Společné kořeny

A je to tam. V průběhu září se začal zobrazovat v genetickém stromu FTDNA nový člen. Všichni muži, kteří se dnes jmenují Myškové nebo Šemíkové mají, jak je vidět na obrázku, bezejmenného předka. Přiznávám – trochu přeháním. Zejména se to týká Myšků. Jejich příjmení, na rozdíl od Šemíků, je poměrně časté a nebude mít jen jedno hnízdo.

Family Tree DNA

Jejich společný předek možná nějaké jméno měl, ale určitě to nevíme. Žil totiž někdy ve středověku. Říkejme mu třeba – Semiška. Jiří zároveň ustanovil haploskupinu Myšků. K otázce „kde a kdy“ žil náš nejbližší společný mužský předek. Teorie, kterou jsem popsal před rokem se potvrzuje i geneticky.

Tehdy jsem napsal. V době na přelomu starověku a středověku bychom mohli tohoto předka nalézt někde v oblasti Panonské pánve. Po roce bych teorii výrazně neměnil a dnes to trochu rozvedu.

Když porovnáme odhady, kdy žil Semiška, jsou různé na FTDNA a na yfull. První společnost, tedy FTDNA, uvádí 9. století a yfull 13. století. V obou  případech jsou to odhady na základě statistických výpočtů a grafu, který ukazuje nejpravděpodobnější dobu, kdy se společný předek narodil.

Kdo pomůže s otazníkem? (více zde)

Dovolím si vyslovit hypotézu, že Semiška žil někde na území koridoru v severní části Panonské pánve. Kdyby žil v době raného středověku, odhaduji, že se mohl na konci prvního milénia nacházel na území mezi Dunajem a Tisou. S časovým posunem jeho života k vrcholnému středověku je více pravděpodobné, že už žil na česko-moravském pomezí. K tomuto tvrzení přispívá i skutečnost, že oba rody žili v polovině 17. století nedaleko od sebe na Českomoravské vysočině. A odkud přišli předci Semišky? To jsem zkusil nastínit v příspěvku o stepní dálnici.

Haplostrom Y-DNA  (více na stránkách Genetická genealogie)