Nejznámější velikonoční koleda začíná rýmovačkou hody, hody doprovody. To je patrně zkomolená verze z původního "Pomni hody do Provody". Křesťané znají první neděli po Velikonocích jako Bílou neděli Provodní. Jenže rané křesťanství se na území pohanů Slovanů a Germánů muselo vyrovnat s mnohem staršími zvyky. K těm patřilo ve dnech jarní rovnodennosti mrskání pomlázkou spletenou z čerstvých vrbových proutků jako symbolu jara, zdraví a síly. Mrskut a mrskání jsou názvy běžné především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat.
Pro pomlázku existuje nespočet názvů. Z révy se plete binovačka, na Chodsku dynovačka, na Opavsku kyčka nebo kyčkovanka, na Hané a v okolí mrskút, mrskot, mrskanda nebo mrskačka, na Žďársku sekačku, na Slovácku šlahačku, na severní Moravě a ve východních Čechách šmigrust, smekúrst, šmekustr či šmerkust, na střední Moravě tatar. Také se jí říká korbáč, karabáč, kocar, žila, šihačka, čugár a kančúch. Na Rakovnicku a ve středních Čechách mají pamihod, pomrhod či pomihod.
A právě pomihod má blízko k začátku původního znění říkadla. Pomni hody do Provody by se dalo dnešního jazyka přeložit jako nehoduj do první neděle po Velikonocích. Co byla původně ta "Provoda"? Byl to staroslovanský a pohanský jarní svátek zemřelých. Jednalo se o jarní bujarou oslavu, během níž Slované vzpomínali na své mrtvé předky. Oslavy byly veselé a hojně se na nich pilo a hodovalo. Slovanské "svátky zemřelých" byly oproti dnešnímu pojetí veselé a zřejmě se někdy odehrávaly i přímo na hrobech předků.
Pěkné dny přeju a připomínám, že za čtyři týdny se sejdeme na Vyšehradě.
Žádné komentáře:
Okomentovat