil osvědčenou službu Family Tree DNA. Zkusil jsem test, jehož výsledkem neměl být jen soubor dat po sekvenování více než 600 000 známých SNP ve stromu chromozomu Y, ale celého genomu, včetně 22 autozomálních chromozomů (atDNA) i mitochondriální DNA (mtDNA). Zvolená laboratoř po mnoha měsících čekání a marné komunikace byla, díky reklamaci u mé banky, nucena vrátit finanční obnos na můj účet. Varuji tímto před službami společnosti Dante Labs.

2. ~1630, před ~400 lety, R-FT176941

Začátkem minulého roku se nám potvrdila teorie společného předka Adama Šemíka. Dopomohl nám k tomu Petr Šemík svým vzorkem Y-DNA. Datum narození Adama odhadujeme na rok ~1630. Časový odhad, jak hluboko v minulosti máme společného otcovského předka, se na základě analýzy soukromých a veřejných SNiPů postupně nevýrazně měnil. Před rokem bylo TMRCA okolo roku 1616. Letos se po novém objevu, jehož popis bude následovat, odhad změnil na dnešních ~1639 (1616 → 1617 → 1649 → 1640 → 1639).
Změny Y-DNA probíhají mnohem pomaleji, než je tempo šneka, jehož ulitu jsem zachytil na hrobě, kde je čerstvě napsáno jméno mého 9. bratrance. Naše Y-DNA je až na několik rozdílových SNP shodné. A tak to i zůstane pro budoucí generace.
K tomu, abychom pronikli ještě více do minulosti, máme v případě písemných dokumentů šanci nevelikou. I příjmení či příjmí už nebude nápomocné jako v době matriční.

3. ~800, před ~1200 lety, R-FT174249

Během letošního února a března se nám „vyloupl“ nový vzdálený příbuzný. Narodil se v Severní Dakotě, ale kořeny v otcovské linii má v Čechách, na Vysočině, v okolí Hlinska. Family Tree DNA tohoto přes několik desítek kolen vzdáleného bratrance zařadila do původně Šemíkovské haploskupiny R-FT174249. Naše původní skupina dostala pojmenování po dalším z veřejných SNP: R-FT176941.
Odhad doby nejbližšího společného předka se vyvíjel (1049 → 825 → 819 → 818). Poslední odhad je z konce května.
Je otevřené, kdy naše mužská linie dorazila do střední Evropy. Po pověstné stepní dálnici kočovali do Panonie postupně nomádské kmeny jako byli Alani, Hunové, Avaři, Maďaři... Když přišli kolem roku 900 do nížiny za Karpaty maďarské kmeny, nebylo tam liduprázdno. Je zajímavé, že tu kočovníci vnutili starousedlíkům (i těm slovanským) svůj jazyk. V Bulharsku to bylo jinak. Tam nomádské bulharské kmeny přijali jazyk starousedlíků. Častou chybou při pohledu do dávnější historie je slučování populační genetiky, srovnávací lingvistiky a sociokulturních vlivů.

4. ~1000 př. n. l., před ~3000 lety, R-FT172727

V průběhu roku 2021 se objevil na YFULL vzorek s iránskou vlaječkou. Z toho by se dalo s jistou nemalou pravděpodobností vyvodit, že v době před třemi tisíci lety lze očekávat výskyt předků v naší mužské linii někde v oblasti severního Iránu, Afghánistánu, Kazachstánu. Skytové, Sarmaté, Alani. To jsou etnika, kde bych tušil výskyt této haploskupiny v době před naším letopočtem. Bohužel pak je mezera až do období „stěhování národů“.
Zde důrazně upozorňuji, že sledujeme cestu v času a prostoru jedné otcovské linie. Naši ostatní příbuzní, např. v čistě mateřské linii (mtDNA), by měli migrační trasu zcela jinou.

od Adama k Adamovi

5. ~2200 př. n. l., před ~4200 lety, R-Z2123

Jsme v období, které je na území Čech a Moravy spojeno s únětickou kulturou. Začíná doba bronzová. Podívejme se, kde se mohl nacházet předek, který byl společný nám a – Arpádovcům. Kultura Sintašta vznikla nejspíše migrací lidu kultury se šňůrovou keramikou na východ, a stejně jako v případě andronovské kultury její nositelé nejspíše náleželi k předkům Indoíránců.
Existují jazykové důkazy o interakci mezi ugrofinskými a indoíránskými jazyky, které ukazují na indoíránské vlivy na ugrofinskou kulturu. Protoindoíránští mluvčí, lidé, kteří se později v Rig-vedě a Avestě nazývali Árjové či Árijci, pocházeli z kultury Sintašta-Petrovka (2200-1750 př. n. l.) v údolích Tobol a Išim východně od pohoří Ural (dnes Čeljabinská oblast).
Sintašsko-petrovská kultura, spojená s R1a-Z93 a jejími podskupinami (mj. i R-Z2123), byla prvním postupem protoindoevropanů v době bronzové v oblasti Uralu a otevřela jim cestu do rozsáhlých rovin a pouští Střední Asie k pohoří Altaj, bohatému na kovy. Indoíránci rychle expandovali do celé Střední Asie od břehů Kaspického moře až po jižní Sibiř a Tian Šan, a to prostřednictvím obchodu, sezónních stěhování stád pastevců a loupeživých nájezdů nomádů.

6. ~3000 př. n. l., před ~5000 lety, R-PF6162

Rozdělení PF6162 (jiné označení Z645)
Cesty našich mužských předků se rozdělili někdy před 5 tis. let. Jedni již zůstali v oblasti budoucího protoslovanského osídlení, tedy v oblasti kultury se šňůrovou keramikou. Druzí „vzali zpátečku“ a přesunuli se zpět na východ do kolébky praindoevropského jazyka. A přesun byl poměrně rychlý. Průměrným tempem i několika desítek kilometrů ročně. Běžně zástupci jiných haploskupin migrovali mnohem pomaleji. Například haploskupina Q se pohybovala z Afriky do Švédska nebo Pákistánu v průměru asi 200 metrů za rok. Rychlost naznačuje jedince kočovných kultur s koňmi a povozy. Pohybovali se desetkrát i stokrát rychleji než pěší tempo paleolitických kmenů lovců a sběračů.

7. ~45000 př. n. l., před ~47000 lety, GHIJK-F1329

Jsme v době, kdy prostor Evropy, ale i oblast kolem Černého a Kaspického moře, obývali neandrtálci.
Rozdělení Šemíků a Semíků :-)
Tito naši hodně vzdálení bratranci během následujících deseti tisíc let vymřeli. K vymření však nemusel být žádný zásadní důvod a mohlo jít jen o statistickou nevyhnutelnost danou malou ale neustávající migrací moderního člověka do Evropy.
Není to tak dávno, co jsem porovnával příjmení Šemík a Semík. Tehdy jsem psal, že autozomální i Y-DNA nám může naznačit nebo vyvrátit, zda máme něco společného. Minulý měsíc dostal zástupce rodu Semíků výsledek přibližné haploskupiny jeho otcovské linie. A co nyní víme? Semíkovi a Šemíkovi mají společného předka v mužské linii před více jak 45 tisíci roky. Když píšu přibližné, musím dodat, že Semíkovská haploskupina G-Z6647 by se dala zpřesnit a přiblížit současnosti. G-Z6647 vznikla někdy před 15 tisíci lety. To časově odpovídá Šemíkovské linii R-M420, tedy době vzniku haploskupiny R1a.

Žádné komentáře:

Okomentovat