Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pátek 20. dubna 2012

Kámen

Pokud by si Kraj Vysočina chtěl zvolit svůj „národní“ kámen, pak by to nejspíš byl mrákotínský granodiorit. Je to jemnozrnná, šedavá a vcelku nenápadná hornina, ze které byl vylomen ten vůbec největší lidmi přemístěný a opracovaný kámen na našem území – obelisk Pražského hradu. Měl symbolizovat jednotu národa, ale při dopravě se přelomil, protože se symboly si nelze jen tak zahrávat...
Václav Cílek - Kameny domova

Nejen žula z Mrákotína je spojená s Vysočinou. Blízko ze Světlé nad Sázavou je to do Dolní Březinky, kde se nachází lom Horka.
Žlutá varianta žuly z Dolní Březinky
Kámen z tohoto lomu se někdy nazývá Dolnobřezinecká nebo Světelská žula. V lomu se nyní láme ve dvou odrůdách:
  • žlutá, slabě navětralá, světle žlutá až rezavě žlutá, oblíbená pro svůj teplý odstín
  • modrá, nenavětralá, světle modrošedá až šedomodrá
V minulosti byla žula z lomu Dolní Březinka použita v Praze při rekonstrukci Karolina a na obklad soklů Domu módy a hotelu Jalta, na zábradlí schodiště k bývalému pomníku J.V. Stalina, na podstavce pomníku B. Němcové a A. Jiráska. V poslední době byla použita na dlažby a stupně v Jiřském klášteře a na fontánu v Rajském dvoře kláštera, dlažby v Paláci kultury (dnes Kongresové centrum nedaleko Vyšehradu), dlažby a stupně v rekonstruované budově Národního divadla, na části dlažeb, obkladů stupňů i stěn stanic metra Budějovická, Kačerov, Dejvická, Můstek A i B a Želivského.

Zlatý voči v lomu u Lipnice
Jiným místem, kde je hodně kamenolomů ve většině již uzavřených a zatopených, je Lipnice. V mnoha městech se chodí po žulových kostkách vylámaných právě zde. Kámen ve městech, na vesnicích i v krajině připomíná lidem minulost. Tu hodně vzdálenou i poměrně nedávnou. V lipnických lomech se nachází "národní památník odposlechu". Jakoby v kameni byla zachycena paměť krajiny. Člověk v minulosti kámen opracovával a osazoval na místa u cest. Aniž bychom si jich všímali, míjíme smírčí kříže (jako ten u Rozsochatce), krucifixy, tzv. františkánské křížeboží muka nebo třeba mezníky, milníky a brzdové kameny. Některé takové opracované kameny "cestují" (jako ten u Sázavky) a už ani nevíme, co připomínají. Třeba si vzpomeneme a vrátíme je tam, kam patří.

Žádné komentáře:

Okomentovat